Zadání domácího úkolu

Představte si, že jste bez prostředků, hůlky i přátel. Využijte znalosti získané během celého školního roku a přežijte alespoň jediný den.

Ve vašem vyprávění by/ch se měl/a/y objevit:

- já (vaše oblíbená profesorka Wynne, kdybyste náhodou zapomněli)

- Azkaban

- a nějaké ty škrkny

Fantazii se meze nekladou.

Minimálně 10 palců určených školním řádem.

 

Vypracování

Byla jednou jedna Arien Rellyová a té se stala nemilá věc - ocitla se bez prostředků (dokonce i těch na praní!) - byla na tom dokonce tak špatně, že neměla nejen ty prostředky, ale chyběly jí i začátky a konce. Přesto byla v koncích, neboť navíc ještě neměla ani hůlku. A aby toho nebylo dost, byla to Arien - neměla tedy přátelé, protože se o ní (zcela správně) vědělo, že je "tak trochu divná". Tedy neměla jiné než jistou Margueritu Lauxovou a znáte zelené - když jste v loji, jako by se po nich slehla zem a objeví se pravděpodobně až na Vánoce a nebo na narozeniny (ty svoje).

Povím Vám teď tedy, co se v takové situaci přihodilo naší drahé Arien - už třeba proto, aby se to nestalo Vám, kdybyste se ocitla v podobné bryndě.

Rellyová si tohoto krásného dne přivstala, aby si řádně užila návštěvy Prasinek - plánovala si s Lauxovou, jak navštíví cukrárnu a pořádně ukojí svoji bezednou touhu po čokoládě. Zasedla tedy s Margueritou za stůl a objednala si, co jen se jí zachtělo - čokoládové čokopastikly, megačokoládový čokonášup, čokošok, čokoládovou čokotortilu... A když dojedla, zjistila, že nemá žádné peníze, kterými by útratu zaplatila. Ups. Kdo by jí dal na dluh? Zrovna jí? A odkdy by Lauxová někomu půjčila?

Bez nějakého dalšího ptaní a uvažování chytila vedlesedící Lauxovou za vlasy a dala se na útěk. Lauxová se příliš nebránila, jen jí občas praštila do nohy. Zastavila se až u bran hradu, aby se vydýchala a zkontrolovala, jak je na tom Marguerita - ta byla zřejmě také udýchaná, neb měla otevřená ústa a vyplazený jazyk. Ale ouha - chybělo tělo! Musela ho někde po cestě nechat! Arien už se málem zmocnila panika, kdyby si na poslední chvíli nevšimla, že hlava, přes všechnu podobu, nepatří Lauxové, ale je to stará, vyschlá, černou magií prosáklá hlava, kterou můžete pořídit třeba u Borgina a Burkese. Lauxová tedy nedostatek peněz zvětřila (má na to čuch) dříve než Arien, vzala roha a na své místo nastrčila tohle. Rellyová už se začala pochechtávat, když se podívala před sebe jen proto, aby spatřila, jak na ní zírá šokovaný pan řídící s ještě šokovanější kachničkou na rameni...

(...)

Azkaban. Velmi nevlídné místo. A také poměrně opuštěné. Jediný, kdo dělá Arien společnost, je jistá vyhoštěná profesorka, říkající si Evangeline Joyce Wynne. Prý jí sem uvrhli z důvodů nepatřičného zacházení s ředitelovou kachničkou, kterého se dopustila, když se pokoušela řečenou kachničku vystrnadit ze svého domku při nevítané návštěvě. Arien trvalo několik dlouhých minut, než profesorku přesvědčila k tak nebezpečnému kroku, jakým je společný útěk z vězení.

Obelstít mozkomory nebylo tak těžké - profesorka měla v hábitu fikaně schováno mnoho škrken. S naštvanou škrknou toho ani mozkomor moc nezmůže. Škrkna je totiž drsná. Když jde Chuck Norris na hogy, musí poprosit škrknu, jestli může chvilku psát úkoly, než půjde spát. Škrkna se nebojí ani tlačítka "Logout".

Větší problém nastal, když se dvojice dostala k loďkám, které byly jedinou cestou z ostrova - společně byly na loďku totiž moc těžké. Svlékly si tedy oblečení a oděly se do rybářské sítě. Oholily si nohy žiletkou, která se tam zázračně zjevila. Vykonaly všechny ulehčující tělesné potřeby. Rellyová v zoufalosti propukla v pláč - když zjistila, že tím hubne, přestala být zoufalá a už jí nešlo plakat. Už se schylovalo k amputaci končetin, když Rellyovou napadlo, že by si mohla vzít loďku vlastní, nemusí být přeci obě v jedné (mdm Wynne to napadlo dřív, ale nic neříkala, protože v tom případě by musela také veslovat - a proč tedy potom s sebou tahala tu divnou modrou, když by jí to ani neušetřilo trochu námahy na člunu?). Nakonec si profesorka přivázala svou loďku za loďku Arien a své pádla používala jako pošťuchovadla a popohánědla. Plán se ovšem ukázal jako úspěšný a obě uprchlice se brzy dostaly na břeh.

Vylodily se přímo před Tescem. A to se přeci nedá promarnit, viďte? Peníze na nákupy se sehnaly poměrně snadno - nemusíte být zrovna géniové, abyste si domysleli, že tančícího hada zde hrála Arien. Madam Wynne si pořídila moc hezké šaty a Arien byla ráda, že jí zůstal koš přes hlavu a nikdo jí neviděl. Dokonce se jí podařilo ukrást jednomu z mudlovských dětí lízátko - bylo sice ocucané, slizké, nechutné, a ten ublížený dětský pohled jí bude pronásledovat celý zbytek života, ale účel světí prostředky.

Celý příběh ovšem skončil šťastně - obě čarodějky se nakonec vrátily na hrad - EJW proto, že věděla, že jí pan řídící bude stejně brzy potřebovat a vyměkne ještě s větší jistotou, než kachnička ve vařící vodě. A Arien proto, že jí nic jiného nezbylo, a protože doufala, že se na její prohřešek zapomene. Jestli se tak opravdu stalo, to už posuďte sami...