Zadání domácího úkolu

viz výklad

Vypracování

Dobrý den, madam - zdvořile pozdraví -

 

Musím říct, že jste mi tímto úkolem opět padla do noty; studuji u mudlů psychologii a  tohle je jednou z otázek, jíž se často věnujeme. Je to všechno sice jen v mudlovské rovině, ale některé věci jsou zcela použitelné i tady.

Máte samozřejmě pravdu, když jste zmínila, že Vám myšlení na nějaké pěkné místo zrovna dvakrát nepomůže v situaci, kdy se něco zvrtne a Vy se z té kaše potřebujete rychle dostat. Ale pomoci Vám to může - když to tedy provedete správně.

Autogenní trénink a různé varianty sugesce (jednou z nich je právě ponoření se do zmíněného příjemného místa, kde se cítíte v bezpečí) se totiž nedají provádět přímo v zátěžové situaci; slouží totiž právě k tomu, podle čeho je pojmenován - je to jen trénink. Pokud budete trénovat uprostřed bitvy, nic tím už nezachráníte.

Když se těmto technikám ovšem budete věnovat pravidelně a ve svém volném čase, který sama sobě věnujete (stejně jako při fyzickém tréninku), naučí Vás to poznat samu sebe a do stavu klidu se postupně dokážete dostat mnohem rychleji, než tomu bylo zpočátku. V krizové situaci tedy stačí nakonec jen dvakrát se zhluboka nadechnout a bez nějaké větší námahy se uklidníte. Můžete to brát víceméně jako takovou osobní nitrobranu, když to přeneseme na naše kouzelnické podmínky. Dokážete tak totiž vyhnat z hlavy myšlenky, které tam v danou chvíli nepatří a  zpomalují příchod těch, které byste v tu dobu potřebovala.

Relaxačních technik samozřejmě existuje víc a můžete si tedy vybrat, která z nich Vá osobně vyhovuje nejvíc - každý máme své preference a každá hlava je jiná, nemá tedy smysl snažit se je všechny nacpat to jednoho pytle (a už vůbec, kdyby nebyly ještě uťaté). Komu nevyhovuje sugesce, ten si může oblíbit progresivní relaxaci a nebo dechová cvičení. A komu nevyhovuje ani to, může si pustit tibetské bubínky, dívat se do zdi a na nic nemyslet.