Soutěže 1150
Výuka 1017
Semináře 368
Zmijozel

Autor: Veronica Narcissa Williamsová
Práce odevzdána: 1. 6. 2019 02:50
Předmět: Hradní divadelní kroužek, 1. A
Termín: 9. termín

Zadání domácího úkolu

Gratuluji vám všem, kteří jste se dostali až k eseji!

Vaše zadání bude znít celkem jednoduše. Celý rok jsem vám slibovala, že budeme hrát naši vlastní hru, takže mi napište scénář a hezky i se scénickými poznámkami, ať vím, co se na jevišti děje. A nezapomeňte do ní taktéž obsadit všechny vaše spolužáky!

Minimální délka je 9 palců, kdo přidá i nějaké ty ilustrace, ten si to může zkrátit na 7 palců.

Vypracování

(Bylo mi jasné, že mi nezveřejníte do archívu plakát na mou hru, protože nechcete veřejně šířit, že jsem vaše favoritka, ale pardon, já si to prostě nemůžu odpustit!)

VERONICA (hrána mnou) - krásná zmijozelská dívka, aspirantka na Snaživce roku naposled někdy v létě 2017; lehce provokativní; hravá; škodolibá;

NIANA (hrána vámi) - malé mrzimorské děvče; Veroničina kamarádka; usměvavá; ráda rozdává rady ohledně kluků;

FRED (hrán Freddym Reddym) - mrzimorský klučina; otravný prvák; rád by byl famfrpálovým šampiónem, ale zatím je jen nemotorný aspirant na časté návštěvy nemocničního křídla;

LOULOU (hrána Lolou Whiteovou) - problémové mrzimorské děvče; komplexy z nadváhy; závidí Veronice její postavu, ale odsuzuje její výběr kluků; je populární za své názory ohledně prosazování lepší stravy pro domácí skřítky;

LEXA (hrána Alexou Teerovou) - kolejní blázen; nosí masku jezevce a vylučovat chodí výhradně do sklepení kvůli značkování teritoria; neustále se hihňá; kolují zvěsti, že si brousí špičáky;

HENA (hrána Hetty Londsovou) - tahá za sebou vycpaného havrana na kolečkách a myslí si, že je to v pořádku; je známá pro svou znalost lektvarů a působí tak jako školní šaman; tvrdí se, že umí přivolat déšť, když pěje (avšak zpívá, jen když je nervózní);

ARIEL (hrána Ariettou Liellou Minette) - populární havraspárské děvče; předhazuje všem, že je lepší než Veronica (přitom má jen o pár vyznamenání víc!); neustále si češe vidličkou a čeká, že někdo pochopí její narážku na mudlovskou pohádku; tajně chodí s vysněným své nepřítelkyně;

HADRIÁN (hrán Adrianem Colletem) - láska Veroničina života (přenáší se i přes fakt, že je o pár let starší a stále nevystudoval ani 7. ročník); chodí zásadně oblečen do tmavých barev s výraznými nebelvírskými prvky; promluví asi dvě slova za rok na svou ctitelku; dramaticky gestikuluje, když mluví;

NARČESKA (hrána Narcisse Cinereou) - workoholik; organizuje všechny a všechno; občas v zájmu vyššího principu přehlíží emoce druhých a nutí je do zvláštních věcí; její hůlka má tvar jezdeckého bičíku, kterým neustále švihá do taktu svých organizačních hodinek;

JENA (hrána Jenny Laylou Gilesovou) - profesorka Dějin čar a kouzel v Bradavicích, odbornice na kouzelnické středověké choroby a průjmy; důvod, proč jsou bradavičtí žáci v dějepise (kromě kouzelnického středověku) tak nevzdělaní; nadšenec do nic neříkajících dlouhých odstavců, co jí každý termín chodí do sovince;

ŠARLOTA (hrána Charlotte Valentinou Dawsonovou) - hradní mrzimorská umělkyně; obdoba mudlovského impresionisty; zachycuje kouzelným štětcem náhodné situace na hradě a pak svá díla veřejně prezentuje ve Velké síni; postrach všech tajnůstkářů, milovník slídilů;

 

KTERAK VERONICA KE CHLAPCI PŘIŠLA

KDESI VE SKLEPENÍ

VERONICA ukazuje jednotlivé fáze plánu NIANĚ, která dělá, že poslouchá.

VERONICA: No a pak přijdu sem, jakoby zakopnu, spadnu na něj, ty na něj zezadu sešleš mdloby na tebe, já to vykryju protegem, ty utečeš, já řeknu, že tebe i celý rod proklínám, přitáhnu si ho k sobě a- (luskne prsty před NIANINÝM obličejem, aby ji probrala)

               Aspoň poslouchej, když něco vykládám! Nechápu, z čeho seš tak unavená navíc. Celý dny jen jíš a spíš!

(NIANA rozespale mlaskne a promne si oči)

NIANA: Co?

(VERONICA protočí očima, pořádně se zamýšlí nad plánem. Zpoza místnosti se náhle ozve šramot.)

             Slyšelas to? Co to bylo?

(NIANA se vystrašeně ohlíží)

VERONICA: Aspoň mi do toho nekecej! Takže, ještě jsem si říkala, že bych mohla být sofistikovanější, viš jak. Že bych šla po schodech do třetího patra a možná... na něj spadla z výšky? Zase nejsem úplně kasd-kask-skakodér? kasalér? skakalér?-

NIANA: kaskadér...

VERONICA: -ale mohla bys mě nenápadně stabilizovat levitačním kouzlem, abych mu doplula přímo do náruče? Umíš to vůbec?(Nedůvěřivě se podívá na NIANU, pak zpátky do svého plánu. Šramot se ozve o trochu blíž.)

NIANA: Co to je?!

VERONICA: No, tak ne, nevadí. (pokrčí rameny, zamumlá si pro sebe, když tu se před ní se zavrčením zjeví LEXA)

(NIANA vyjekne a upustí hůlku, VERONICA NIANU hodí před sebe a vytasí hůlku)

(LEXA zavyje a vrhne se na bezbrannou NIANU, VERONICA začne pálit z hůlky jedno kouzlo za druhým, každé třetí se trefí do NIANY)

VERONICA: Promiň!

(NIANĚ začnou růst houby na hlavě)

                    Mrška kluzká!

(NIANA se osype)

                    Jednou se fakt trefím!

(NIANĚ naroste knír)

                    Potvora!

(NIANU vznese kouzlo do vzduchu a třeskne s ní o zem)

                    Moje chyba!

(NIANĚ začne zpod sukně lézt černá srst)

                    Ha!

(LEXA se nafoukne jako balónek, bezmocně se odkoulí do rohu místnosti)

             Trvalo to, ale tvrdá práce přináší své ovoce! (vítězoslavně tleskne a zkontroluje škody. Zhrozí se, protože vidí nečitelný, počůraný plánek a pokousanou a několikrát prokletou NIANU.)

                  U Merlina! (rozhodí rukama) Můj plán! (chvíli se rozhoduje, jestli vyčistit pergamen nebo se postarat o kamarádku. Nakonec NIANU naloží na svá bedra a odtáhne ji pryč.)

 

NEMOCNIČNÍ KŘÍDLO

(VERONICA pleskne s NIANOU o lůžko, je zadýchaná)

VERONICA: Seš fakt těžká. Na narozky dostaneš odtučňovací škrknu a ne balíček čokožabek!

(Přibíhá ošetřovatelka, prohlíží újmu na zraněné)

NIANA: Tady mě to bolí a tady a tady! (fňuká)

VERONICA: Ále, zas tak moc se nestalo. (K ošetřovatelce.) Jen ji pokousala ta žlutá poběhlica. Asi nějaký mrzimorský rituál.

NIANA: Mám knír? (překvapeně) Mám knír! (naštvaně)

VERONICA: To oholíš. (pořádně ji přikryje, aby nebyla vidět její rostoucí srst ze zadku)

NIANA: Podej mi zrcátko! (panikaří)

(VERONICA se nakloní k zrcátku na stolku vedle s cílem ho rozbít, když tu dostane pořádnou ránu do hlavy famfrpálovým koštětem. Spadne na zem a teatrálně se drží za hlavu.)

VERONICA: Au! Medika! Někdo mi utrh hlavu! Pomoc!!! (řve na celé křídlo)

FRED: Jé, promiň, moje chyba. Vůbec jsem si tě nevšim. (zazubí se ze svého lůžka, v ruce drží famfrpálové koště)

VERONICA: (šeptem) Budižkničema! Nemehlo! Hlupák! Nenechavá škrkna! Ohyzdnej mrzimorák! Mor na něj! Dračí spalničky na jeho děti!

NIANA: Zrcátko! (nevšímá si situace okolo)

FRED: Už se nese! (nahne se pro své zrcátko, při otočení trefí koštětem i NIANU)

(NIANA upadá do bezvědomí)

FRED: Ona už usla? Zrovna jsem jí podával zrcátko! (nechápavě kroutí hlavou, zrcátko pokládá zpátky na svůj stolek)

VERONICA: (vyškubne mu zrcátko z ruky) Oh! Ah! Ich! (snaží se křísit sebe samu) Ty monstrum! Ty zrůdo! (řve na FREDA) Moje hlava! Celá otíká!!! (křičí)

FRED: To je mi líto. Můžu ti podat tenhle hadr s ledem, jestli chceš? (nabízí hadr s rozpuštěným ledem)

VERONICA: (výhružně syčí a pozpátku se klidí z pódia) Tyyyyy... tyyyy mrzimorská žulvo! (zakopne a udělá kotoul vzad) Had nikdy nesssssspí, to si pamatuj! (při odchodu si hrozivě pobrukuje zmijozelskou znělku)

 

PŘED HAVRASPÁRSKOU SPOLEČENSKOU MÍSTNOSTÍ

(VERONICA klečí na kolenou, nedůstojně objímá nohu HENĚ.)

HENA: Hm... hmm (prohlíží si VERONICU ze všech možných úhlů).

VERONICA: Prodám všechny své body Havraspáru, budeš mít přednostní právo na napsání lepšího úkolu! Přenechám ti své místo na seminářích! Koupím si knížku o slavných osobnostech Havraspáru!!! (zoufale tiskne nohu)

HENA: Hm... (K havranovi na kolečkách) Víš, co máš přivézt.

(Vypelichaný havran na kolečkách doveze zapáchající lektvar s narůžovělou barvou)

HENA: Vypij to a otok zmizí.

(VERONICA se hltavě napije. Tvář se jí rozzáří, když ucítí, že otok opravdu mizí. Náhle se v křečích stočí do klubíčka. Od úst jí upadávají lentilky, třese se)

VERONICA: Vedlejší (zvrací) účinek??

(HENA využije chvilky nepozornosti a vytratí se do stínů)

(VERONICA s posledními zbytky důstojnosti vstane, viditelně si nechce potříštit atraktivní oblečení. Tiše porklíná HENU. Zvrací. Po chodbě jde zrovna ARIEL.)

VERONICA: Ariel! (huhle, z úst se jí linou lentilky) Kyblík? Mháš khyblíí (zvrácí)

ARIEL: (hlasitě) Veronico! Tebe jsem tu ale nečekala! Copak dělá zmijozelská studentka před havraspárskou společenskou místností! A proč si takto vyfintěná? A proč zvracíš lentilky? Je ti špatně nebo něco? (mluví čím dál hlasitěji)

(Hluk přitáhne ostatní kolemjdoucí studenty. Ti si ukazují na VERONICU. Z davu vystoupí LOULOU).

LOULOU: Jak dobročinné! (zapózuje se zvracející VERONICOU fotografovi Žlutého Trimela) Zmijozelská studentka krmí zdarma skřítky! (udělá si ze své uniformy vak a odchytává Veroničiny vyzvracené lentilky) Charitativní, laskavé, vřelé! (sbírá již vyzvracené lentilky po zemi)

(Z davu se začne ozývát tklivá píseň, jejíž původcem je HENA)

(VERONICA raději upadá do mdlob)

LOULOU: I zelení myslí na skřítky! (nyní sbírá lentilky lopatkou přímo z Veroničiny pusy.) I skřítci musí něco jíst! (při práci hodnotí chrup omdlelé zvracející) Když máš špatný chrup, daruj cobydup!

(LOULOU fotí poslední fotku do ŽT a vyklízí scénu)

(Davem se prodere NARČESKA, zpráskne ruce a netrpělivě podupává do rytmu hodinek)

(VERONICA už déle nehraje omdlení, zvracení nepřestává)

NARČESKA: Á... raz, dva, tři! Dva, dva, tři! (snaží se korigovat intervaly zvracení)

(VERONICA přemýšlí, jestli znovu nesimulovat mdloby, háže úpěnlivý pohled k  publiku)

(Na scénu vstupuje JENA)

JENA: Ale žáci, co to vidí oko mé modravé? Proč tu jen tak stojíte a přihlížíte! Kde jsou prefekti?

(Nikdo se neozývá, ticho vyplńuje jen Veroničino zvracení a schovávání odznáčků reálnými prefekty)

        Každý mi do zítřejšího rána napíšete 26palcový spis o pomoci bližnímu čaroději postihnutého průjmem ve 12. století! (potěšeně se usměje)

(Chodba se za otráveného bručení studentů vyprázdní)

         (K VERONICE) Slečno, vypadáte, že jste chytila lentilkovou malátnost! Vidím ale, že jste toho moc nevyzvracela (rozhlíží se po chodbě, ale většinu lentilek odnesla LOULOU). Zas tak špatné to s vámi tedy nebude! Tak na co čekáte, hlaste se na ošetřovnu, šup! (popožene VERONICU a sama odkráčí pryč)

VERONICA: že já se na to ne- (zvrací)

 

O NĚKOLIK CHODEB DÁL

(VERONICA se potácí po chodbách, zvrací už jen občas. Vrací se jí barva do tváře a dělá se jí lépe)

(ŠARLOTA kreslí za rohem své nové dílo)

(VERONICA se dopotácí k ŠARLOTĚ, malátně se opře o stěnu, sípe, je zvědavá, co kreslí)

ŠARLOTA: (pro sebe) Hm, nosí Hadrián kravatu víc napravo nebo nalevo?

(VERONICA při slovu svého vysněného zbystří a hlasitě vypískne)

ŠARLOTA: (prudce se otočí, spatří VERONICU) Aha, to seš jen ty...

VERONICA: (urazí se) Jen já?

(ŠARLOTA ji ignoruje, nabírá na štětec světle růžovou na líce kreslené dívky)

VERONICA: A co to kreslíš?

ŠARLOTA: Pojmenovala bych to něco jako: Dva hradní milenci. To vlevo je Hadrián a to vpravo-

VERONICA: já! (vítězoslavně se zašklebí)

ŠARLOTA: Uh, Ariel přece! Nevystihla jsem přesně její barvu? (začne horlivě zkoumat paletu)

(VERONICA nejprve zkoprní, ale pak se rychle chopí příležitosti. V mžiku odcizí plátno a utíká s ním pryč)

ŠARLOTA: (za mizící VERONICOU) Hej! Nemám to dokončený!

 

VELKÁ SÍŇ

(VERONICA zadýchaně vbíhá do síně s obrazem, na kterém zamazala obličej milenky. Hledá svého vyvoleného.)

HADRIÁN: (u nebelvírského stolu) No a pak jsem k ní přišel, pleskl ji a povidám: "Hele, vždyť víš, že mám radši tvoji kámošku!"

(Celá jeho parta se hlasitě směje)

(VERONICA se prodírá přes dav studentů)

HADRIÁN: (dramaticky gestikuluje) Jednou se mnou chtěla jít ven, tak jsem jí řek, že na ni nemám čas. A ona na to, že je to v pohodě, že až si ho udělám, tak bude čekat U Tří košťat. Tak tam čeká už od Vánoc!

(Celá jeho parta se hlasitě směje)

(VERONICA už je skoro u něj, obraz se zamazanou milenkou drží nad sebou, aby na něj HADRIÁN přímo viděl a dřív si jí všiml)

HADRIÁN: No a jednou, to byl, hoši, úplnej bizár. Tančili jsme v létě na bále, já s ní z donucení, a ona na mě, že nezná žádnou písničku. Říkám, že ať zkusí pochytit aspoň rytmus, když je takový dřevo. Tak začala zpívat úplně falešně a do toho tančila jako vychýlenej testrál před pářením a ještě chtěla, ať se k ní přidám.

(VERONICA je takřka na dosah svému ctiteli, jeho poslední slova ji na chvíli zarazí, protože se jí týkají. V ten moment však přilétá potlouk vypuštěný FREDEM a uštědřuje ji přesnou ránu do obličeje. Kácí se k zemi, HADRIÁN se zvedá a s partou kamarádu za hlasitého chechotu odchází, aniž by si jí všiml).

(VERONICA při pádu hlavou protrhne plátno a alespoň obrazně tak zaujme tvář milenky v obraze. Za finálního potlesku publika pláče.)