Zadání semináře
Za domácí úkol pro Vás budu mít několik různých zadání a Vy si vyberte pouze jedno.
Vypracování
Ministerstvo kouzel vyhlásilo výběrové řízení na výrobu dopravního prostředku, který by převážel nezletilé studenty a kouzelníky, kteří nesmějí z nějakého důvodu čarovat. Rozhodlo se tak na základě mnoha stížností, které jim zasílali rozhořčení dospělí - neustále vymýšlet přenášedla či se přemisťovat na oblíbené čarodějné kroužky s ratolestmi a zpět pak bez nich bylo pro mnohé vyčerpávající.
"Ve výběrovém řízení vyhrává čarodějný vynálezce Henrik Vynalézavý se svým týmem, který nám nabídl nejzajímavější řešení," prohlásil tehdejší ministr kouzelnické přepravy. Předal Henrikovi dodatečný seznam požadavků na dopravní prostředek, aby na ně nebylo zapomenuto.
***
"Pustíme se do toho. Jamesi," zavolal Henrik na jednoho ze svých spolupracovníků v kouzelnické dílně. "Budeš mít na starosti vzhled. Začni s nákresy." Otočil se na dalšího muže: "Cole, ty máš na starosti vnitřní uspořádání, vozidlo musí pojmout velké množství lidí, zároveň musí být poskytnut jistý komfort. A nezapomeň, budou v tom jezdit děti, ať tam nemohou nic zničit." Cole kývnul hlavou a vrhl se ke stolu s prázdnými pergameny.
"A já," zamumlal Henrik, "začnu s tovrbou řízení. Nezapomeňte na seznam potřebných kouzel!" houkl ještě na své kolegy.
***
"Jamesi, vypadá to sice zajímavě, ale..." Henrik se snažil neurazit svého kolegu, "opravdu myslíš, že valící se koule bude to pravé? Co vnitřní bezpečnost?"
"Víš, já měl představu, že by se použilo levitační kouzlo na vnitřní část, i na vnější, točila by se jen ta vnější část..." snažil se svůj první návrh obhájit James.
"Ne, ne... Zkus to jinak, do délky, do výšky... Kouli zatím dáme stranou. Náročnost na udržení levitačních kouzel u tak velkého vozidla by byla velmi náročná..." James se, žužlajíc brk, vrátil k pergamenům.
"Jak jsi na tom, Cole?"
"Rozhodl jsem se, že kdyby bylo vozidlo jen jednopatrové, byly by tu oddělené kóje - jedna se stolečky a židlemi, druhá s postelemi a třetí s hracím koutkem pro děti, ošetřený kouzly, aby nerušily ostatní při hře," vysvětloval svůj nákres Henrikovi.
"To vypadá velmi dobře," pochválil ho. "A máš i víc variant?"
"Ale jistě, pokud bude více pater, tyto kóje budou v patrech. Ve spodním židle se stolečky, v prostředním lůžková část a v posledním herna." Henrik uznale pokýval hlavou.
"Dobrá, tu hernu ještě probereme, možná by bylo lepší nahradit ji dalšími lůžky, nebo lavicemi k sezení, taková třetí cestovní třída."
"Henriku, když to má Cole takhle vymyšlené, co to udělat jako třípatrový dům se čtvercovým podkladem? Nebo možná s obdélníkovým a abychom šetřili kouzly, daly by se dospod okna. Mělo by to vstupní dveře, okna a na střeše třeba zahrádku nebo komín? Cestující by si tak mohli připadat jako doma," prohlásil James, jak ho v tu chvíli napadl ten nápad.
"To je ono! Tak do toho, nakreslit a jdeme na to."
***
V dílně začal vznikat model přepravního prostředku. Měl mnoho malých a různých oken, v přední části bylo okno otevírací jako u domu a vysoké jako celý dopravní prostředek. Ten, kdo ho měl řídit měl mít možnost si větrat dle libosti a zároveň musel mít dobrý rozhled. Pánové začali pracovat na prvním prototypu.
"Sakra, Cole, pojď mi pomoct, potřebuji kouzlem roztáhnout tenhle otvor a nasadit tam řídící kolo! Sám to nezvládnu..." Cole máchl hůlkou, aby mu pomohl, ale jak byl vyrušen udělal to příliš důrzaně a díra se zvětšila tak, že do ní Henrik propadl a zůstal uvnitř pohonové části. "To se ti tedy povedlo...." James, který to viděl nemohl přestat se smíchem, smál se tolik, až zakopl o návrh jednoho ze stolečků a zamotal se do gumových kol.
"Uklidněme se, pánové."
S trochou kovářské zručnosti vytvořili rezu vzdornou a nárazuvzdornou kastli celého vozu a vykouzlili pohon na ovládání tyčí a řídícím kolem. Zkoušeli otáčení kol, původně je chtěli ovládat magií, nakonec se ale rozhodli pro mechanický posun. Prázdné vozidlo už se dokázalo pohybovat! A tak začali řešit interiér. Správný kouzelnický domov obsahovalo vozidlo křiklavé tapety, křišťálový lustr (opatřen magií proti rozbití a odpuzovacím kouzlem).
"Proč ty postele přiděláváš?" zeptal se Cole nechápavě. "Když budou volně, budou pěkně drncat a cestující rychleji usne..."
"A stolky taky nepřidělávat?" ptal se James.
"Také ne, budou tu jezdit převážně děti, pořád všechno posouvají, já myslím, že bude stačit, že jsou dostatečně stabilní a nepřevrátí se při jízdě," odvětil Henrik.
Uběhlo několik týdnů a vozidlo dostalo finální podobu. Křiklavě kanárkově žlutou barvu zvenčí...
"Máchni pořádně tou hůlkou!" přikázal Henrik. Byli právě na staré silnici uprostřed ničeho a testovali svůj výtvor, zejména jeho přivolání. Cole máchl rukou. "To je málo, víc!" Kouzelník zvedl ruku nad hlavu a rozmáchl se takovou silou, že si div nevykloubil rameno. "To je ono!" Signalizace ve vozidle zafungovala a James věděl, kam má jet. Vozidlo se zjevilo před Colem velice pomalu. "Výborně, ani nikoho nezraníme," pochvaloval si Henrik.
"Jen ten, kdo si ho zavolá bude muset vyhledat lékouzelnickou pomoc..." zabrblal Cole a mnul si rameno.
***
Představení nového vozidla pro nezletilé kouzelníky bylo konečně tu. Pánové Henrik, Cole a James byli na svůj výtvor náležitě pyšní a nemohli se dočkat, až povezou první klienty.
"Vítejte, vítejte na slavnostním představení nového dopravního prostředku pro nezletilé kouzelníky!" hulákal ministr kouzelnické přepravy. "Vynálezci nám jej teď předvedou a řeknou nám, jak si takový prostředek zavolat."
"Dobré dopoledne, jsem Henrik Vynalézavý a spolu s mými kolegy jsem autorem tohoto Autobusu, jak jsme jej pojmenovali. Funguje to tak, že máchnete hůlkou, náš autobus k vám přijede, strčíte ratolest do dveří, řeknete nám, kde ho máme vysadit a tím je o vše postaráno. Cole, prosím, předveď přivolání."
Cole máchl rukou s hůlkou a autobus k němu přijel. Ozvalo se pochvalné Oooo.
"Nyní si můžete autobus prohlédnout zevnitř..."
***
Představení proběhlo úspěšně. Po několika letech došlo na mnoho vylepšení, včetně vzhledu, úprav vnitřních prostorů. Později byl autobus přejmenován na Záchranný autobus a jeho služby byly zpoplatněny, jelikož už nesloužil původnímu účelu.
U mudlů vznikl autobus až o 30 let později, nikdo neví, co bylo inspirací Carlu Benzovi, neboť jeho omnibus vypadal úplně jinak. Ale později, když se v Londýně objevily první double deckery se ukázalo, že Záchranný autobus byl viděn jedním mudlou. Naštěstí nebyl nutný zásah Ministerstva kouzel, mudla si myslel, že se mu to jen zdálo. Avšak díky tomuto "zjevení" dostal nápad na dvoupatrový mudlovský dopravní prostřede, který brázdí ulice nejen Londýna, do dnešních dní.
