Zadání domácího úkolu
Každý zvířecí druh někdy, merlinužel, zahyne. Co když takto zahynou právě draci? Pojměte to dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, stejně jako ostatní mimořádné úkoly. Můžete kreslit, básnit, příběhovat, uvažovat, jak je jen libo. Ale ať to není odfláklina!
Text minimálně na 3 palce!
Vypracování
U lesa skví se jáma
jako rozšklebená tlama.
Země rozevřela útroby,
aby stala se svědkem pohromy.
Zemřel totiž drak.
Nešťastná náhoda smetla
ho z cesty, jak metla.
Vždy hazardoval dosti,
občas zlomil si kosti.
Uhořel mu i ocas,
dorostl až za čas.
Nyní však tiše spočine,
co stalo se moc nevíme.
Zemřel totiž drak.
Narazil tvrdě do stromu,
nikdy nedoletí už domu.
Jeho temná sluje
steskem po něm stůně.
Zemřel totiž drak.
I sešli se draci zdaleka,
kdekdo by se jich polekal.
Sešli se draci i zblízka,
jeskyně jim byla nízká.
Když hlavní drak nejvyšší,
vypráví, nikdo neslyší.
Každý je smutný velice,
že zhasla dračí světlice.
Zemřel totiž drak.
"To vám byl chlapák,
taková tlapa!
Smál se a laškoval,
proti ohni ohněm bojoval.
Byl taková naše prskavka,
chytala mě z něj třesavka.
Co on vám vymýšlel za věci,
to nedělali ani draci pravěcí!
Je škoda, našeho neposedy,
na srdcích nám vzniknou ledy."
Hlásal nejvyšší zvysoka
moudrý měl pohled proroka.
"Sejdeme se s ním, přátelé,
až taky sejdeme na těle.
A naše duše proletí
roky i klidně století
a v dračím nebi společně
obejmeme ho konečně."
Zemřel totiž drak.
I fňukali draci, vřeštěli.
Přijmout skon nechtěli.
Nezbývalo jim nic více,
než připravit hranice.
Na srovnané dřevo
položili dračí tělo.
Pak z dálky zoufale hleděli,
jak ostatky dračí hořeli.
Smutný byl pohřeb velice,
brečely všechny dračice.
I velcí draci oči mnuli,
pohledem z plamenů neuhnuli.
Statečně dohlíželi dlouho,
než shořel v brázdičku pouhou.
Prach rozfoukali z plných plic,
utírali si přitom líc.
Zemřel totiž drak.
A co ta jáma hluboká?
Čeká, ani nedutá.
Až se prach naposled prolétne,
sám do ní v poklidu ulehne.
Jako v poduškách bude spát,
bezelstný dračí kamarád...
