Soutěže 1927
Výuka 2243
Semináře 759
Hogwarts.cz

Autor: James Watfar
Práce odevzdána: 6. 2. 2012 13:54
Seminář: Seminář praktické obrany - knihy
Přednášející: Belatris Nithelas Malrinová

Zadání semináře

Knihy v magických knihovnách bývají opatřeny kouzly, která mají čtenáře co nejvíce ochránit před jakoukoliv újmou. Ve výkladu jsme se věnovali újmám mechanickým právě proto, že proti těm magickým jsou knihy zabezpečeny. Vaším úkolem je zjistit, jak je knihám konkrétně bráněno v tom, aby čtenáře magicky  mrzačily. Nechci formule, stačí popsat účinky.

Tedy příklad: V knihovně, kde pracuje moje prateta Elfrída, začarují každý výtisk kouzlem, které má knize zabránit nechat čtenáře levitovat.

Klidně pište v bodech, ale alespoň 3 palce jsou povinné. Můžete se rozepsat podrobně o účincích nebo o nehodě, jež pomohla k zavedení onoho zabezpečení.

Vypracování

Když jsem se poprvé zamyslel nad tím, jak by se knihy mohly bránit nebo přímo útočit, napadlo mě, že nejvhodnějším kouskem bude pro takovou knihu prosté říznutí papírem. Všichni víme, že papír dokáže pořezat víc než ostrý nůž. Jakmile mě to napadlo, začal jsem psát o tom, jak v knihovnách každou novou knihu začarují v prvé řadě tak, aby svévolně neřezala čtenáře do prstů. Hned po první větě mi ale skočil po ruce s perem můj dosud vždy klidný zápisník. Praštil mě přes ni a uraženě odpadl na roh stolu. Jistě že jsem si díky tomu svůj omyl uvědomil. Kouzelnické knihy mají velkou moc, a k něčemu tak primitivnímu a prvoplánovému, jako je řezání papírem, by se nesnížily. A pak taky, tohle dělají s oblibou knihy mudlovské a s těmi nechtějí mít ty kouzelnické nic společného. Přirovnat nějaký kouzelnický svazek k mudlovskému, vzteky se jednou pro vždy vymaže. V knihovnách jsou si toho vědomi, a proti tomuto tedy knihy nijak nezaklínají, protože by je to urazilo.

 

Existuje však mnohem víc triků, které mohou kouzelnické publikace použít. Mají skutečně širokou paletu výběru. Bezpečnostní opatření proto nutně musí dosahovat stejné šíře. Nejrafinovaněji knihy, často svazky pojednávající o černé magii, musí od knihovníků vytrpět skutečně hodně. Například, ještě v devatenáctém století, byly zvlášť nebezpečné knihy máčeny ve speciálním roztoku, který svými v podstatě jedovatými složkami, doslova zchromil magickou moc těchto knih. Účinky nebyly trvalé, mnohem trvalejší byly následky, kniha se tímto postupem velmi brzy zničila. A především, stále byla nebezpečná. Dnes již takto barbarské techniky neužíváme, knihy jsou ukládány na čas do jemného prášku, ten má účinky podobné, ale opotřebení svazku již nehrozí.

Zvlášť zajímavé bezpečností opatření je vlepení nové stránky. Ta bývá sepsána tak, aby povahu knihy tak trochu mírnila. Například v kronikách o skřetích válkách, můžeme často najít stránku s velmi příjemnou, milou a něžnou básní. Vyváží to hromady krve, o kterých se píše v jiných částech knihy. Ale funguje to i naopak, v pohádkové knížce není výjimkou stana značně hrubého obsahu. To proto aby někomu při čtení nevyrostly z uší sedmikrásky, ani moc přívětivá kniha není dobrá. Taková stránka bývá ovšem vlepena do desek knihy, děti se k ní tedy nedostanou.

 

Uvedl jsem jen dva příklady zabezpečení, ale myslím že jsou docela zajímavé. Záměrně jsem se nerozepisoval o tísíci a jednom způsobu obyčejného začarování, samozřejmě že většina opatření obstará pár zaklínadel a chvilka mávání hůlkou. Ale na tom není nic originálního, mám rád promyšlenější řešení :)