Soutěže 1205
Výuka 1105
Semináře 394
Mrzimor

Autor: Gwen Albion
Práce odevzdána: 20. 10. 2019 17:09
Předmět: Žabologie, 1. A
Termín: 3. termín

Zadání domácího úkolu

V hodině jsme navštívili Továrnu na čokoládu. Popište mi, co jste viděli, co vás zaujalo a nebojte se psát i o věcech, které tak moc nesouvisí s žábami. Já jsem z nich vždycky tak odvařená, že si nestihnu všímat toho (jistě velmi zajímavého!) zbytku.

Fantazii se meze nekladou, délce ano. Lze připojit i ilustraci, ale není podmínkou. Maximum je 10 palců. 

Vypracování

 Dobrý den, posílám vám své zážitky z čokoládovny. 

 

Od hodiny Žabologie jsem čekala skoro vše, snad i líbání žab. Ovšem to že na exkurzi do čokoládovny dostaneme pomocí přenášedla v podobě propocené fusekle, na to byla i má mysl krátká. A nejspíš na ten kousek oděvu už nikdy nezapomenu, neb ten pach se asi zažral do kůže na mé ruce. Cesta která po dotyku následovala, byla proti tomu procházka růžovou zahradou 2. Podařilo se mi udržet obsah žaludku na místě jemu určeném a končetin jsem měla stejný počet jako ráno, takže úspěch. Jakmile jsem se ale oklepala hned mi byl vyražen dech, stáli jsme totiž před slavnou čokoládovnou Willyho Wonky.

 Její vysoké komíny se téměř ztrácely v mračnech nad námi, do hal pod nimi by se snad vešly všechny hradní místnosti třikrát, hlavní budova se nedala nazvat jinak než palác a před námi se tyčící brána zvala ke vstupu. Čím blíže jsme byli tím více bylo vidět z výzdoby, hlavní budova byla zdobena ve stylu gotiky, veškerý dekor byl však ve stylu cukrovinek, stejně na tom byly haly a komíny, které by snad u každé jiné továrny byly ve fádní šedi, zde hrály barvami a drobnými ornamenty. Pohádka jež se stala realitou, jen tak to dokáži popsat.

 Naproti nám vyšel muž v jasně na míru šitém obleku, vysokém cylindru a brýlemi, které mu dávala vzhled mouchy. Již od pohledu mi to bylo jasné, tohle byl on, Willy Wonka. Naše uvítání bylo kapku rychlé a zmatečné, ale velmi vřelé. Vedl nás hlavním vchodem, přes úvodní halu kde nás uvítala vrátná, dlouhou chodbou s mnoha dveřmi, která však nepůsobila ani trochu hororově, právě naopak jako by nás zvala dál a tak jsme šli.

 Pan Wonka nás evidentně chtěl napínat, neb prvně jsme se šli podívat na všelijaké cukrovinky, jen ne čokoládu. Takže jsme byli svědky výroby a testování lízátek, kde na židličkách seděli jakýsi trpaslíčci a usilovně cumlali, bylo nám dáno i na ochutnání a můžu odpřisáhnout že to bylo to nejlepší lízátko v mém životě. Následovaly bonbóny, kde jsme byli první kteří okusili novou, zatím nepojmenovanou, příchuť, ale ať to co bylo, máme se na hradě na co těšit. V oddělení žvýkaček se testovala nová generace žvýkaček, které se nevyžvýkají ani za sto let. V oddělení sušenek to vonělo tak že i z pouhého nádechu by jeden přibral 5 kilo, naštěstí se tak nestalo a z továrny nás nemuseli vykoulet. Ovšem to neznamená že jsem nic nepřibrala, když se mohlo ochutnávat tak jsem tak poctivě dělala. Už po tomhle segmentu výpravy nám kapsy dobrotami doslova přetékaly a více nás teprve čekalo.

 Celkem rychle jsme prošli experimentální laboratoře, kde probíhá vývoj zcela nových typů cukrovinek. Nedivím se že jsme se tam dlouho nezdrželi, kdyby se ty nápady dostaly ven, konkurence by se o ně přetrhla. Nesmím prozraditi mnoho, ale po dokončení to bude Velká Cukrovinková Revoluce.

 Ale konečně k tomu proč jsme tady. Oddělení čokolády.

 Byl to zlatý hřeb prohlídky, halou do které jsme vešli protékala řeka čokolády a celé její okolí vypadalo jako zahrada, ale všechno od trávy přes stromy, květiny a keře až po zahradní domeček bylo z čokolády. Bylo to fantastické, odvážila jsem se sníst jen pár čokoládových lístků a květů, neboť jsem nechtěla sníst tak nádhernou scénu. Každá z čokoládových věcí chutnala trochu jinak a nebylo by člověku, který by si nenašel své.

 Následovat mělo oddělení čokožabek a pak oddíl tabulkových čokolád, na druhé jmenované však již nedošlo. To kvůli incidentu s čokožabkami, vy moc dobře víte o co jde madam, příště se vám snad zadaří se záchranou více.

 

Gwen Albion