Zadání domácího úkolu
Zadání závěrečné eseje zní „Knihomilské desatero“. Zamyslete se a sepište deset pravidel, kterými by se měl každý správný knihomil řídit. A když se ke každému bodu rozepíšete na 1 palec nebo víc, určitě nebudete mít problém dosáhnout 9palcového minima.
Vypracování
Dobrý den,
děkuji za skvělý školní rok Knihomilství, který mě bavil a byl plný zajímavých věcí i zážitků, ale hlavně jsem zjistila, že v tom nejsem sama. Jako zakončení společných chvil jsem se pokusila sepsat Knihomilské desatero, který by se měl řídit každý knihomil.
Knihomilské desatero
1) Knihy jako nejlepší přítel
Každý knihomil ví, že jedině s knihou se cítí nejlépe. Knihy jsou pro něj jako nejlepší přítel, ke kterému se může vždy vrátit. Pokud se mu ve skutečném světě nedaří, tak knižní svět jej uvítá s otevřenou náručí a vroucně knihomila obejme. Knihy dokážou zlepšit náladu, pomoct najít směr, a možná i změnit život, pokud to knihám dovolíme. Není náhodou, že knihomil se obklopuje knihami, protože v jejich společnosti se vždy cítí šťastný. Nikdo nemůže být mezi knihami sám, protože plná knihovna je pro knihomila stejné, jako by byl obklopen svými nejlepšími přáteli.
2) Knihy vždy a všude
Cestovat bez knihy, to prostě nejde. Knihomil potřebuje mít knihu po ruce, nemusí ji ani otevřít a číst si, ale to vědomí, že je kniha někde poblíž, už to mu dodává pocit jistoty. Navíc velmi často za knihami cestuje. Může to znít bláznivě, ale kolikrát se už stalo, že jste jeli na výlet do nějakého krásného města a jako první věc, o kterou jste se zajímali, bylo to, zda tam je nějaké knihkupectví nebo antikvariát. Knihomil je tvor knižní, a tak knihy vyhledává všude kolem sebe, a také je sbírá jako vzácné motýly, aby si je mohl vystavit a kochat se jejich krásou. Není tedy divu, že u knihomila doma jsou velmi často knihy všude, kam se podívá.
3) Knihovna je srdce domu
Každý má střed domu (což je místo, kam chodí nejčastěji a tráví tam nejvíce času) někde jinde. Knihomil má jistě jasno, že knihovna je srdce domu, tam ho nohy táhnou, vždy když dorazí domů a nejraději by se od knihovny ani na krok nehnul. Knihy jsou jako magnet, které každého milovníka knih přitahují. Nepřistihli jste se někdy, že u někoho na návštěvě si jako první prohlížíte jeho knihovnu. Netvrdím, že by se měl člověk hodnotit podle knihovny, ale může to být dobrý ukazatel, jak vám ten dotyčný bude sympatický. Knihomil mývá svou knihovnu pečlivě srovnanou podle svého systému, což může v některých případech připomínat naprostý chaos, ovšem každý knihomil svou knihovnu zná stejně jako svou duši, takže vždy najde knihu, kterou hledá, jako by mu sama vklouzla do ruky.
4) Knižní poklady mají své místo
Když už mluvím o knihovně, tak může být různorodá, ale ty největší poklady v ní mají vždy své čestné a výsostně místo. Nemusí jít o drahé a vzácně svazky, každý knihomil má své osobní knižní poklady, které opatruje jako oko v hlavě. Může to být milovaná kniha z dětství, nebo první dobrodružný román, který četl. Hodnocení knih je tak individuální, až to může působit až magicky. Pro někoho brak na vyhození, pro jiného vzácnost, pro kterou by obětoval i svou duši. Citová hodnota je pro knihomila ve většině případů to nejcennější, co je na knihách tak přitahuje.
5) Pro knihu bys i přes plot skočil
Knihomil o své knihy pečuje s láskou a trpělivostí. Poničená kniha mu snadno může zlomit srdce, hlavně pokud je nenávratně zničená, což je pro něj, jako by zmizel někdo blízký. Mezi knihomily se obvykle nenajde nikdo, kdo by knihy poškozoval záměrně. Vpisování do knih, ohýbání rohů listů nebo dokonce trhání stránek by knihomil nejraději trestal tím nejhorším způsobem, pro něj je to stejné, jako by někdo trhal křídla motýlům. Ne, to se nesmí stát, a tak je mnoho knihomilů ochotno pro knihu i přes plot skočit, aby ji zachránili a postarali se o ni.
6) Knihu bys nevyhodil
Žádný knihomil by nikdy žádnou knihu nevyhodil do popelnice, aby byla nenávratně zničena. Jistě, nastanou okamžiky, kdy se nějaká kniha přestane líbit, nebo je potřeba protřídit knihovnu, aby se uvolnilo místo pro další knihy. Ono je celkově běžné, že knihy zabírají většinu místa v knihomilově domově, takže by potřebovat asi dvakrát tak velký dům, aby se tam jeho knihy vešly. A tak se někdy s méně oblíbenými knihami rozloučí a vyšle je na cestu, aby si našly nové čtenáře. Může je darovat někomu, komu kniha udělá radost, nebo je prodat. Nebo ještě existuje „útulek pro opuštěné knihy“, jinak běžně nazýván jako knihobudka. Lidé tam nosí nechtěné knihy a jiní lidé tam mohou objevit zajímavé knihy, které se mohou stát jejich láskami. To vše je pro něj přípustné, i když se s knihami loučí s těžkým srdce. Ale nikdy by žádnou knihu nevyhodil.
7) Když milovat knihy, tak všeho druhu
Tady se mnou asi nebudou všichni souhlasit, protože se mezi knihomily najdou tací, kteří uznávají jen papírové knihy a jiné možnosti pro nejsou akceptovatelné. Tvrdohlavě si mluví svoje a všechny oponenty nenechají mluvit. Vždyť i e-knihy mají své výhody, protože nezabírají místo v knihovně, kde se mohu kochat papírovými knihami, které patří k mým oblíbeným. I na cestách jsou elektronické knihy příjemné, protože nezabírají místo v tašce a na dovolenou sebou knihomil nemusí táhnout extra kufr na knihy, ale celou virtuální knihovnu má ve čtečce, kde si může vybírat četbu. A audioknihy též mají své plusy, protože tak můžete knihu „číst ušima" i při činnostech, při kterých držení knihy není možné. Během uklízení, pečení nebo během procházky přírodou si můžete poslouchat knihu a večer ji klidně dočíst v papírové verzi. Osobně si myslím, že správný knihomil se dokáže otevřít novým obzorům a milovat knihy všeho druhu.
8) Knihy obklopují a zdobí
Knihomil je hrdý na to, že má knihy rád, a tak se obklopuje nejen knihami, ale také knižními suvenýry a různými věcmi, které s knihami souvisejí. Knihy jsou všude, mohou být motivem na plátěné tašce, nebo třeba na ozdobné placce, kterou si knihomil připne. Knižní záložky všech tvarů nesmí chybět, i když se velmi často stává, že když něčím potřebuje založit knihu, tak musí použít kus papíru, protože záložky záhadně zmizí. A pokud si chce knihovnu ozdobit, tak mu tam nesmí chybět nějaké figurky funko pop, které ztvární jeho oblíbené knižní postavy. Netvrdím, že se bez toho knihomil neobejde, ale většina knihomilů, které znám, tak to tak mají. Knihy prostě knihomila obklopují a zdobí.
9) Knižní citáty navždy v paměti
Každý knihomil si pamatuje nějaké knižní citáty, které rád používá v rozhovorech s lidmi. Nejde o to, že by si chtěl hrát na intelektuála, i když i tací se najdou, ale jeho to prostě baví. A jelikož paměť může selhat, tak si své oblíbené citáty autorů nebo citace z knih zapisuje do zápisníku, aby je měl po ruce. Nebo je dokáže v knize hned najít, protože knihomilové často své oblíbené knihy četli již mnohokrát, a tak jim stačí otevřít knihu a rychle najdou své oblíbené pasáže.
10) Knihy jsou láska na celý život
Neznám žádného knihomila, který by na knihy zanevřel a najednou by se už na žádnou knihu ani nepodíval, prostě přestal být knihomilem. Opak, kdy zapřísáhlí odpůrci knih, kteří neotevřou ani noviny natož knihu, změní názor a objeví tajemství knih, zamilují se do nich a stanou se knihomily, ano, to je možné. Ale vzdát se knih, to je pro knihomila stejné, jako by si vyrval duši. A tak by si každý začínající knihomil měl uvědomit, že knihy jsou láska na celý život.
A já se rozloučím jedním z mých oblíbených citátů…
„Neexistuje věrnějšího přítele než knihy.“
- Ernest Hemingway -
S pozdravem,
Cesmína Hardy.