Zadání domácího úkolu

Tak, jako tomu bylo ve většině předchozím úkolů, i tentokrát si budete moct vybrat z několika různých zadání. Stačí, pokud si vyberete jedno z nich, které bude nejbližší právě vašemu srdci.

V každém případě platí, že minimální délka psaného textu bude 9 palců.

 

1) Napíšete mi pojednání na téma "Původ člověka a jeho postavení v rámci živočišné říše". Je mi jedno, z jakého pohledu jej pojmete.

 

2) Jak ovlivnil vývoj lidské společnosti objev metalurgie? Kdy se v Evropě rozšířila metalurgie železa? Jaké to mělo důsledky pro rozvoj společnosti?

 

3) Vyberte si vynález, který byl podle vás nejzásadnější. Proč tomu tak je? A jak by to podle vás vypadalo, kdyby k tomuto objevu nedošlo?

 

4) Vyberte si jakýkoliv pravěký okamžik a stvořte povídku, jejíž hlavním hrdinou jste vy, ale v minulosti. Jestli zvolíte variantu, že v té době žijete nebo že jste se tam třeba nějak ocitli ze současnosti už je na vás.

 

5) Vytvořte jeskyní malbu. Nemusí to být samozřejmě nezbytně nutně nikde na kamenné ploše, ale měla by kresba odpovídat úrovni závěrečné práce.

Vypracování

4)

Probudila jsem se prokřehlá zimou. Můj manžel, tedy manžel... Samozřejmě tomu neprobíhala žádná ceremonie. On mě zbouchl, tak se o mě podle našich zvyků musel postarat. To by tak hrálo, aby mě takhle nechal na krku mým rodičům. Kdyby mě tak nechal, dostal by od mých bratrů pořádnou nakládačku a navíc by určitě stačil své postavení při lovu mamutů, což by pro něj bylo likvidační. Neměl tedy na výběr. Ale měla jsem vcelku štěstí, můj muž ani tolik nesmrděl a uléhat se mnou chtěl jen pětkrát denně. To muž sousedovic Máří, tomu to desetkrát nestačilo. Upřímně jsem Máří litovala. Byla asi stejně stará jako já, ale rozhodně se nedožije tak vysokého věku, tělo má úplně zhuntované a navíc její muž nemá při lovu tak výsadní postavení, jako ten můj, takže se jí ani nedostává tolik jídla...

Ale to jsem se dostala úplně někam jinam. Chtěla jsem říct, že můj manžel ležel vedle mě. Po jeho boku byly dva synové, po mém boku dvě dcery. Mám ale dojem, že k nim brzy přibude další sestřička. To muž nebude moc rád. Říkal, že dvě dcery mu bohatě stačí, je to zbytečná starost, ale podle toho, jak mám břicho povislé, to už asi tak bude. Budu muset najít vhodnou příležitost, kdy mu tuto radostnou novinu oznámit. Pořádně chrápal. Doufala jsem, že to tak ještě chvíli zůstane a pomalu vylezla, tak abych neprobudila dcery. Opatrně jsem se je snažila namáčkout víc k muži, aby jim bylo teplo. Přetáhla jsem jim kožešinu až po krk.

Sama jsem vylezla z naší jeskyně a šla se podívat ven. Prošla jsem se za jeskyně a nasbírala pár kořínků, které jsem uložila do nůše, co mi muž vyrobil, když měl dobrou náladu, aby mi ulehčil práci. Bylo to dost praktické. Potkala jsem i divokého králíka, ale nebyla jsem dost rychlá, tak si asi pochutná jiná rodina, co už. Muž jde dnes naštěstí na lov, tak o hladu nebudeme. Vzala jsem ještě pár větviček a vzala je k hromadnému ohni, který se nacházel asi čtvrt hodiny od naší jeskyně. Oheň byla super záležitost. Tento sloužil asi 25 rodinám. V jeho udržování jsme se střídali, na každou rodinu tak hlídání vyšlo asi jednou za měsíc. Bylo to dost důležité, nikdo nevěděl, kdy zase přijde bouřka, tedy nějaké sousedky to občas předpověděli, ale ne vždy to vyšlo. Kdyby nám zhasl oheň, byl to strašný průšvih.

Pamatuji si, že asi před dvěma roky hlídali rodina nějakého Huga. Byli vcelku oblíbení. Jejich syn ale při hlídání usnul a oheň zhasl! Byla to pohroma, naše společenství pak bylo celé tři měsíce bez ohně! Hugova syna jsme shodili ze srázu a rodina ztratila veškeré společenské styky a nakonec vymřela hlady, nikdo je už mezi sebe nechtěl a na hlídání ohně jsme jim nevěřili. Myslím, že na nás hlídání vychází za dva dny. Hlídáme vždycky po dvou a děti nikdy nenecháváme u ohně samotné.

Dneska hlídala rodina Máří. Pozdravila jsem ji rozmáchlým mávnutím ruky. Pozdrav mi oplatila. V podpaždí Máří už na rozdíl ode mě neměla skoro žádné chlupy. Vypadávaly ji, to nebyl dobrý znak. Položila jsem tam pár větví a jednu si nechala a zapálila jsem si ji. 

Došla jsem až do jeskyně, mladší z mých dcer už byla vzhůru. Pomohla mi do keramické nádoby naházet kořínky a vodu a začala se mnou připravovat polévku. Byla celkem šikovná, ale ještě chci chvilku u obou dcer dávat pozor, než mi je někdo prožene, myslím, že ani jedna by ještě domácnost úplně nezvládla. V úplně ideálním případě by se jim muž domluvil, ale obávám se, že na to ještě nemáme dost vysoký společenský status.

Mezitím se mi vzbudil zbytek rodiny. Společně jsme pojedli, kluci šli pak pro vodu a holky začali sklízet po naší vydatné snídani. Já muži pomohla zabalit jeho nástroje na lov. Dnes bude jedním z vůdců lovu. Byla to moc důležitá úloha. Úspěch akce posilní naše postavení ve společenství, ale běda, jestli se to nepovede! To by byla pohroma a já bych musela doufat, že si mé dcery ještě někdo odvede. Ale to se nestane. Můj muž se totiž na to ještě posilnil, přehnul mě přes jeden skalní výklenek naší jeskyně. Pak se cítil jako král, dala jsem mu pusu a on se vydal na věc. 

 

***

Doufám, že jste o mě neztratila dobré mínění, a pokud ano, doufám, že jste ho aspoň původně měla. :D Moc jsem si úkoly i esej užila, povedený předmět, děkuji za Vaši práci!

 

S pozdravem Vicky