Soutěže 1251
Výuka 1207
Semináře 410
Havraspár

Autor: Xante Liam Prätorius
Práce odevzdána: 5. 1. 2020 17:56
Předmět: Živlová magie, 1. B
Termín: 9. termín

Zadání domácího úkolu

Vítejte u závěrečné eseje z předmětu Živlová magie. Během osmi hodin jsme se seznámili s povahou jednotlivých živlů, hráli jsme si s nimi, nakousli jsme také vliv elementů na magii. Nyní vás čeká pět úkolů, které prokáží vaše živlomagické nadání. Vypracovat musíte každou z oněch pěti částí.

1. Voda

Náš hrad stojí na místě, kde živly dosud žijí a jsou při síle. Existují však i místa, z nichž se síla živlů vytratila, kde došlo k tak destruktivním dějům, až po nich zůstalo jen cosi… cosi nepopsatelného, mrtvé místo, které přišlo o svou magickou duši, pustina, kde se poslední střípky živlů proměnily v cosi nepřirozeného, zkaženého. A vy nyní jedno takové místo navštívíte se svými zavařovacími sklenicemi, o které jste pečovali celý rok. Je čas z nich odšroubovat víčka a sledovat, co se stane.

Vnímejte svou vodní částí vše, co se stane, jak se to zdevastované místo vaším přispěním, darem nového života, změní. Své pocity a zážitky mi můžete zprostředkovat libovolnou textovou či obrazovou formou.

Přenést se do pustiny a odšroubovat víčka ze sklenic…

Sledovat, co se stane...

2. Oheň

Jednomu místu už jste pomohli v úkolu výše. Nyní ovšem nevystačíte jen s pasivitou pozorovatele. Ve výcvikové komnatě pro elementomágy na vás čeká čtveřice základních živlů, s nimiž si budete hrát a na jejich základě tvořit nové substance, prvky a předměty. Je to jako s magnetem. Pokusíte se dvě entity smíchat. Buď spolu zareagují a stvoří něco nového, nebo nikoliv. Díky tomu získáte mnohem lepší povědomí o tom, jak magická může být i nemagická práce živlových elévů a alchymistických učňů.

Navštívit výcvikovou komnatu...

Očekávám, že se vám podaří stvořit minimálně 50 nových objektů z 580 možných. Své snažení mi, prosím, doložte printem vašeho konečného tvoření (váš výsledek / 580). Do sálu se lze vracet, ale kdyby měl někdo celkově v komnatě potíže, nechť mi včas napíše. Společně bychom problém vyřešili.

Krátkým komentářem mi pak sdělte své zážitky a postřehy z komnaty. Překvapilo vás něco? Jak se vám s živly pracovalo?

3. Země

Země je kouzelné místo, možná proto se po živlu země jmenuje. V této části je vaším úkolem zamyslet se, jak asi by Země vypadala jako živoucí bytost kráčející vesmírem. Co by prožívala, jaká by byla povahou? Své vize mi poté prosím zprostředkujte textem či obrazem dle libosti.

4. Vzduch

Nyní je před vámi další nelehká zkouška. Máte před sebou čistý list pergamenu. Probuďte v sobě vzdušnou část a hrajte si. Co s listem provedete, jak ho ozdobíte, poskládáte, pokreslíte nebo… prostě je to zcela na vás, popusťte uzdu fantazii a dopřejte si spontánní volnost a svobodu tvoření. Já chci jen vidět počátek, váš prázdný list, a výsledek vašeho „svobodného umění“.

5. Éter

Na samý závěr vaší ročníkové eseje se prosím zamyslete nad sebou a živly. Podařilo se vám najít s nimi soulad, spojení? Změnilo se během roku vaše vnímání jednotlivých elementů? Co vám během roku živly daly a co případně vzaly? Cítíte jejich vliv v sobě samých? A jestliže ano, který element ve vás převládá, který je v harmonii a který spíše oslabený? Zmínit můžete také cokoli dalšího, co vás k živlům napadne.

Vaše závěrečná esej by celkově neměla být kratší než 10 palců. Jednomu vlastnoručnímu obrázku, kvalitní grafice, fotografii nebo hmotnému výtvoru přiřaďme hodnotu 2 palců textu.

Přeji hodně sil a tvořivé inspirace!

Vypracování

Dobrý den paní profesorko...

 

Voda

 

Krajina je pustá, vyprahlá, prázdná... Koruny stromů prázdné, temně hnědé bez energie, kameny rozpálené, že i voda mezi nimi nemůže téct. Půda rozpraskaná, suchá, ani živáčka, ani nejmenší hmyz tu není. Místo, které ještě není pouští avšak je bez života... 

3

První kapky deště, slunce zahalí mračna, první blesk a pak.. Na zem dopadne voda. Nejdřív se nic neděje. Půda je moc vyprahlá na to, aby kapku mohla pozřít. Přichází další, pak je kapek více. Stékají do prasklin a dále do půdy. Neprší silně, žádné krupobití. Jen déšť jemně hladí zemi. Pak na chvíli přestane, snad aby si půda odpočinula. Nic se neděje, než začne pršet znovu. Malý pramínek vody si nalezl cestu mezi skalami, stéká dolů po kamenech, zem začíná být bahnitá. Hle malá žížala našla si cestu na povrch, o kousek dál další. Netrvá to mžik, spíš několik dlouhých dní, pak týdnů, ale krajina se začíná zelenat, na stromech se objevují pupeny, z nich listy, nakonec se objeví první květ a vedle další, další je jich mnoho, tolik barev. Tráva která se stěží probojovala půdou teď ke kolenům sahá a z jednoho pramínku je silný potůček jehož voda dává život celému údolí...

4

A svět se zazelená... A paprsky slunce neubližují, jen jemně hladí.

 

 

Oheň

 

Vydala jsem se do tréninkové komnaty. Z několika minut denně se staly hodiny. Pak jsem se chtěla překonat a vytvořit více a více prvků, až nakonec jsem vytvořila všech 580. A objevila jsem ještě čtyři navíc.

Kočku hrající na piáno, Vládnoucí prsten, Želvu Ninju a Nessie

(odkazy jako důkaz :))

 

http://imgworld.cz/hlzeZBvzqC.png

 

Pod prvními čtyřmi prvky navíc, jsem vybrala prvky, které mě nejvíce pobavily, a nad kterými jsem si lámala hlavu, pak při vzniku mi došlo, že je to vlastně jednoduché, ale když už je tam batman, chybí mi tam superman, na toho se zapomnělo :D 

 

http://imgworld.cz/s3/La1jqA3Lr1.png

 

Při tvorbě jsem se bavila. Nechat vzniknout draka, batmana, darthvadera, čarodějnici, čaroděje, hůlku či koště, bylo strašně zajímavé.

Trávila jsem v komnatě mnoho času. Kdybych to měla sečíst dohromady, tak nějakých šedesát hodin či více to bude. Než jsem jen dala dohromady celých 584 prvků najednou, trvalo mi to víc jak tři hodiny, a to jsem si vytvořila papírový seznam kombinací. Ač jsem se nad tím nazlobila, mělo to terapeutické účinky. Člověk na nic nemyslí a jen si hraje a experimentuje...

 

 

Země

 

Dlouho jsem přemýšlela o Zemi, jako bytosti která pluje vesmírem. 

Nebylo to nic lehkého, nejdříve se mi líbila stará myšlenka želvy nebo slona, ale to jsem zavrhla. 

Myšlenka jediné bytosti, která bude zemí se mi nelíbila, nevím proč, ale zvíře které bude naší planetou... Něco uvnitř mě, něčemu skrytému se nelíbila myšlenka, že něco, jako je naše krásná modrá planeta, která v sobě ukrývá tolik vzácného bude zvířetem... Ale idea, že existuje zvíře, které na sobě nebo v sobě nese naší modrou planetu mě nadchla. Zjistila jsem však, že se to strašně těžko kreslí. Vzniklo z toho tedy toto

1

To byl první pokus vytvořený akrylovými barvami. Ale něco se mi na tom nezdálo, nebylo to ono. Obrázek byl zvláštní a zajímavý, myšlenka také, ale nevím...

Tak přišel na řadu druhý pokus, kde mi postačily obyčejné barvičky... 

2

Stále si nejsem jista výsledkem, ale alespoň trochu se to přibližuje mým představám. A tak takhle mé zvíře, nesoucí naší zemi se potuluje vesmírem bez konce, bez cíle... jen tak pluje si mezi dalšími rybami, nesoucí své planety.

 

 

Vzduch

 

Prázdná stránka, čistá, svádí ke kreslení, ale když není inspirace, není co kreslit. Možná jednoduchý úkol, ale byl asi nejtěžší, se kterým jsem se setkala. Kreslit na téma, není zas tak složité, protože člověk ví, co musí vzniknout, takhle jsem nevěděla nic jen jsem hleděla na prázdný papír a tiše si zoufala. Do uší mi hrála hudba a v hlavě prázdno...

5

Dívala jsem se na barvy rozprostřené přede mnou, mnoho malých zrnek barev na bílé paletě. Nějaká dětinská část v mé hlavě špičku prstu ponořila do žluté barvy a rozmázla ji uprostřed papíru, pak další barva, několik čar, barvy na sebe navazovaly, míchaly se a já přidávala a přidávala... Načež vzniklo dílo, které mě vábilo a mluvilo ke mě.... 

6

Říkalo mi, jsem tvůj, ale jsem prázdný, něco mi chybí, dej mi smysl, jsem volná duše, tak kresli, dej mi svůj cíl, vytvoř mě, ukaž že je ve mě vítr, že patřím k větru k vzdušnému živlu.

Jsem z Havraspárské koleje a mou nedílnou součástí je havran. Ač můj havran není typický. Není černý, netváří se moudře, ale je svobodný, s roztaženými křídly a letí... A já chtěla letět také...

7

 

 

Éter

 

Dříve mě nenapadlo hledat v lidech živly. Teď o tom přemýšlím více. Nespojuji tolik lidí se znamením zvěrokruhu, ale hledám v nich živel.

Navíc jsem začala více přemýšlet o sobě. O svém chování, jednání, o tom, jak moc ovlivňuje mé chování ostatní, jak mé činy nejsou jen mé.

Jsem neustále v mudlovské práci, ale více se tu starám o rostliny, mám tu několik kytiček, se kterými si dokonce povídám.

Mám ráda přírodu, miluji se dívat do svíčky a ráda trávím čas ve vodě, ale začala jsem se nad tím vším zamýšlet. Užívám si víc krás života a raduji se z maličkostí, třeba jako malý pavouček, který vytvoří překrásnou pavučinu, nebo malá rostlinka, která se probojuje chodníkem.

Jsem zemské znamení, rozvážné pečlivé, starající se. Jsem voda, teču si krajinou, ovlivňuji ji, jsem vzduch, divoký a nespoutaný, tvůrčí nemožný zkrotit. Jsem oheň, vášnivý, divoce milující, nebezpečný a zrádný.

Mám v sobě něco z každého živlu, nejsem jen jeden. Jsem všechny dohromady a vlastně nic z toho.

Když se dívám na sebe, a přemýšlím o tom, kdo vlastně jsem, co jsem dokázala, co dělám... Kdo jsem?

Odpovím takhle... Jsem země, vzduch, voda, oheň, éter... jsem všechno, jsem nic, jsem vnučkou, jsem dcerou, jsem milující bytostí, jsem  ten, kdo chybuje,  jsem ten, kdo zraňuje, jsem ten, kdo se snaží napravit své chyby, kdo mnoha věcí hluboce lituje, jsem ten, kdo se snaží žít v souladu a v přátelství... To a mnohem více... A kdo doopravdy jsem? 

Jsem jen člověk...

 

 

S pozdravem a přáním krásného dne

S láskou a pokorou

 

Vypracovala


Vaše věrná studentka

 

Xante Liam Prätorius