Zadání domácího úkolu

Vítejte u zadání ročníkové eseje z předmětu Péče o kouzelné tvory. Úspěšné složení eseje je podmínkou pro ukončení prvního a postup do druhého ročníku. Ročníková esej se skládá ze dvou částí, vypracovat musíte každou z nich.

1. Prostorový model vybraného tvora

Někdy je užitečné mít po ruce model určitého tvora. Ať pro výukové účely, ať jako morální pomoc zraněnému zvířeti. Vyberte si jednoho z tvorů, o kterých jsme se letos učili, a jakoukoli technikou vytvořte jeho model. Můžete použít modelovací hmoty, plyšové drátky, papír, lepidlo, vlnu, cokoliv, co uznáte za vhodné. Ve vypracování musí být 1 snímek materiálu na výrobu, alespoň 2 snímky z postupu výroby, alespoň 1 snímek výsledného modelu.

2. Jak jsem pečoval/a o…

Z letos probíraných tvorů si vyberte dva, kterým se budete během druhého pololetí v rámci samostudia věnovat. Pokud jste chovatelé, můžete si vybrat jednoho vlastního mazlíčka bez ohledu na druh a jednoho dalšího kouzelného tvora. O své volbě mě, prosím, včas informujte (ideálně během 5. výukového termínu) v mém kabinetě, abych mohla vyřídit patřičné formality a byl vám přiřazen jedinec vámi zvoleného druhu. Zbytek už bude čistě na vás a na tom, co jste se v hodinách naučili a co z magizoologa ve vás dřímá.

Výstupem z vaší pečovatelské praxe bude text o tom, jak se vám vedlo, co jste se naučili, čím vás daný tvor překvapil, s čím jste měli problém a jak jste ho vyřešili atd. Forma je zcela na vás, zda půjde o souhrn poznatků, deníkové zápisky, příběh nebo něco jiného. Pro ilustraci můžete přiložit až 2 vámi nakreslené/namalované obrázky.

Vaše ročníková esej by neměla být kratší než 10 palců. Poctivě vyrobený model tvora s veškerou fotodokumentací vydá za 4 palce textu. Vlastnoruční obrázek ilustrativního charakteru v druhé části eseje vydá za 1 palec, maximálně můžete přiložit 2 obrázky.

Přeji mnoho sil, tvořivé inspirace a pečovatelských radostí!

Vypracování

Krásný den slečno.

Jako první věc, do této eseje, jsme si měli vytvořit Prostorový model vybraného tvora. 

Jako svoji předlohu jsem si vybrala kůroleza. Jako musím říct, že to byla makačka, ale doufám, že se dílo, alespoň relativně dobře, povedlo.

Rozhodla jsem se model uháčkovat. Nebo spíše obháčkovat drát. 

Potřebovala jsem háček(překvapivě), vlnu zelenou na tělo a černou na očíčka, jehlu na zatahování vlny, nůžky a samozřejmě drátek. Na háčkované věci se mi osvědčil floristický.

První nastala operace Nožičky. První zádrhel, mají být rovné nebo zahnuté. Hlava se mi začala zvětšovat. 

Další fáze spojení nožiček a posouvání konstrukce o něco víš. Hlava se stále přifukuje, v důsledku předělávání konstrukce aby držela. 

Konstrukce drží, dodělávám tělíčko. Hlava se dále zvětšuje, obzvláště při konstruování ručiček. 

Ručičky přidělány, hlava konečně na svém místě. Větvičky na hlavičku dokončeny. Moje hlava explodovala, ale model hotov. Konečně. Nedokáži říct, která část mi dala více zabrat.

 

Pro druhou část úkolu, jsme si měli zvolit dva tvory které budeme opatrovat. Zatím co s chovem afrického šneka mám alespoň nějaké zkušenosti, s chovem hrabáka vůbec žádné. No, o to veselejší to nejspíše bude.

Ubytování pro afrického šneka, by mělo být prostorné, ale zase ne moc. Každý šneček potřebuje trochu jiné prostředí. Já chovám Archachatina puylaerti Togo albino body F1.Jeho krycí jméno je Niki Lauda. F1 je označení generace narozené rodičům přivezených přímo z dané destinace. Pokud bude mít Niki děti, bude to generace F2. U nás v ČR se chovají převážně s bílou nohou, tedy albino body, 

ale v dnešní době už seženeme i import s nohou tmavou. 

Jsou poměrně nenároční. Ale mě zajde i kaktus, proto je obdivuhodné, že zvířatům se u mě doma daří. V dospělosti má krásnou tmavou až černou ulitu, která krásně dokresluje světlé tělo. 

Tak jdeme zařídit ubytování. Je zapotřebí uvědomit si, že Niki bude mít v dospělosti ulitu něco kolem 12 cm. Proto jsem raději zvolila box větší.

Je dobré rozdělit ubytování na dvě části, jednu bez ligna a druhou s lígnem. Ligno je lisované kokosové vlákno v podobě substrátu. Substrát namočíme a on nabobtná. Nesmí být moc mokrý, ale ani moc suchý. Na jedné půlce je u důvodu, že je pod ním topení, tak abych neměla šnečka vařeného a on sám se rozhodne zda chce být na teplejším místě, nebo raději chladnějším. Ubikace by měli mít něco kolem 23°C.

Pak zde mám květináček a půlku kokosového ořechu. Šnečci musí mít místo kam se chovat. Jsou to hlavně noční tvorové a přes den se schovávají před predátory. 

Nádobka s vodou je prosím vana. I šneček se někdy rád koupe. Na následujícím obrázku se například jí přímo z vany. 

Další nedílnou součástí je sépiová kost. Zjednodušeně, zdroj vápníku. Ten můžeme doplňovat třemi způsoby. Sépiovou kostí, vápencem (dolomitem, něco jako mletá sépiová kost) a sušené krevety. 

A samozřejmě mistička na papaní. No co asi tak může šneček papat. Ano, zeleninku, jakoukoliv. Niki miluje batáty, žampióny, rajče a okurku. Okurka se doporučuj dávat jen málo. Nemá prakticky žádnou výživnou hodnotu, pouze vodu. 

Už párkrát jsem četla, že je někdo živí i rybou čí kuřecím masem. Jo je to zvláštní. Ale ano i to mohou.

Řekněme si to na rovinu, šnek není moc aktivní tvor.. Stačí ho krmit, občas vyměnit podestýlku a občas rosit. Na rozdíl od hrabáka.

 

A když už jsme u hrabáka. Bylo to velice náročných 7 dní. 

Den první - Jelikož hrabák žije v noře. Musím pro něj vymyslet ubytování. Budu dlabat základy domu, nebo raději navezu kopec hlíny do obýváku? To je ta pravá otázka. Možná by bylo dobré udělat něco jako místnost co má policie v amerických filmech. Se sklem co je z jedné strany vidět dovnitř a z druhé ven nikoliv.

Inu dobrá. Jednu místnost vyčlením na norování. 

Vše je hotovo, místnost plna hlíny. 

 

Den druhý - Dnes jdu přemluvit hrabáka aby šel se mnou domů. Takže beru nějaké zlato a stříbro a jdu směr záchranná stanice. 

Po důkladném přečtení a podepsání všech formulářů, bezpečnostních pokynů a varování se na toho malého "sysla" jdeme podívat.

Nacpala jsem si zlato do kapes, tak doufám, že ho přilákám.

Tak si sedím. Hledím si svého. Uběhla dost dlouhá doba. Říkám si, co se bude dít, sáhnu do kapsy a ejhle, je prázdná. Ta potvora to ukradla. 

 

Den třetí - Pokus číslo dva o přilákání hrabáka. Mám sebou v záloze dosti třpitivích věcí. 

Taktika je, nabízet mu postupně věci dokud nedojdeme domu. Zabírá to, jsem už skoro doma. Rychle dovnitř. Je to. Jsme doma. 

Rychle zabezpečit dům, proti útěku hrabáka. Položila jsem ho na hlínu, a raději ho nechala ať se rozkoukává.

 

Den čtvrtý - Už jste někdy viděli mudlovský pořad Jak se staví sen/dům. No tak přesně, jako při demolici to u nás ráno vypadalo. Už chápu proč, se nedoporučuje chovat hrabáka doma. Čapla jsem hrabáka, otočila ho a začala lochtat. Vrchol všeho bylo, když z něj vypadli rodinné stříbrné lžičky.

 

Den pátý - Jako by se včerejšek opakoval. Když jsem začala uklízet, jakoby mi něco chybělo. Půl dne uvažuji nad tím co. Když jsem potvora otočila a začala lochtat, zjistila jsem, že mi přes noc zmizeli i náušnice. Začíná mi cukat oko. 

Potvora. 

Zbytek dne hrabák prospal ve své nově zbudované noře a já ho strávila úklidem domu. Už se těším na zítřek. 

 

Den šestý - Celou noc jsem hlídkovala, abych ráno nemusela uklízet celý dům. Je to dobré, dům nezdemolován. Ale zmizeli mi životní úspory. Je neuvěřitelné, že je našel i pod vrstvou madrací v postel, tedy v gauči jsem chtěla říct. 

Den proběhl celkem v klidu. Je mi docela líto, že to byl jen týden. 

No dobrá, pro tu radost z hledání věcí si jdu lehnout. Doufajíc, že najdu vázy na svém místě. 

Den sedmí - Vázy jsou na svém místě, jen tak o metr a půl níže. Nevadí, je mu vše odpuštěno. Byla jsem varována. 

S notnou dávkou šperků jdu hrabáka vrátit. 

Rozloučila jsem se s nevděčníkem, co na mě vyšpulil zadní část těla a zmizel v noře.

V tu chvíli, jsem si uvědomila, že jsou v trapu ty lžičky a moje náušnice, protože jsem ho před odchodem zapomněla polechtat.

 

Takoví krásný náušnice to byli.

 

Byl to krásný týden, ale raději už nikdy víc.