Soutěže 1916
Výuka 2216
Semináře 753
Hogwarts.cz

Autor: Veronica Narcissa Williamsová
Práce odevzdána: 31. 5. 2020 19:35
Předmět: Charakterové studie, 1. B
Termín: 9. termín

Zadání domácího úkolu

Na základě poznatků z hodin vymyslete identitu úplně nového studenta, či studentky Bradavic. Musí se jednat o osobu studující, nesmí v historii hradu existovat, ročník libovolný. Zvolte vhodné jméno, popište původ a detaily rodinné historie. Dále pak se věnujte jak vnějšímu, tak vnitřnímu popisu charakteru. Určete tomuto charakteru kolej, záliby, příslušnost ke skupinkám a spolkům. Zkrátka vytvořte vlastní silou úplně novou osobu.

(9 palců minimum)

Vypracování

Vědunka Eusebie Šakshlílová

ročník: 2.

kolej: zmijozel

pohlaví: žena

datum narození: 27. 9.

zájmy: čtení, cokoli tajemného, rozverné bodání do zvířátek, duševní nemoci, zaklínadla, čokomagie, sběr čokožabek

člen spolků: -

zdraví: jako řípa

profesní dráha:

cestovní magie

vůbec

sesílání kouzel

jakž takž

lučba

mírné povědomí

péče o tvory

jakž takž

knihomolství

jakž takž

úřední způsobilost

mírné povědomí

čarotvorba

jakž takž

řády a ocenění: Snaživec roku

původ: údajně čistokrevný

rodinná historie:

Praděda Vojmír Emrich Šakshlíl byl členem Starostolce a to je vlastně jediná a nejvyšší pozice, na kterou se kdo z rodiny Šakshlílů kdy dostal. Původ jejich jména je neznamý, počet kouzelníků s tímto příjmením však hovoří jasně: 8. A každý z 8 je příliš zaměřený na sebe, než aby se zajímal o své kořeny dál než do pradědy Vojmíra.

Ten si během doby, co jiní kouzelníci prožívají krizi středního věku, našel o 30 let mladší a atraktivní partnerku Melevínu Helebanovou (patrně zlatokopectví?), která tak od začátku až do konce života nemusela pracovat. Po Vojmírově smrti totiž dál čerpala z jeho bohatství a nebýt toho, že dědictví se rozdělí i mezi jejich dvě děti (syn a dcera), rodina Šakshlílů by věru neměla z čeho hradit ani kouzelnickou deratizaci jejich nemalé vilky.

Skokem v rodinném pokolení dál se dostaneme k Benetricii Šakshlílové, rozené Zlatolámové, která absolvovala Bradavickou školu čar a kouzel se samými Véčky v koleji Havraspár a která během svého primusování potkala nebelvírského prefekta Luovana Šakshlíla a k údivu všech (pár byl ostatními vnímán jako těžce nehodící se k sobě) s ním rok po absolvování školy uzavřela sňatek.

Benetricie to dotáhla z rodiny (ačkoli byla přivdaná) nejdále od dob pradědy Vojmíra, když usedla v čele zástupce vedoucího Patroly bystrozorů. Luovan během prvních 5 let manželství vystřídal nejrůznější práce od prodeje unikátních kouzelnických hůlek s jádrem pšouku obra (neuchytily se) po samozvaný lék na chrabrost, za který od Ministerstva obdržel pokutu ve výši 144 galeonů za nedbalé ublížení na zdraví nejméně 12 osobám, neboť vedlejším účinkem léku, který zvyšoval hladinu adrenalinu v krvi, bylo zvětšení očních bulv minimálně o 30 % a jejich zredukování na počáteční stav stálo dva pány a jedno dítě 2,5 dioptrie navíc. Momentálně se živí opravou prokletých předmětů.

Po téměř sedmi letech manželství přišla do rodiny dcera, která byla pojmenována po bábi Šakshlílové Eusebie, neboť si stále stěžovala na bezdětné manželství páru, a Vědunka, protože Benetricii vlastní máma vyčítala, že se až příliš zajímá o čarodějnou vědu a knihy než o teplo rodinného krbu.

Další potomci už do rodiny nepřišli, následkem prokletí z akce Patroly se paradoxně stal neplodným Luovan, když se ji Benetricie snažila sejmout sama ze sebe. Vneslo to spoustu kyselosti, hádek a problémů do rodinného života, ale možná právě každodenní konflikty drží tento pár pohromadě.

charakter:

Vědunka je... rozhodně něco jiného. Tak třeba Snaživce roku v prvním ročníku získala jen proto, že jí jistý nebelvírský chlapec posměšně řekl, že je na to moc hloupá - a to dá rozum, že musela vyřadit pár hodin spánku ze svého časového rozvrhu, aby dokázala, že na bodohrocení má a tedy je tuze chytrá, vytrvalá a ambiciózní čarodějka. Vypracovala si plán, který předmět ve který den udělá, ale nakonec ho následovala jen první den a zbytek termínu přemítala, jestli nemá radši klukovi dát pěstí a bude. Jenže z toho by byl zase školní trest a kdo ví, co by na ni učitelé ušili. Tak se prostě den před termínovou nedělí zvedla, vypracovala všech 28 úkolů, co měla a když se na to dozvěděla, že ten nebelvířan vypracoval ke svým 23 předmětům i všechny mimořádné úkoly, počíhala na něj před kolejkou a jakmile vyšel, dala mu pěstí. To však oba tábory dost nažhavilo, takže náhle o bodohrotičský grál bojovali dva zapálení prváci. Při vším jejím štěstí však chlapec onemocněl dračími spalničkami a bodovu ztrátu už nedohnal. Hodlá mu svůj titul předhazovat ještě hodně dlouho.

Je taky dost hádavá. Z domu ví, že hádkou se vyjadřuje náklonnost. Takže svým kamarádům, jestli tedy nějaké vůbec má, třeba jen tak přimíchá špatnou příchuť Bertíkových fazolek do jídla nebo jim zaváže tkaničky od bot do sebe.

Ve své podstatě se snaží všechny emoce vyhnat do extrému. Její matka je vycvičená většinu svých emocí skrývat, což úspěšně přejala i její dcerka. Vlastní pocity si tedy drží v sobě, ventiluje jen když už přetékají - to samé očekává i od ostatních. Takže pak moc nechápe slabé náznaky, jako když jí někdo zdvořile naznačuje, že tohle by neměla dělat.

Velmi ji láká tajemno a záhadné věci. S oblibou luští, šifruje i řeší různé logické hlavolamy, ale když jí něco nejde, rychle se začne vztekat a upustí od snahy to vyřešit. Potřebuje mít prováděnou činnost spojenou s úspěchem.

Hodně ji zajímají azkabanští vězni a dopad pobytu na jejich psychiku. Ráda by osobně navštívila toto vězení a viděla ty šílenosti naživo, ale prozatím žije jen z útržků v novinách a šeptandy lidí.

Právě tento zájem o tajemno a pokřivenost lidského charakteru ji nalákal k literatuře. Anebo to má možná na svědomí jejich obří domácí knihovna, kterou zřídila Benetricie. Pohybuje se v mezích literatury faktu až po magické skoro až fantasmagorické žánry, protože, ač si to jen ztěží přizná, je v hloubi duše velký snílek.

Je teprve ve věku, kdy objevuje svůj oděvní vkus, takže nějaký vyhraněný styl nemá. Spíše v sobě nachází odpor k sukním a jakýmkoli stylingům vlasů. Tíhne k mudlovské módě, ale s tím svádí vnitřní boj, protože je přeci kouzelnice a má dojem, že je tedy něco víc.

Vlastní maguára jménem Snížek a velmi ráda ho v jeho poklidném 20hodinovém spánku přerušuje bodáním prstu do jeho tlustého kožichu. Přináší jí potěšení, když zvířátko vzbudí, ale zase se pak dlouho neodváží, když po ní vyjede.

A úplně ze všeho nejvíc miluje čokoládu. Kartičky z čokoládových žabek má hrdě pověšené v pokoji, poskládané přesně podle čísel a edic, a nedbaje ničích rad je schopná sníst i tři čokolády za den.

Kdyby byl v Bradavicích spolek kryptologů nebo spolek přátel sociálně-patologických jevů, patrně by se stejně nepřidala. V pubertě má dojem, že by jí neporozuměli ani lidé s podobnými zájmy. Navíc prochází rebelskou fází, kdy někam patřit a zapadat je nanejvýš ostudná činnost, tak se snaží vybočovat z řady, co to jen jde.

Vzhledově je jinak dost obyčejná - ani nijak vysoká, ani malá. Ani úplně vyzáblá, ani úplně tlustá. Hnědé vlnité vlasy, oči barvy čokolády a nos mírně nahoru. Přemýšlela o obarvení si pár pramenů, ale důvodem nebylo, že by si připadala tuctově nebo se jí nelíbila barva vlasů, prostě chce jen popudit rodinu, především tátu, který by jen nerad viděl, kdyby se dcerka vrátila ze školy s vlasy barvou fíkusu.

A jestliže má vůbec nějaký impakt zvěrokruh, pak by ráda podotkla, že je váha a proto se každé ráno nikdy nemůže rozhodnout, jestli dneska někomu zatopí pod kotlem nebo bude naopak sekat latinu.