Zadání domácího úkolu

Vítám vás u prvního úkolu!

Vybrat si můžete ze dvou možností - kdo chce, může do vypracování zakomponovat možnosti obě (otázky jsou orientační, nemusíte odpovídat na všechny):

1) Já a knihy. Jaký vztah máte ke knihám? Jak se váš vztah ke knihám vyvíjel? Považujete se za knihomila, za knihomola nebo za obojí? Jak se to projevuje? (pokud se chcete chlubit počtem vlastněných nebo přečtených knížek, směle do toho!) A když už jsme u toho, napadá vás nějaká další věc/aktivita, která může knihomila prozradit?

2) Knihomilství a knihomolství - v čem se liší a co mají společné? A do které kategorie sami sebe řadíte?

K vámi vybrané možnosti ještě připište, kterou knihu byste doporučili svým spolužákům. Doporučení (cca 2-5 vět) by mělo obsahovat název knihy, autora a proč/komu danou knihu doporučujete (ideálně v takové formě, aby vaše doporučení bylo možné jednoduše zkopírovat do výkladu; můžete připojit i popis toho, co děláte, např. ozve se z poslední lavice).

Kdo chce, může naznačit i svůj věk/životní fázi tím, že se zařadí do některé z kategorií uvedených na konci výkladu (pokud se vám žádná z uvedených kategorií nelíbí, klidně si vymyslete vlastní).

Doporučený rozsah úkolu cca 3-4 palce.

Vypracování

Běžný domácí úkol: Knihomilství
Saiph Lacaille

 

Nejmilejší madam Marylin,

knihy jsou láska. Jsou vášeň. Jsou emoce, touha, potřeba. Jsou srdečním tepem i nádechem a výdechem. Jsou vším. Jsou všude. Jsou základním kamenem i nejvytříbenějším detailem.

Můj vztah ke knihám je... nepopsatelně popsatelný. Je vlastně jednoduchý: mám potřebu je vlastnit, sbírat, oprašovat, bránit je a nedělit se o ně. Mám potřebu je řadit a přeřazovat a zařazovat do své knihovny a neustále si je balit do kufru, ať jedu kamkoliv. Jsou kilogramy na mých zádech, co se občas pronesou. Knihy jsou tím, co ráda čtu, řádky i neřádky, co konejšivě svírám v dlaních a nad čím přemýšlím před i po přečtení dny i roky. Bylo to tak už odjakživa: knihy jsou součástí mé duše a mého já. Tahala jsem je do školy už jako malá a četla v hodinách, u babičky před dobou počítačové čítávala pohádky a na střední je tahala, kdybych náhodou měla pár minut na čtení. Četla jsem však víc, když jsem byla malá. Později už jsem měla na výběr z tolika aktivit, že čtení vždy nezvítězilo - a totéž vlastně i teď. Ale stejně knížku vždycky přihodím do batohu, když někam jedu. Kdybych si náhodou číst chtěla. Jsem spíš knihomil, ale taky knihomol. Jen od doby, co čtu i fanfikce, je těch přečtených knih málo. Znám Snarry, Johnlock, Stucky i Aziraphale/Crowley povídky na tisíc způsobů, ale klasika mi občas uniká. Co čtu do školy, to moc nepočítám. Sice se papírovými tituly za měsíc vyšplhám na ucházející číslo, ale když z toho píšu seminárku, tolik si to neužiju. Neustále si dělám poznámky, listuju, vracím se a ujišťuju se, že jdu správným směrem; že vidím každý náznak; že mi neunikl žádný motiv. To není oddech, ne tak docela.

Vlastněné ani přečtené knihy spočítané nemám; ale nechlubila bych se, i kdybych měla. Vždycky je to málo. Vždycky. Jenže na to, aby člověk přečetl vše, co chce, je jeden život krátký. Víc jich vlastním než čtu, ale já je sbírám a kupuju i dostávám často a častěji, než je mé peněžence milé.

Knihomila rozhodně prozrazuje zájem o knihy, které spatří u ostatních - pořád se jich ptám, co zrovna čtou a většinou mám potřebu si jejich výtisk i ohmatat a prolistovat ho. Včera mě prozradilo, když jsem do práce ráno dotáhla cirka 25 nových knih, které rozdávala paní z facebooku po své babičce. Podnikla jsem dlouhou jízdu, co mi zabrala hodinu tam a hodinu zpátky, abych si prošla její sbírku a povybírala si, co si odvezu. Jet autem, beru vše. Takhle jsem musela vyselektovat jen to, bez čeho bych se nemohla obejít. Poznali hned po příchodu do práce, že knihám holduju - a nechápali, že jsem takovou odysseu podnikla. Mně to za to stálo. Mám krásné vydání Nerudových Povídek malostranských, hromadu starých vydání Čapka i luxusní výtisk Rukopisu Králodvorského... a hromadu odborné literatury.

Knihomila prozrazuje i to, že zachraňuje každou knihu, na kterou přijde, vždycky si něco odnese z telefonních budek, které se předělávají na venkovní knihovny, na letňáku se zatoulá do knihovny v průběhu hry a navrch navštěvuje často různé knižní přednášky, workshopy nebo o knihách alespoň rád čte. Kdykoliv se knihy nebo knihkupectví nebo knihovny objeví ve filmu nebo v seriálu, tento počin u nich stoupne na hodnotě.

Knihomilství je láska. Knihomolství je láska.

Knihy nás dělají lepšími, emotivnějšími a naplňují náš život.

Je to ctnost, je to zastavení se v dnešním uspěchaném světě.

 

Co se mého věku týče, Dalimilova kronika je boží, ale obávám se, že naznačená věková kategorie se mě netýká. Osobně bych se však dokázala vžít do všech: vždycky záleží na okolnostech, na hrdinech, a já jsem mladá, ale zároveň už mám mnoho za sebou. Vaše kategorie jsou boží, o tom však žádná.

Je mi čerstvě jednadvacet. A studuju bohemistiku. Čímž se nechlubím, jen... je to prostě... to moje. I to mi umožňuje být neustále obklopená knihama.

 

A co se týče toho doporučení:

+Saiph se tiše zamyslí, než vytáhne z rukávu své doporučení+ Já mohu směle doporučit především autora Michaela Cunninghama – a všechna díla od něj. Píše o současných problémech a dnešní generaci lidí, která je často ztracená, v kontrastu s těmi minulými, které měly nějaký předem daný směr. Perfektně rozumí psychologii i charakterům postav, věnuje se silným tématům... Myslí nekonvenčně a jeho knihy jsou skvostem otevřeného, inteligentně myslícího a citlivého člověka, který otevírá i to, co není příjemné, a nechává postavy prožívat těžkosti vedle radostí se stejnou váhou. Nádherné a působivé jsou Hodiny, ke kterým vznikl i oblíbený a úspěšný film. Velmi se mi líbil i Domov na konci světa, Tělo a krev, Za soumraku... a všechno ostatní. Cunningham sám literaturu vyučuje, ví, co píše. A není neznámý ani v Čechách – Marek Eben s ním dělal velmi zajímavý rozhovor Na plovárně. Zaujal-li vás, určitě si ho najděte a poslechněte. A pak si Cunninghama přečtěte. +zazubí se+

 

Snad vás tento úkol nezklame a splnila jsem všechny náležitosti. :)