Soutěže 1916
Výuka 2202
Semináře 753
Nebelvír

Autor: Newika Shelley Lovecraft
Práce odevzdána: 5. 10. 2020 23:51
Soutěž: Mudlovská kulturní dědictví
Zadavatel soutěže: Veronica Narcissa Williamsová

Zadání soutěže

Mudlové si už dlouho myslí, že jsou pány světa, než něco po svých předcích objeví a nedokážou tomu přiřadit původní význam. Tak si to aspoň zařadí do kulturního dědictví a tráví roky bádáním, co se na místě mohlo dít. A třebaže takový osud občas potká i nás kouzelníky, o některých věcech toho víme víc než obyčejní smrtelníci.

Göbekli Tepe, v češtině Břichatý kopec, je právě jedním z takových míst. Jedná se o naleziště se sérií kamenných oválů, které tvoří pilíře s nejrůznějšími piktogramy a reliéfy. Více si o tom jistě dokážete vyhledat sami.

A mě by právě zajímalo, jaký účel toto místo kdysi plnilo. Můžete si udělat rešerši a shrnout své poznatky do textu, nakreslit mi, jaké obrazce související s kouzelnickou říší na nějakém pilíři skrytém běžnému mudlovi byly vytesány nebo obojí. Žili zde nějací významní kouzelníci? Byly stavby na tomto místě zbudovány pro nějaký rituál? Pořádaly se zde snad závody s tamní zvěří? Nebo to bylo obyčejné tržiště, netknuté kouzelníky? Nebojte se text oživit citací z nějaké kouzelnické knihy, Břichatému kopci se jistě někdo z našinců věnoval!

Vše si pochopitelně vymyslete!

Standardně 20 b/sr za A4, 15 b/sr za obrázek. Kdo by chtěl snad zakomponovat i básničky, tak 0,5 sr/b za řádek.

Vypracování

Dobrý den,

tak jsem se rozepsala... více se toho do tří stránek prostě nevěšlo :)

 

 

Tajemství břichatého kopce, stejně jako prozatím většina tamních staveb, zůstává mudlům dobře skryto. Smutnou realitou je, že u kouzelníků je tomu zrovna tak. Mudlovské teorie o Břichatém kopci jsou zajímavé, ale vcelku jednotvárné – ve zkratce se dle nich jedná o místo z doby před existencí keramiky, které bylo využíváno k rituálním účelům.  Co ale kouzelnické poznatky? Víme toho více?

Existuje nespočet teorií a hypotéz i mezi kouzelníky.

Jednou z nejpropracovanějších verzí historie Břichatého kopce, mimo jiné i oceněnou Ministerstvem Kouzel Medailí pro Magivědu, jsou teorie s pracovním názvem Elementál I a Elementál II. Bobřich Bádavý v hlavním z děl prosazujícím tyto teorie, Živly teplých krajin, aneb elementálové, dochází k tomuto závěru:

„Dle množství elementální magie přítomné v okolí Göbekli Tepe lze jasně vyvodit, že přítomnost elementů zde byla vždy značná. Tato začala zdánlivě klesat s objevením oblasti mudly. Naštěstí se jednalo pouze o odsunu magických stvoření do ústraní. Elementálové ohně, vzduchu i země se zde nalézají dodnes.“

 Teorie Elementál I

Prví odnož teorie Elementál je jednou z nejúžasnějších, které kdy spatřily světlo světa. Díky vysoké koncentraci elementálů všech druhů předpokládá, že došlo k situaci, kdy se tyto neomezeně moudré a přemocné bytosti rozhodly, že monolitické dílo vybudují. Přesných původů staveb na Břichatém kopci je opět hned několik.

První odnoží teorie Elementál I. je možnost, že se elementálové spojili a celé místo vybudovali jako neutrální půdu pro své sněmy. Na monolity zaznamenávali své paměti a rozmluvy tak, aby byly zachovány i pro další generace. Podobná souhra elementálů byla v dávných dobách, do kterých mudlové nálezy z kopce datují, vcelku běžná – jinak samotářské bytosti se družily pro vlastní přežití.

Druhou variantou je, že se jednalo o elementálí domov. V místě Göbekli Tepe byla vždy elementální magie nejsilnější a tak Ignác Magnolius počítá s tímto:

„Celý Břichatý kopec byl obydlen elementály. Vliv jejich samotné přítomnosti přiměl půdu, aby se zformovala v obří krystaly. Ty v sobě měly zapsané duše elementálů. Postupem času, kdy elementálové toto své sídlo opustili, se celé místo proměnilo tak, jak ho za tisíce let našli mudlové.“

Třetí rozšíření této teorie je pro kouzelníka, který nestudoval elementály, jako ze snu. Frederick Hexenfaust, odborník na elementály, tvrdí, že celý kopec jsou pozůstatky jediného elementála, který vládl oblasti.

„Monolity Göbekli Tepeské oblasti dříve pokrývaly tělo nejmocnějšího pouštního elementála, jehož existence byla kdy dokázána. Merlinužel, nic jiného než ony monolity se z těla nezachovalo, když se elementál rozhodl navěky usnout a předat svou magii zemi“

Navazuje tím, že byly následně ostatky mocného elementála místem mnohých čarodějných rituálů, neboť magie v nich uchovaná nabíjela místo silnou magickou aurou. Kouzelníci, kteří k místu, ne nepodobnému poutním místům mudlů přicházeli, mají pak údajně na svědomí tajemné symboly a šifrované vzkazy, které každý jeden monolit pokrývají.

Teorie elementál II - uctívání

Tato teorie navazuje na zmínku magického poutního místa. Autorství patří dvěma kouzelníkům Fredericu Hexenfaustovi, kterého jsem již zmínila v teorii předchozí, a Armandellimu Mollaerovi. Dílo pana Mollaera bylo Ministerstvem Kouzel označeno za beletrii, ačkoliv teorie jako celek je schválena jako navazování teorie Elementál I. On sám se ale dušuje, že se jedná o holá fakta – výzkumem strávil celou dvoutýdenní dovolenou v oblasti a tak je všeobecně považován za důvěryhodný zdroj i přes nedoporučení Ministerstva. Armandelli Mollaer píše:

„A tak se sešli kouzelníci z celého šírého okolí, aby vztyčili další monolit. Další věčnou památku na vše, co se toho roku stalo a co bylo záhodno sdělit nejvyššímu, který spal tvrdým spánkem pod přikrývkou pouštního písku, kterou tam navál sám čas. A ležel tam vůbec? Nevěděli. Byli si však jisti, že nad nimi cosi bdí a že jim na onom magickém místě cosi propůjčuje sílu. Kromě zpráv tesaných do kamene tak přinášeli i mnohé obětiny z celého jim známého světa. Korále, šípy, nádoby, víno, umělecké drobnosti. To vše bylo skryto v pouštním chrámu, který jest zván břichatým kopcem.

Když se setkali znovu napřesrok, nejnovější kámen byl ovátý pouštím větrem do podoby jeho staletí starých předloh. Uvěřili tedy, že čas v jejich chrámu plyne jinak a že v době jejich nepřítomnosti chrám obývají prazvláštní bytosti, které nejsou z masa a kostí, elementálové. Kolem celého místa vznikl kult a jeho členové se scházeli, dokud se ostatky posledního z nich neproměnily v pouštní písek…“

Na poetické líčení historie břichatého kopce snad již není třeba navazovat, ačkoliv se teorie zakládá na mnohem vědečtějších textech, tento je nejpůsobivější.

Hypotéza „Přemisťovací uzel“, aneb než jsme vynalezli letax

U myšlenky „Přemisťovacího uzlu“ je důležité dodat, že nebyla nijak podložena ani výzkumem samotné oblasti, ani známými pravidly přemisťovací magie dob dávno minulých – je proto zvána hypotézou.

Pro plné pochopení hypotézy přemisťovacích uzlů je nejprve třeba zabrousit mezi mudlovské nápady. Ty skvěle shrnuje knížka Filemíny Bezvládné, která sbírání mudlovských nápadů zasvětila život. Úryvek z knihy Milion pět mudlovských šílenek, aneb pokud je to ještě nenapadlo, tak nás to brzy napadne!:

„Mudlové dokáží vymyslet vskutku všechno. Čím méně informací se jim k něčemu dostane, tím bujařejší je jejich mysl a tím zamotanější nápady z toho lze utkat. Abych si udržela přehlednost:

Tří stá padesátá osmá šílenka původu a účelu kamenných staveb pravěkých a starověkých

Ať už se jedná o pyramidy, zikkuraty či monolitové útvary, nedokáží mudlové za žádných okolností určit jejich pravý původní význam a smysl. Skupina mudlů trvá na tomto:

Ať již se kdokoliv tváří jakkoliv a ať si říká, kdo chce, co chce, trváme na tom, že veškeré velké stavby nebyly stavěny za účelem [dovolím si kusy citace vynechat, neboť by se mé pojednání protáhlo na několik stran] přistávacích ploch, vysílačů […] rituálišť […] ani jiným, nýbrž složily jako přemísťovací uzly. Mezi takovými bylo možno přemisťovat se, pokud znal jedinec přesné body rituálu […]

Takováto místa lze nalézti všude po světě a jsme si zcela jisti, že je na zeměplacku umístili mimozemšťané, kteří sem zároveň umístili i lidský druh. Pomocí těchto portálů tak docílili jednoduššího rozšíření lidstva po zemi, což dokazují i…“

Zde bych s mudlováním teorií raději skončila. Úryvek nám ale vysvětluje, jak zhruba mělo probíhat ono cestování. Pomocí magie a jakéhosi „kódu“ mělo být možno přemostit prostor mezi dvěma takovýmito body. Teoreticky by takováto magie mohla fungovat na bázi portálů.

Prakticky bylo přemisťování v dávných dobách nemožné a velice nebezpečné, protože kouzelníci nebyli schopni soustředit tolik magické energie najednou. První bezpečnou formou cestování byl letax, který byl omylem vynalezen až kolem 12. Století našeho letopočtu. Jiné zdroje k dispozici nemáme a tak hypotéza zůstane nejspíše navždy neověřenou.

Konspirační teorie: Celou oblast upravilo MK, aby se měli mudlové v čem šťourat a nestrkali nos kam nemají

Posledním bodem, který bych ráda představila, je kouzelnická konspirační teorie. Ano, i mezi kouzelníky už se tento nešvar dostal. Smutné je, že tato teorie je vlastně vcelku uvěřitelná.

Jednou z věčných povinností Ministerstva kouzel je vytváření krytí kouzelnické společnosti před zvídavými mudly. Občas se stane nějaké drobné nedopatření a tak Ministerstvo raději drží jazyk za zuby i před kouzelníky a ti, kteří se na projektu podíleli, si pro jistotu nechají na celou záležitost přepsat vzpomínky. Takovým nedopatřením bylo i stvoření oblasti Göbekli Tepe a tamní „památky“.

Břichatý kopec vznikl jako odpověď na poptávku mudlů, kteří slídili v jinak nezajímavém okolí. Hrozilo, že mudlovští vědátoři a archeologové opravdu objeví něco, co by neměli. Například jednu z pouštních dračích rezervací či pravé tajemství pyramid. Ministerstvo začalo konat a vytvořilo ruiny bez jakéhokoliv kontextu uprostřed ničeho.

Původně se jednalo pouze o pár kamenů. Ty by ale archeologové prohlédli, odvezli a celá krycí akce by byla u konce, než byste řekla ančovička. Ministerstvo si chybu přirozeně uvědomilo a tak se během dní a nocí objevovaly na místě další a další monolity. Každý byl zdoben nějak jinak a nejspíše jiným kouzelníkem. Případné podobnosti na monolitech mohou být zaviněním šťastlivce, kterému se pod hůlku dostalo monolitů více.

Jak se stavba rozrůstala, pro autentičnost zde bylo z místních surovin vytvořeno mnoho artefaktů, které mudlům zaberou roky a roky na zkoumání. Ti, kteří začali celý projekt tvořit, od něj kvůli utajení odstoupili a na jejich místo přišli další, kteří o díle nic nevěděli. Ti tvořili dál. A další po nich. Nikdo z autorů velkolepého díla, jehož většina je zatím skryta před nic netušícími mudly, si nepamatuje, že se kdy projektu Ministerstva účastnil.

Ačkoliv není Břichatý kopec unikátem z dávné historie, stal se unikátem sám o sobě, neboť se na něm podílelo nesčetně bytostí a každá z nich do něj vložila kousek sebe. Mudly dokáže místo zaujmout na desítky, ne-li stovky let. A určitě kolem něj budou schopni vybudovat tolik mýtů, že se přestanou zajímat o kouzelnický svět.

 

 

Pevně věřím, že ostatní vám předvedou i další z teorií, které existují o Göbekli Tepe. Doufám, že se vám budou dobře číst, a že nebudeme z toho všeho mít v hlavě takový zmatek jako já po čtení podkladů k tomuto textu…

 

 

 

S pozdravem,

Newika Shelley Lovecraft