Zadání domácího úkolu

Ve výkladu.

Fotodokumentace s přiloženou cedulkou s kouzelnickým jménem vítaná, nikoliv však nutná.

Vypracování

Dobrý den, paní profesorko,

 

mudlové uvedený jev nazývají povrchové napětí vody. Prý je to definováno silou, která udržuje molekuly vody pohromadě tak, aby kapalina zaujímala co možná nejmenší plochu. Mycí prostředek pak snižuje povrchové napětí, projevem této skutečnosti je, že skořice se rozestoupí.

V mudlovských archivech jsem dohledala, že jev popsal pan Segner Poison. V kouzelnických análech jsem ale našla zmínku o kouzelníkovi Patriciovi Dungalettim, který se rovněž věnoval výzkumu. On jako první popsal pravou podstatu této věci a se svým bádáním se právě Segnerovi svěřil. Ten však skutečnost neunesl a přišel se svou, pro mudly uvěřitelnější, definicí. Pod tíhou důkazů, které mu však Dungaletti předložil, zešílel.

Dungaletti totiž kouzelnickým mikroskopem objevil na hladině každé kapaliny drobné, mudlovským mikroskopem neviditelné, živočichy. Dle jeho slov se tito živočichové, Aqufaravisové, nejvíce podobají malým ptáčkům. Aqufaravisové však mají čtyři pařátky, zobák s háčkem a dvě tenounká křídla. Zobáčkem a pařátky se tito ptáčci spolu navzájem pevně drží a křídly podepírají vodní hladinu. Díky pěti místům, na kterých se Aqufaravisové drží, vznikl poprvé termín naPĚTí. Mudlové však pravou podstatu povrchové napětí vody nikdy nebyli s to uznat, protože existenci Aqufaravisů není možné ani současnou mudlovskou technikou dokázat.

Jsou látky, kterých se Aqufaravisové nebojí, proto před nimi neuhýbají a je možné takové předměty uložit na jejich křídla. Pokud je ale náraz či předmět velký či těžký, křídla Aqufaravisů to nejsou schopni unést a uhnou. Výsledkem pak je skořice unikající před kapkou mycího prostředku.

 

Doufám, že jsem si svoje nálezy vyložila správně.

Děkuji za domácí úkol a přeji Vám pohodový zbytek dne.

Siw