Zadání domácího úkolu

Jen utíkejte pracovat, cirkusáčci, slyšela jsem, že se činíte!

Do úkolu mi společně s vypracováním překopírujte / pošlete jako obrázek zadání vašeho úkolu prosím.

Vypracování

Beteramis Athenodoros

Kouzelnické šapitó (1.A)

řádný úkol – 5. termín

 

Dobrý den, paní profesorko,

posílám kopii článku, který jsem o cirkusu Bisárro sepsala pro LT:

 

 

Skandální praktiky v cirkusu Bisárro

Cirkus Bisárro je nejen místem plným zábavy, napětí, akce a smíchu, odkud po každém představení odcházejí desítky nadšených diváků. Je to také místo, kde řada oblíbených účinkujících každý den zažívá ponižování, trpí příkoří a zvažuje, zda nemá dát výpověď. Co stojí za jejich problémy? Čtěte dále, exkluzivní reportáž pro vás pořídila t.č. pravidelná stážistka cirkusu, Beteramis Athenodoros.

Právě skončilo dnešní představení, jedno z nejúspěšnějších z tohoto podzimu. Spokojený halas odcházejících diváků se klene přes cirkusový stan jako svatá relikvie, odměna pro každého, kdo v potu tváře a v každodenním odříkání pracoval na dnešním úspěchu. Kráčím mezi potemnělými maringotkami za stanem, privátní sekcí bisárrských cirkusáků. Většina z nich oslavuje dnešní úspěch přímo v manéži, skřítčí víno, šampaňské, jednohubky a smích. Jiní ale kráčejí kousek přede mnou a míří k zadním maringotkám, ke svým domovům. Tedy ti, kdož k přípitku přizváni nebyli.

Přidám do kroku a dohoním slavné klauny Haha a Hihi. Právě jejich číslo dnes sklidilo bezkonkurenčně největší aplaus, diváci plakali smíchy. Chci jim proto pogratulovat, neboť i na mne, člověka, který jejich číslo viděl již mnohokrát, dnes udělali velký dojem. Baviči každým coulem.

„Pánové? Smím vám potřást rukou? Byli jste dnes báječní,“ volám za nimi s úsměvem. Haha se otočí a v jeho tváři je jasně vidět překvapení.

„To jako opravdu? Chcete gratulovat nám?“

I Hihi vypadá překvapeně a kvapně otírá do kapesníku zbytky líčidel kolem očí.

„Jistě, podali jste skvělý výkon, proč bych vám neměla gratulovat?“ opáčím nechápavě, ač mi již začíná svítat. Komické duo není na pochvaly zvyklé. Nakonec, evidentně stojí se mnou tady venku, místo toho aby si připíjeli šampaňským tam uvnitř.

Nechají si potřást rukou a Hihi mi věnuje smutný úsměv, v levém oku se leskne slza. Haha mi upřímně poděkuje za slova uznání.

„Víte, před chvílí jsme si vyslechli, jak jsme byli příšerní, tak nás vaše chvála těší dvojnásob,“ vysvětluje mi Haha.

„Kdo vám něco takového řekl?“

„Principál, kdo jiný. Sám Maestro Bisárro. Ale to nic, jsme na to zvyklí, urážky a kritiku má pro nás v nevyčerpatelné zásobě.“

„Proč, prosím vás? Vždyť stabilně podáváte skvělé výkony, řada diváků chodí do cirkusu hlavně za vámi,“ ptám se s údivem dál.

Haha i Hihi jen pokrčí rameny, očividně nechtějí neuváženými výroky o svá místa přijít. Ze stínu sousední maringotky se nicméně vyplazí Nyoka, další nepozvaná. Navíc i kurážná žena.

„Víte, slečno, tak je to tu s každým, kdo bydlí v zadních maringotkách. Pochvaly tu nikdy neslyšíme. A popravdě, kdyby šlo jen o urážky našich výkonů... Situace je ale mnohem vážnější. Řada z nás přemýšlí, že z cirkusu odejde.“

Nevěřím svým uším, a tak pobídnu Nyoku, aby pokračovala. Hihi ji občas doplní.

„Podívejte, jsme tu svým způsobem za příživníky a zloděje. Nejen my tři, ale i další účinkující z panoptika, psohlavec Marko, skřetí trio... tedy my všichni, kdo stavíme svá čísla na svém vzhledu, vtipu nebo vrozených schopnostech. Nemusíme denně hodiny trénovat složité gymnastické kreace, nemusíme drezůrovat žádná zvířata, což nám tu asi někdo závidí. Někdo, kdo si myslí, že za své „nicnedělání“ si nezasloužíme ani mzdu, že můžeme být rádi, že dostaneme vůbec najíst!“

„Najíst!“ přidá se Marko, který vykoukne ze své maringotky stojící hned za mnou. „Dostáváme menší porce než Janičini mazlíčci.“ (tedy cvičení raraši, hafoňové a nundu, pozn.red.)

„Ano, je pravda, že celé skřetí trio dohromady dostává méně jídla než nundu,“ přikyvuje Haha.

„Víte, rozumím, že někteří tu vstávají za kuropění a pracují až do večera, zatímco třeba já jako hadí žena si můžu půl dne vyspávat a stejně večer předvedu dobré číslo, které bude mít úspěch,“ pokračuje Nyoka a já si všímám, že se k nám ze stínů přibližují další a další cirkusáci ze zadní sekce. „Důležité je ale přece to, že i kvůli mně odcházejí diváci spokojeni. Řada z nich přichází hlavně proto, aby viděli někoho z nás, prostě jen proto, jak vypadáme, jak se pohybujeme, jak vykonáváme každodenní činnosti. A nemělo by být toto právě tím, co se počítá? To množství diváků, kteří přijdou, protože právě nás chtějí vidět? Když ale dovolím některým dětem, aby se mne dotkly, aby zjistily, jakou teplotu má mé hadí tělo, že třeba není nijak slizké – a když mi jejich rodiče jako poděkování dají nějaké drobné navíc – musím všechno do posledního svrčku odevzdat principálovi, jinak budu označena za zlodějku!“

Klauni přikyvují, mají stejné zkušenosti.

„Když si principál myslí, že jsme mu neodevzdali vše, je nám schopen prohledat i osobní věci. Počká si, až budeme v manéži, a prohrabe nám maringotky. Nemáme žádné soukromí, ač tu jsou jiní členové cirkusu, ke kterým by si něco takového samozřejmě nikdy nedovolil.“

Nyoka už nedokáže dál pokračovat, její tělo se drobně chvěje potlačovaným pláčem. Je mi jí velmi líto. Rozumím, že právo na soukromí je v takovéto komunitě velmi důležité a že není v pořádku, když o něj vybrané osoby vedení cirkusu připraví.

Oba klauni posmutněle Nyoku obejmou. Je dobré vidět, že alespoň mezi sebou nachází zadní sekce oporu a útěchu.

„Zkoušeli jste tento problém s vedením cirkusu nějak řešit?“ ptám se nesměle, ač odpověď tuším.

„Jistěže, slečno, jistěže,“ přikyvuje souhlasně každý jeden člověk v mé blízkosti. „Bohužel marně, jediným řešením je pro nás pravděpodobně pouze odchod. Ten je ale těžký, protože jsme tu již léta, toto je náš domov. Vlastně nemáme kam jinam jít. A právě tohle principál ví, a tak se k nám takto chová...“

Víte, drazí čtenáři, a tohle se mi nelíbí. Nevím, jak jinak bych mohla pomoci, než že sepíšu článek – a že zkusím oslovit vás, naše čtenáře, abyste mi pomohli zakročit. Pokud máte cirkus Bisárro rádi alespoň pro jednoho člena panoptika, pro psohlavce Marka nebo pro skvělé klauny Haha a Hihi, připojte prosím svůj podpis pod tento článek, do komentáře „podepsaní fanouškové členů zadní sekce“. Osobně potom principálu Bisárrovi předložím váš jmenný seznam, aby si uvědomil, že i na těchto lidech, které cirkus vydědil ze svého středu, každé jedno vystoupení stojí. A že tedy přijde o mnoho, pokud dopustí, aby tito skvělí lidé kvůli své nespokojenosti nakonec přece jen odešli.

Předem vám děkuji za pomoc. Nebuďte lhostejní k bezpráví druhých!