Zadání semináře
Vyberte si jedno ze zadání:Vypracování
Faraonova kletba
Basha se probudila, když jí někdo sáhl na rameno. Ještě byla tma a dívce chvíli trvalo, než v mihotavém světle svíčky poznala tvář služebné, která se nad ní skláněla.
„Velekněžka si tě přeje vidět,“ pronesla žena, když viděla, že se Basha probouzí. „Rychle, mluvila velmi netrpělivě.“
To Bashu probudilo rychleji, než kdyby ji polili studenou vodou. Mateřské znaménko na jejím těle bylo důkazem, že byla zrozená k tomu, aby se stala manželkou faraona a v chrámu, kde ji pro tyto účely vychovávali, se k ní všichni chovali s úctou, ale ani tak by si nikdy nedovolila jakkoliv velekněžku rozladit. Zdržela jen na tak dlouho, aby si nasadila paruku a přehodila přes sebe své roucho.
„Basho, znamení hovoří jasně, je čas se připravit, dnes je tvůj velký den,“ pronesla velekněžka, jakmile dívka vstoupila. Byla to vysoká žena s orlím nosem a tváří, ze které i přes vějířky vrásek zářila krása. Její tvrdé oči ale patřily vojevůdci, nikoliv stárnoucí krasotince.
„Již zítra se vdám za faraona?“ zeptala se Basha, kterou ta zpráva překvapila natolik, že se opovážila ptát, místo aby okamžitě odspěchala splnit, co jí bylo řečeno. Nikdy by ji ale nenapadlo, že by ke královské svatbě mohlo dojít tak na rychlo, bez týdnů příprav, a tak krátce po smrti předchozího faraona. Jeho tělo přece ještě ani nebylo uloženo do hrobky.
„Spojíš svůj život a svou duši s faraonem,“ odpověděla jí velekněžka a gestem jí propustila.
Bylo to celé podivné, ale Basha mohla jen poslechnout. Slunce již bylo na nebi, když byly pomocnice hotové a Basha byla připravená. Ženy odvedly velmi dobrou práci a Basha, od přírody půvabná dívka, byla prostě překrásná.
K jejímu překvapení ale kněžský průvod nezamířil ke chrámu, kde by se měla královská svatba konat, ale k městu mrtvých. Cestou jí bylo vysvětleno, že se stane ženou nedávno zesnulého faraona, který bude dnes uložen do své hrobky, nikoliv jeho syna. Velekněžce se hlas nezachvěl, ale podala jí číši silné medoviny, aby jí ulehčila zpracování té informace. Když Basha vystupovala z nosítek, údy měla těžké a cestou do hrobky ji museli podpírat. Nebyla si jistá, jestli je to medovinou nebo šokem. Vychovávali ji k tomu, aby se vdala za faraona, byla mu vzornou ženou a porodila mu mnoho dětí, a teď ji chtějí zabít. Věděla, že z hrobky už živá nevyjde, ale všechno se dělo tak rychle, že se nevzmohla na vzdor. Bylo jí ovšem jasné, že ten by byl tak jako tak marný, byla majetkem chrámu.
„Vypila nápoj?“ zeptal je velekněz, když vešli do jedné z pohřebních komnat. Plamínky mnoha svíček se třepotaly a Bashe se točila hlava.
„Ano,“ přitakala velekněžka a postrčila Bashu k veleknězi. Ten děvčeti položil ruce na ramena a začal zaříkávat, zatím co přítomní akolyté se šeptem modlili.
Bashu stálo stále více sil stát na nohou. Hlava se jí točila stále víc, její tělo jako by stále těžklo a vůbec se nedokázala soustředit na veleknězova slova. Ten na ni zatím snesl mocné kouzlo, které její duši svázalo s tímto místem, aby po dívčině smrti nemohla odejít. Bude zde navždy, a pokud by jednoho dne někdo narušil pohřební komory faraona, jemuž se tímto stává manželkou, její duše se probudí a snese se na narušitele jako černý démon smrti. Tak byla zpečetěna kletba na ochranu faraonova hrobu, a tak omámenou a zakletou Bashu v komoře zanechali, aby tam čekala na svou smrt.
S pozdravem,
Vilja C. Dechant
Havraspár
