Zadání domácího úkolu

V minulé hodině jsem se vůbec nedostala ke slavným kouzelnickým cirkusovým osobnostem. Podělte se se mnou, co jste se v samostudiu museli naučit! Vyberte mi 2 slavné cirkusáky a povězte mi, čím se proslavili (= vymyslete). Jsou to kouzelníci a hádám, že jejich proslavení bude o to víc magické! 

NEBO (ano, vyberete si jedno nebo druhé zadání, ne obě)

V jednom úkolu už jste si ujasnili, jakou roli zastáváte v cirkuse vy. Jenže jsem si všimla, že má spousta lidí na hradě své mazlíčky — ať už kouzelnické či mudlovské — a přišlo mi, že by byla škoda je nechávat v zákulisí, když mohou vystupovat s vámi! Můžete popadnout své fotící krabičky (to když máte mudlovské zvířátko) a zvěčnit mi, jak váš mazlíček vypadá a hlavně jaká čísla předvádí, když s vámi vystupuje, nebo (to když máte kouzelnické zvířátko tady na hradě) ho obléct do tématického kostýmu a popsat mi, co při vašem vystoupení dělá.

Vypracování

Dobrý den, madam,

 

vybrala jsem si první část zadání.

A moc se omlouvám, trochu jsem se rozjela - tenhle termín mě žádný jiný úkol takhle neinspiroval, tak snad to není jen tlachání do větru.

 

 

Slavné kouzelnické cirkusové osobnosti

Přepůlení krásné ženštiny. Mudlové po těchto číslech šílí. Rádoby kouzelník, iluzionista, zavře svou sličnou asistentku do bedny a následně ji přepůlí, případně rozčtvrtí, jen aby ji vzápětí zase složil. Dnes už i mudlové vědí, že je to jen efektní trik, ale populární je bezesporu. Byť to tedy takhle popsáno zní dost morbidně, nezdá se Vám?

O stupínek výš to dotáhl Prokop Přemisťovatel, mistr přemisťování všeho druhu. Proto ostatně ten přídomek, že jo! Prokop Přemisťovatel, vlastním jménem Prokop Alexejevič Lebedev, se narodil kdesi v zapadlé vesničce na Sibiři do mudlovské rodiny. Ta se však záhy přestěhovala za prací do samotné Moskvy, kde malý Prokop poznal krásy mudlovského cirkusu a velkoměsta - neony, hudba, lidé, pouliční umělci!

Poté se u Prokopa projevilo magické nadání a chlapec odjel studovat do Kruvalu. Školní šašek a raubíř záhy začal vynikat v přemisťování - v Kruvalu totiž nemají věkovou hranici a pozemky chrání jinými způsoby, takže se Prokop poprvé úspěšně (!) přemístil již ve věku 12 let. Jednalo se o náhodu. Průměrného studenta si rázem začali všímat profesoři a pomáhali mu ve zdokonalování talentu.

Prokop se stal přemisťovacím mistrem, takže o tři roky později se do Kruvalu přestali zvát externí lektoři přemisťování - nač také, když je to může naučit Prokop. A zdarma. Posléze se zúčastnil několika soutěží v přemisťování, kde v pouhém věku 16 let porazil úřadujícího šampiona Morozova.

To však Prokopovi nestačilo. Magii, kterou někteří kouzelníci neovládnou za celý život, on zvládl během studijních let a jeho mladistvá ctižádostivost jej nutila se neustále rozvíjet. A tak Prokop začal experimentovat - zkoušel se přemístit nikoli celý, ale po částech...

K takzvanému odštěpu dojde při nesprávně provedeném přemisťování. Znamená to, že část těla (zpravidla končetina) zůstane na původním místě, zatímco větší či menší zbytek kouzelníka se přemístí. Odtržené kusy těla se napravují velmi složitě a jedná se o akt bolestivý, náročný. Jedná se tedy o jev nežádoucí, vlastně tu mluvíme o chybném přemisťování. Tedy ne v případě Prokopa.

Mudlovské přepůlení je slabý odvar kávy. Prokop se umí rozdělit i na dvacetiny. Jedna ruka před manéží, druhá ruka třese pravicí pána ve čtvrté řadě vlevo, nohy stepují na jevišti a to všechno pozoruje nezaujatě žvýkající hlava u popcornového stánku. Vzpřímeně stojící Prokop v září reflektorů a najednou, ouha! Nemá oči! Jedno má ve své vlastní kapse, a to druhé... no ne, nedrží ho v ruce ta dáma támhle?!

Takhle vypadají Prokopovy triky dneska. Část těla se prohání na hipogryfovi, druhá část si mezitím odskočí na toaletu. Ruce nakupují vyhlášenou zmrzlinu v Příčné ulici, zatímco hlava s tělem přednášejí na Mezinárodní konferenci lektorů přemisťování. Prokop se snaží o popularizaci tohoto odvětví magie, které bývá často vnímáno jako poněkud otravný způsob transportu.

Zatím bez větších nehod předvádí čím dál šílenější čísla už dobrá dvě desetiletí. Vystačí si sám, bez asistentky - upřímně řečeno je poměrně pohledný, takže sličnou as--- Ehm, to není podstatné! Prokop nedávno oslavil 40. narozeniny, dá se tedy říci, že je stále ve velmi aktivním věku a odchod do cirkusového důchodu nejspíš ještě nějakou dobu neplánuje. U cirkusu je údajně proto, že jej baví kontakt s lidmi. A také ta hudba, neony, ruch a mumraj...

Závěrem dodám, že podobně jako mnoho jiných mistrů, i Prokop Přemisťovatel je trochu kontroverzní. Zejména lektoři kurzů přemisťování si stěžují, že kvůli jeho výstupům na jevišti to vypadá, jako by odtržení končetiny při nesprávném pokusu o přemístění bylo rutinní záležitostí. Ve skutečnosti se však jedná o velmi vážný úraz, který prý mladí kouzelníci mají tendenci brát na lehkou váhu. Pořádně se nesoustředí s tím, že noha nebo ucho se snadno znovu "přilepí" u Svatého Munga...

Ale copak se má v cirkusech před každým číslem hlásit: Tohle doma nezkoušejte?

 

Další raritkou je Sedna, královna moří a oceánů, jenž je ve skutečnosti jezerní ženou. Ale víte jak, musí to znít cool!

Její pravé jezerské jméno je však pro kouzelníka nevyslovitelné, a tak si Sedna zvolila tento pseudonym. Jedná se o dosud jedinou zaznamenanou členku jezerního národa, která se z vlastní vůle rozhodla vystupovat v lidském cirkuse! Její úchvatné vodní číslo můžete vidět v kočovném dánském cirkusu Støvmagi. Na turné jezdí jen zřídka, neboť převoz gigantické vodní nádrže není ani pro kouzelníky úplně snadný.

Sedna se narodila v jednom ze velkých jezer na severu a sama říká, že byl její život velmi nudný. Její pravé jezerské jméno je však pro kouzelníka nevyslovitelné, a tak si Sedna zvolila tento pseudonym. Jednoho dne potkala Fredricka Wilhelma, v té době mladého kouzelníka se zájmem o kouzelnickou antropologii. Vědecká činnost nevynáší ani u mudlů, ani u nás, a tak Fredrick musel vzít zavděk brigádou - pracoval jako naháněč rarachů v pofidérním cirkusu. Zamilovali se do sebe na první pohled.

Sedna se rozhodla svou lásku následovat. Aby mohli být spolu, nechala se zaměstnat v cirkuse. Zacházeli s ní strašně a byla brána spíše jako věc než jako bytost, ale rozhodla se pro svého milovaného obětovat. Peníze potřebovali a jinak by spolu být nemohli. Fredricka to následně přestalo bavit.

Jestli čekáte tragédii a zhrzenou dívku, pletete se. Fredrick se postavil principálovi s tím, že s jeho družkou takto nikdo zacházet nebude. Sednu dočasně přestěhoval do vany a rozeslal inzeráty novin, načež se mu poněkud nečekaně ozval ředitel cirkusu Støvmagi.

Slovo dalo slovo - ředitel zaměstnával, nikoli vykořisťoval i domácí skřítky, víly, vlkodlačí sirotky či kouzelníky s krevní kletbou, zajišťoval jim důstojné pracovní podmínky a dokonce je v případě nouze zastupoval u soudů či pomáhal shánět bydlení! I přes značně demokratické vedení cirkusu, nebo možná díky němu, cirkus funguje dodnes a Sedna zde má trvalé angažmá jako hlavní hvězda. Heslem cirkusu totiž je, že nezáleží na tom, odkud pocházíte, ale jaký je váš skrytý talent.

Jejich sňatek sice nebyl oficiálně uzavřen ani kouzelnickou, ani jezerskou komunitou, ale hluboká láska manželů je zpečetěna jinak. Fredrickovi nevadí absence potomků a Sedna zase navzdory očekáváním nefrnkla při nejbližší příležitosti zpěv do oceánu, ale věrně stála po Fredrikově boku i v době, kdy se projevila jeho alergie na špenátové Bertíkovy fazolky a on málem zemřel.

Fredrick již v cirkusu nefiguruje - dal přednost vědecké kariéře, která sice skýtá jiná úskalí, ale nemusíte u toho viset hlavou dolů. Pracuje jako sociolog a etnolog jezerských kultur, zajímá se o jejich chování, historii a vývoj vztahů s kouzelníky. Pracuje také jako překladatel a tlumočník (byť tedy jen z jezerštiny do lidštiny, jezerní lidé jej ze zjevných důvodů nenávidí) a je jediným kouzelníkem, který se naučila 38 dialektů jezerštiny. Sednu však velmi podporuje a sám hrdě tvrdí, že patří k jejím největším fanouškům.

Jeho výrazně extrovertnější a komunikativnější družka si práci v cirkusu užívá a dokonce už umí takřka plynně dánsky. Tato zkušenost je zcela unikátní. Sedna s vodou manipuluje a splývá jinak než živlokouzelníci nebo kouzloakvabely, ona s vodou prostě... koexistuje. Díky speciálním opatřením je pak možné slyšet Sednin jezerní zpěv, aniž byste museli být pod vodou.

Kouzelnická veřejnost oceňuje zejména edukační přínos vystoupení a do Kodaně se na dlouho vyprodaná představení přemisťují celé delegace studentů, to aby měli možnost prohlédnout si jezerního člověka na vlastní oči.

 

Doby, kdy kouzelníci považovali jezerní lidi za zvířátka či nestvůry a chodili se kochat jako do zoo, jsou již naštěstí pryč. Zejména v pokrokové dánské kouzlokomunitě toto vnímají jako skvělou příležitost více pochopit tuto rasu a navázat s nimi lepší vztahy. Kromě studentů sem chodí i diplomaté a úředníci.

Mnohem větší kontroverzi dnes Sedna bohužel budí u svého vlastního druhu. Pro pošpinění důstojnosti jezerních lidí ji její kmen vyloučil a i ostatní vodní národy mají dle tajné úmluvy přísně zakázáno se s ní stýkat. Odměna za její ocas byla již naštěstí zrušena, Sedna nicméně může zapomenout na návrat do rodných hlubin nebo na setkání s rodinou, která ji vykázala. Podle nich ze sebe zkrátka Sedna dělá šaška, ponižuje se před kouzelníky a dělá poslušného pejska těm, kteří si to ani za mák nezaslouží.

Sedně to prý ale nevadí - má svou životní lásku a barevný cirkusový svět a kontakt s lidmi jsou prý stejně zábavnější než temné, chladné vody.