Zadání soutěže
Všichni moc dobře víme o nejslavnějších světových školách čar a kouzel. Vždycky jsem si ale lámala hlavu nad tím, jak je to v ostatních státech. A jak je to konkrétně u nás?
Vaším úkolem bude vypátrat (=vymyslet), jak vypadá škola čar a kouzel v České republice (či na Slovensku). Určitě tady přece musíme nějakou mít, ne?
Co by ve vašem vypracování nemělo chybět:
- Název školy
- Jak staré děti školu navštěvují
- Kde se škola konkrétně nachází (a proč), a jak je zabezpečena proti mudlům
- Jak se studenti do školy dopravují, je škola internátní, nebo pravidelně studenti dochází?
- Funguje tu taky nějaký systém kolejí, nebo něco úplně jiného?
- Stručný popis, jak škola fyzicky vypadá, případně proč
- Nějaká zajímavost o fungování školy
Návrhy, nad čím dále polemizovat (žádný z těchto bodů ale není povinný):
- Má škola nějaké určité zaměření? Jsou studenti v něčem větší odborníci než studenti Bradavic či jiné kouzelnické školy? Nebo naopak na něco tu není kladen takový důraz?
- Kolik studentů, profesorů, zaměstnanců škola asi má?
- Spolupracuje škola nějak s dalšími kouzelnickými školami ve světě?
- Jací slavní kouzelníci navštěvovali tuto školu?
- Jaká je historie školy?
- Má škola nějaké tajné chodby, místnosti, nebo jiná zajímavá tajemství?
- ...a cokoliv dalšího, co vás napadne, fantazii se meze nekladou!
Vaše vypracování by nemělo mít méně než 5 palců, a ne více než 15 palců (tzn. zhruba půl až jeden a půl strany A4).
Kdo chce, může taky k vypracování přidat vlastoručně nakreslený obrázek, jak škola vypadá (nebo jakýkoliv jiný výjev ze života školy). Pozor, nelze poslat pouze obrázek bez splnění výše uvedené psací části, obrázek je jen možnost navíc!
Těším se převelice na vaše vypracování :)
Vypracování
Soutěž: Škola čar a kouzel v Česku
Saiph Lacaille
Krásný den, madam Galbraith!
Název školy: Čarozium v Praze
Tuto školu navštěvují děti mezi dvanácti až osmnácti lety – jde v podstatě o stejný věkový rozptyl jako v Británii, jen je o rok posunut kvůli tomu, že mudlové v České republice jsou dle zákona plnoletí až v osmnácti letech. Navíc je to nejčastější věk, ve kterém mudlové dokončují jakési střední vzdělání, což kouzelnickým dětem poskytuje možnost se po vystudování zapojit plně do mudlovského života mezi své vrstevníky a jít na vysokou školu s nimi.
Škola se nachází uprostřed centra Prahy. Její detailní poloha bohužel není přesně známa nikomu, kdo na ní nestuduje, ale údajně by mělo jít o nějaké místo mezi Hradčanským náměstím a Dejvicemi. Poloha byla zvolena z prostého důvodu – aby byla škola dobře dostupná studentům, většina z nich totiž zůstává bydlet u svých rodičů. V rámci výuky však užívá mnoho možností, jak se přesunout do přírody, je-li to třeba (například při hodinách péče o kouzelné tvory je běžné užívat přenášedel).
Proti mudlům je zabezpečena všemožnými kouzly – především těmi odpuzujícími, též je však pod Fideliem (stejně jako bylo Grimmauldovo náměstí) – novým studentům bývá poslána kompletní adresa, která je do něj zasvětí. I kdyby však byla prozrazena mudlovi, neuvidí nic víc než jen jednu z mnoha budov – a i mudlové ví a respektují, že do každé budovy světa nemají umožněn přístup. Většina z nich má dojem, že jde o velvyslanectví země, která nestojí za řeč.
Co se týče dopravy do školy, většina studentů využívá možnost přesunout se pomocí letaxu, v halách školy je totiž hromada krbů, škola s tím počítá. Někteří také dojíždějí pomocí mudlovské dopravy, bydlí-li v Praze a mají-li to blízko – tedy tramvajemi, metrem, autem či pěšky. Záleží také na tom, z jaké rodiny pochází, na jakou dopravu jsou zvyklí.
Škola je i není internátní – většina studentů v ní ubytovaná není a po vyučování se vrací domů, ale počítá se s tím, že když je někdo z daleka (druhá strana republiky) a má zájem o sdílený pokoj, je mu vyhověno. Takových studentů je zhruba čtvrtina – u všech se ovšem počítá s tím, že až na výjimky jezdí na víkendy domů. Jedině studenti, kteří rodinu nemají a pochází z dětských domovů a jiných ústavů, mohou zůstávat na škole po celou dobu.
Tito studenti mají stálé pokoje, vždy po dvou až po třech, přičemž postele bývají přiděleny vždy na jeden školní rok – na další si musí zažádat znovu (kdyby došlo např. k přestěhování).
Co se týče organizace studentského života, žádný systém kolejí zde nefunguje – lidé si ovšem po třetím roce studia volí spolek, do něhož se přidají. To, zda se k němu hlásí veřejně (např. nošením odznáčků) je však pouze na nich, nijak je neodlišuje ani barva hábitu. Tyto spolky jsou různé a zaměřené na oblasti kouzelnického života, v němž by rádi studenti získali vzdělání a jednou i budoucí povolání. Jeden spolek je dokonce zaměřen na život mudlovský – pro ty, kteří po absolvování Čarozia chtějí žít mezi mudly.
Volba spolku není neměnná. Je běžné, že v průběhu studia někteří studenti spolky změní i několikrát, když zjistí, že chtějí dělat něco jiného. Škola to dokonce podporuje, protože si stojí za tím, že pro kouzelníky je důležité mít co největší rozhled a zkušenosti.
Škola jako taková se neliší od mnohých jiných škol – komplex propojených budov s hromadou chodeb tvoří čtvercový základ, uprostřed něj se nachází nádvoří – to proto, aby mohli studenti také trávit čas venku, a nemuseli se bát mudlů. Vnitřek budovy obsahuje mnoho různých učeben, jedna část (nasměrovaná na východ) také již zmíněné "koleje", respektive pokoje pro studenty, kteří je využívají. Zaměstnanci zpravidla na půdě školy nebydlí, ale střídají si noční dohledy kvůli nezletilým dětem. Tato škola nemá svůj prostor na venkovní výuku jako takovou – ani na famfrpál, ani na péči o kouzelné tvory – má však další prostory za Prahou, do nichž se pravidelně se studenty přesunuje. Skleníky však má, jsou součástí nádvoří, což je jediná výuka, která probíhá venku přímo na Čaroziu. Škola nemá žádné věže ani sklepení – drží se statiky budovy, kterou přebrala zhruba v 18. století do péče.
Čarozium se snaží studentům všeobecný přehled, přesto čeští studenti vynikají v memorování a v teorii více než v praxi, jsou z nich tedy často výborní historici, úředníci, ale též kouzelničtí právníci, kteří často spolupracují velmi úzce s bystrozory. Pokud už se pouští do praxe, zpravidla se věnují obraně proti černé magii.
Díky tomu, že nenabízí tolik praxe co jiné školy (což je dáno i českým školským systémem, který stojí nad tím kouzelnickým i mudlovským) má uzavřené smlouvy hned s několika zahraničními kouzelnickými školami a nabízí studentům jakousi obdobu mudlovských výměnných pobytů, které jsou většinou v délce trvání dvou týdnů až dvou měsíců. Studenti nejčastěji využívají možnost se na měsíc přesunout do Estonska za hodinami létání na koštěti a amatérského famfrpálu, někteří však míří též do Brazílie se zaměřením na péči o kouzelné tvory a praktika přírodní či živlové magie. Populární je též Asie – mnoho studentů se touží podívat do Vietnamu, kde je škola plná přeborníků na odeklínání v praxi, v Nepálu je zase zajímavá nabídka zaměřená na věštění.
Všechny tyto pobyty však mají několik podmínek – školy je umožňují pouze jednou ročně, a to studentům od patnácti let (a s ohledem na různá data narození je ta možnost studovat chvíli jinde zhruba třikrát až čtyřikrát za studium). Zároveň se nikdo nemůže do stejné školy dostat více než dvakrát (protože granty Ministerstva kouzel v Česku podporují všeobecnou vzdělanost).
A poslední, co bych ráda zmínila, je pár absolventů, které Čarozium vychovalo a formovalo. Často jde o mudlovské experty, kteří však pro svou kariéru využili i kouzelnických poznatků. Jedním z nich je světoznámý psycholog a psychoanalytik Sigmund Freud, dalším byl novinář Ferdinand Peroutka. Své vzdělání zde získal i bývalý prezident Edvard Beneš, po chodbách běhal též prozaik a spisovatel Ladislav Fuks. Ten ostatně je velmi zajímavý, mudlové pro něj totiž nikdy nenašli pochopení – měli jej za podivína, dokonce mu snad diagnostikovali jakousi psychickou nemoc. Fuks však dle kouzelnických záznamů pouze objevoval spojení mezi oběma světy, což mudlové nikdy nemohli pochopit – a kouzelníci mu to zazlívali, což je též důvod, proč zvažoval emigrovat do Itálie.
No, to je ve zkratce asi vše, co jsem vypátrala. Snad to bude stačit. Přikládám obrázek, pohled na část nádvoří a dvě části budovy, pod nimiž jsou průchody. Jedněmi okny proniká světlo. :)
