Zadání domácího úkolu

PRVNÍ ČÁST

První část úkolu jsem vám zadala v hodině.

 

DRUHÁ ČÁST

Vyfoťte, namalujte nebo popište tři věci, které byste dali jako obětinu Afrodítě.

Vypracování

1. část - Múzy

Věřím, že o múzách slyšel každý. Také bych si tipla, že na mnohé z nich velmi intenzivně myslí studenti tady na hraě, především během termínových víkendů se k nim svými ymšlenkami jistě upínají velmi intenzivně. Já je v takových dnech o pomoc žádám vážně často.

Těchto bohyní umění, které nám mohou vnuknout svou úchvatnou inspiraci, je dohromady devět a společně svými silami pokrývají celý umělecký svět. Tedy alespoň tak, jak se to s uměním mělo za dob dávných Řeků.

Erató byla považována za nejkrásnější ze všech múz a byla múzou milostné tvorby. Pokud by člověk chtěl vyjádřit milované osobě své city básní nebo písní, měl by o inspiraci žádat právě Erató. Nejspíš to ale nebyla tak úplně něžná duše ztracená v představách plných láskyplných pohledů, protože to měla být právě Erató, kdo vymyslel i tvorbu erotickou, včetně odvážných a svůdných tanců.

Euterpé byla múzou hudby, především pak hry na flétnu, což byl v Řecku velmi oblíbený nástroj a rozhodně nezůstávali u jediného typu flétny, tragických chorálů a lyriky. Řekové měli rádi divadlo a už tehdy moc dobře věděli, že určité tóny hudby nebo zpěvu, ideálně beze slov (víte, takové to „Óóóóóó....“ a „Úúúúúú... ááááááá!“), zdůrazní emoce, které diváci pocítí. Pokud bylo cílem, aby nás tragická událost opravdu chytila za srdce a rozplakala, byla to Euterpé, kdo skladateli našeptával.

Kalliopé bylo múzou epického básnictví, takže na ni myslíme, kdykoliv se snažíme ve verších vyprávět nějaký příběh. Kromě toho vystřídala několik partnerů a přivedla na svět hned několik dětí, mezi které patřil můj oblíbený hrdina řecké mytologie, Orfeus. Nikdy mě nepřestane mrzet, že to s ním nedopadlo lépe.

Kleió byla z našeho dnešního pohledu pozoruhodnou múzou, protože jejím polem působnosti bylo dějepisectví. Řekové byli ale toho názoru, že příběh je jen tak dobrý, jak dobře je napsaný, takže i záznamy dějin mohou čtenáře bavit a zajímat, když se místo strohého výpisu dat a událostí podají poutavěji. I informace o tom, co se tehdy a tehdy stalo je přece možné napsat hezky čtivě a takříkajíc umělecky.

Melpomené byla múzou tragédie a zpěvu. Tragédií jsou pochopitelně myšleny divadelní hry. Co se týče zpěvu, tak na rozdíl od výše zmíněné Euterpé se Melpomené zaměřovala na zpěv, kdy zpěvák nebo zpěváci zpívají skutečný text. Byla to tedy múza smutných balad, které nás umí i přes svou krásu rozplakat.

Polyhymnia byla rovněž spojována s hudbou a zpěvem, šlo o múzu všech druhů sborového zpěvu, sborové lyriky a hymnů. Inu, z jejího jména bychom si to mohli docela snadno odvodit i my dnes. Ačkoliv to tedy byla múza pro, řekněme „hromadné akce“, působí ze všech múz nejvíce samotářsky a na rozdíl od jejích sester se nám o ní nedochovalo, zda vůbec kdy měla nějakého partnera nebo děti.

Thálie byla o poznání veselejší bohyně než poslední dvě jmenované, protože byla múzou komedie a veselého básnictví. Řekové neměli rádi jen dojemné a smutné příběhy, stejně se jim líbilo i od srdce se zasmát. Pro autory, kteří chtěli publikum bavit a rozesmívat, tu pak byla právě Thálie.

Terpsichoré byla múzou tance. Na rozdíl od múz zpěvu nebo poezie, které se mezi sebou dělily o různé aspekty umění, patří Terpsichoré všechen tanec, umělecký i lidový, radostný i vážněji laděný, tedy až na erotické tance, o nich jsem už mluvila. Z dnešního pohledu tanec možná obsáhlejší než poezie, co se žánrů a obliby u diváků týče.

Poslední z devíti múz byla Úrania, která byla múzou hvězdopravy a inspirovala jak hvězdáře, tak i matematiky. Z našeho pohledu je to možná zvláštní, ale staří Řekové tyto dvě disciplíny vnímali nejen jako velmi úzce spřízněné, ale také je považovali za druh umění. Tak úplně se jim nedivím, protože i geniální matematický výpočet nebo definice má na začátku myšlenku, nápad, co dotyčnému docela dobře mohla vnuknout múza.

2. část - Obětiny

Já bych Afroditě jako obětiny přinesla květinu, lilii. Myslím si, že bohyně lásky by mohla krásu a vůni květiny ocenit. Teda alespoň doufám, že by v ní mohla najít zalíbení. Jako druhou věc bych pro ni přinesla lasturu. Myslím si, že lastury v sobě mají rovněž mnoho krásy a současně by Afroditě mohla být sympatická. Přece jen s ní bývá zobrazována. A jako poslední obětinu bych přinesla karafu s vonným olejem. To bylo ve starém Řecku něco cenného, takže bych tím na řeckou bohyni mohla zapůsobit už z principu, navíc by kvalitní vonný olej mohla Afrodita upotřebit při péči o svou krásu.

 

S pozdravem,

Vilja C. Dechant

Havraspár