Zadání domácího úkolu

Vyberte si prosím právě jedno z následujících zadání:

1) Stalo se vám někdy, že jste sice byli ve střehu, ale nakonec přišlo nebezpečí (ať už to tehdy bylo cokoli) z jiného směru, než odkud jste ho očekávali? Napište mi o tom alespoň na 3,5 palce – a vůbec se nebojte toho, že to třeba ani trochu nesouvisí s Obranou proti černé magii.

2) Upravte nějakou vhodnou bramboru za použití své fantazie tak, aby připomínala pogrebinovu hlavu, přiložte k ní jmenovku a výsledek svého snažení zašlete prostřednictvím školní galerie.

3) Jací další kouzelní tvorové žijí v Rusku, nebo z této země pocházejí? Vyjít můžete např. z ruské mytologie, lidové slovesnosti apod. Napište mi o nich alespoň na 3,5 palce.

Vypracování

Možnost 3) Kouzelní tvorové z Ruska

 

Rusko je obrovská země, má mnoho krás a zajímavou historii. I když buďme upřímní, jaká země není? Žádní lidé nikdy nežili desítky a stovky generací v klidu a míru, žádná země není jen pustina, v níž není zajímavého absolutně nic. Zde se ale dějiny musíme podívat z trochu širšího hlediska, než by se patřilo třeba na hodiny dějin čar a kouzel. Rusko je domovem Slovanů, kteří do Evropy přišli už před skoro 1500 lety. S sebou si přinesli svou kulturu, umění, své bohy a náboženství a ve stopách jim šly i kouzelné bytosti, jaké Evropa do té doby neznala.

Jako první mě napadají vodníci, rusalky, slovanské víly a bludičky. Všechny tyto bytosti řadím do jedné skupiny, protože všechny jsou protože se dají docela snadno zaměnit za lidi, ale mohou to být dost nebezpečná stvoření. Vodníci rádi lákají důvěřivé lidi na barevné pentle a podobné hezké věcičky, nebo číhají na kořist jako skuteční dravci. Ať už si vybírají tu či onu metodu, snaží se chytat a topit lidi, sbírají jejich duše, nebo je mění na své služebníky, kteří nemají jinou možnost, než vodníkovi sloužit. Mohou měnit lidi v ryby a jiné vodní tvory, mohou je začarovat tak, že sice zůstanou lidmi, ale mohou dál žít už jen pod vodou ve vodníkově moci, nebo je mohou měnit třeba na bludičky.

Bludičky vypadají jako lidské dívky, rády tančí nad vodní hladinou, nebo chodí se světýlkem nocí a snaží se nalákat nic netušící lidi do mokřin, aby se utopili. Podobné záměry mají s lidmi i rusalky, které by se daly označit za vodní víly. I rusalky vypadají jako lidské dívky a slovanské příběhy jsou plné případů, kdy si člověk rusalku spletl s obyčejnou dívkou a obvykle se mu to škaredě nevyplatilo.

Víly žijí podle Slovanů v lese, podobně jako víly, které známe my tady v Británii, ale ty slovanské nemají křídla a nejsou neškodné. Někdo říká, že jsou průsvitné, ale podle jiných jsou k nerozeznání od lidských dívek a jejich největší zábavou je tančit na palouku v měsíčním světle. Oděny bývají jen v cárech mlhy a paprscích měsíčního svitu. Pokud je nějaký člověk vyruší, obvykle okouzlen jejich nepozemskou krásou, víly ho vezmou do tance mezi sebe a tančí s ním a tančí. Tančí s ním, dokud ten člověk nepadne mrtev vyčerpáním.

Výhodou těch stvoření, která jsem uvedla, spočívá v tom, že je docela snadné se jim vyhnout. Pokud člověk ví, v jakém prostředí se vyskytují a co dělají, dá se nebezpečí předejít. V tomto ohledu se dají vnímat podobně jako nám dobře známý hastrmanec, který umí být hodně nebezpečný, ale nebude nikoho pronásledovat ven z jezera. Pokud člověka chytí, jde o stvoření, která nebudou váhat ho usmrtit. Vodníci jsou určitě nejsilnější, ale obvykle jsou to samotáři. Rusalky, víly i bludičky jsou slabší a bylo by snazší jim čelit, jenže se vyskytují ve skupinách, což jim proti kouzelníkovi může snadno zajistit drtivou převahu. Takže by pro absolventa OPČM bylo asi nejlépe si dobře zapamatovat, jak se jim vyhnout, aby nebylo potřeba se s nimi pouštět do boje.

S dalšími bytostmi, které z Ruska přišly, už to tak snadné být nemusí. Strigy a Baby Jagy jsou často mudly zaměňovány za čarodějnice. Nebo lépe řečeno, pokud před mudlou řeknete čarodějnice, představí si bytost jako je Baba Jaga nebo striga. Obě tyto bytosti se nápadně podobají lidským stařenám, mají jistou magickou moc a zvládnou sesílat některá kouzla a živí se především dětmi. Je ale třeba dodat, že jejich kouzlení funguje jinak než to naše, je to mnohem primitivnější využívání magické energie, které jim propůjčuje značně omezené možnosti. Ale je to dost, aby mohly terorizovat lidi. Strigy se živí především krví a nejraději ji sají novorozencům. Nejsou ale moc vybíravé a nezdráhají se sát krev i v z větších dětí, nebo dospělých lidí, když novorozeně není k dispozici. Když je zle a dům je například dobře chráněn ochrannými kouzly, striga nepohrdne ani krví domácích zvířat. Baby Jagy raději požírají celé děti. Některé je rády pečou, jiné vaří v kotli, ale určitě by dítě nenechaly jít, ani kdyby ho musely pozřít syrové.

Děti jsou oblíbenou pochoutkou také pro Jezinky a Jeskyňky. Tyto bytosti jsou často popisovány jako divoce vyhlížející ženy, mají prý rozcuchané vlasy, otrhané šaty a bývají celé umouněné. Jezinky si hloubí doupata a myslím, že by se daly připodobnit k nám známějším karkulinkám. Jeskyňky pak, jak jméno napovídá, obývají různé jeskyně. Zajímavé je, že tato stvoření obvykle nemohou vstoupit do lidských obydlí, pokud je někdo výslovně nepozve dál. Proto prý za nocí často klepají na dveře, prstíky ťukají na okna a pokud jim někdo začne věnovat pozornost, neváhají ho přemlouvat a lákat, aby jim otevřel a pustil je dál, nebo aby si s nimi šel ven hrát. Dočetla jsem se, že Jezinky ze všeho nejraději vylupují dětem oči. To je neskutečně děsivé, ale naštěstí k obraně stačí nepotulovat se po setmění venku. Doma je před nimi člověk v bezpečí.

Dalšími zajímavými stvořeními jsou větrnice a metelice. Někdy se uvádí, že jsou to sesterská stvoření, jindy zase, že větrnice jsou dcery bohyně Morany a metelice jsou dcerami Mrazu, který Slované vnímali jako bytost a hádám, že pojem děda Mráz, či Mrazík, je dobře znám. Také jsem našla verzi, dle níž je větrnice jen jiný výraz pro Meluzínu, paní větru a matku Vichra, boha větru. Větrnice nejsou obvykle vidět, ale jsou dobře slyšet a připomínají mi irské bánší, protože když uslyšíte větrnici kvílet a naříkat, znamená to, že se blíží nějaké neštěstí. Nicméně bánší neštěstí podle legend jen zvěstují, samy na něm nemají žádný podíl, kdežto větrnice ho svým nářkem přivolávají. Velmi často byly považovány za původkyně různých nebezpečných nemocí. Metelice útočí na poutníky, kteří se ocitli daleko od lidských obydlí. Velmi rády si na pomoc volají bouřky, krupobití, prudký déšť, nebo sněhové vánice. Jsou velmi kruté, nemilosrdné a krvelačné. Ve všech knihách se důrazně doporučuje, aby se jim kouzelník nezkoušel postavit a raději se dal na útěk. Metelice opět nemohou nezvány vstoupit do lidského obydlí, takže nejlepší nadějí je utéct jim do nejbližšího domu. Je to ale opravdu vážné, protože metelice neváhají na příbytek zaútočit a pokud by se člověk schoval třeba v nějaké starší, chatrnější stodole, seníku či kůlně, metelice mohou stavení zničit, aby člověka uvnitř dostaly.

Asi nejvíc mě překvapilo, že právě z Ruska nám sem se Slovany doputovali lykantropové. Volchové, vlčí lidé, vlkodlaci, ale i jiní dlaci prý byly stvořeni slovanským bohem Dažbogem. Tato stvoření jsou i dnes velmi dobře známá a já hádám, že se s nimi během studia v Bradavicích ještě nejednou setkám. Ti úplně první vlkodlaci pak žili mezi Slovany. Díky síle divokých zvířat, zejména vlků, proto jsou vlkodlaci nejznámější lykantropy, byli tito lidé silnější a odolnější než obyčejní lidé. Za úplňku se vydávali daleko od lidí, do hlubokých lesů, kde spolu s Daždogem lovili divokou zvěř.

Ale ne všichni kouzelní tvorové, kteří k nám z Ruska doputovali, jsou tak nebezpeční. Za všechny uvedu hejkala, který žije v hlubokých lesích a snaží se od lidí držet dál. Pokud se člověk zatoulá až do míst, kde je hejkal doma, snaží se ho hejkal zastrašit svým voláním. Prý umí znít opravdu hodně děsivě. Nicméně to není nebezpečný tvor, a když zjistí, že mu jeho skřeky nepomáhají a člověk se nedává na útěk, hejkal se před ním raději ukryje. Jsou v tom tak dobří, že dodnes není úplně jasné, jak vlastně hejkalové vypadají.

S pozdravem,

Vilja C. Dechant

Havraspár