Soutěže 1449
Výuka 1505
Semináře 492
Havraspár

Autor: Vilja Carrie Dechant
Práce odevzdána: 16. 5. 2021 22:51
Seminář: Skákající Jack
Přednášející: Jostein Lauierová

Zadání semináře

Úkoly: Na výběr máte ze dvou možností. Vyberte si pouze jednu!


1. Napište příběh, kde bude hlavním hrdinou právě Skákající Jack. Minimálně tři palce.

2. Ve výkladu je obrázek Skákajícího Jacka. Avšak mně osobně připomíná mého oblíbeného zpěváka. Proto vás prosím, jestli byste mi mohli Skákajícího Jacka namalovat znovu. Přece jen, ani tahle fotka není dokonalá. Podle popisu určitě víte, co mu chybí.

 

Vypracování

Skákající Jack

 

Stál na římse jednoho z domů, kde na něj nedopadalo světlo pouličních lamp. Celý se chvěl očekáváním, protože už měl hlad a před chvílí zaslechl ozvěnu kroků. Soudil, že jsou ženské, muž by jistě kráčel rázněji. Zamnul si ruce s dlouhými nehty a sám pro sebe se zachichotal. Pak se opravdu v ulici pod ním objevila silueta ženy. Byla celý zahalená do pláště a nesla košík. Cupitala jako myška, nejspíš se jí nelíbilo být po setmění venku a chtěla být co nejdřív ve svém cíli. Usmál se, počkal, až přijde blíž, pak se odrazil.

Žena si ho všimla, až když stál před ní a vzal ji za ramena. Vykřikla dílem proto, že ji překvapil, že na ni sáhl, i že přes šaty ucítila ledový chlad, který z jeho rukou sálal. Než se stačila nadechnout ke druhému výkřiku, sevřel ji pevněji a začal se s ní otáčet, jako kdyby tančili. Jedna otočka, druhá, pak zaklonil svou příšernou hlavu a vyplivl do nočního nebe modrý plamen. Žena v jeho sevření ztěžkla, jak ztratila vědomí. Se smíchem ji nechal klesnout na chodník, dal si ale pozor, aby nedopadla moc tvrdě a neublížila si.

Vyděsila se ihned a její hrůza stoupala překvapivě rychle a překvapivě vysoko. Nebylo v ní tolik strachu, aby se jím úplně nasytil, ale dostal víc a rychleji, než očekával. Kdyby vzdorovala, nebo ji místo strachu zachvátil vztek, neváhal by jí ublížit, ale tady to šlo přímo samo, tak nač jí ubližovat?

„Hej! Kdo jste?!“ ozval se křik ze druhého konce ulice.

„To Skákající Jack! Zabil nějakou ženu!“ přidal se druhý hlas a už bylo slyšet i dusání běžících nohou.

Jack se podíval jejich směrem a brzy ve stínech spatřil tři muže, jak k němu pospíchají. Teatrálně rozpřáhl ruce, jen za ním černý plášť zatřepetal a zablikal na ně světlem na hrudníku. Jeden z mužů vykřikl a všichni tři zpomalili. Pořád se k němu blížili, ale teď byli opatrní. Jack se rozesmál a rozběhl se jim vstříc. Vnímal jejich strach, sytil se jím a cítil, jak se mu z něj do žil vlévá síla. Když byl od mužů sotva pár kroků, odrazil se a snadno vyskočil na střechu domu, který stál jen pár kroků od nich. Nocí se neslo několik výkřiků, ale věděl, že teď už ho pronásledovat nebudou.

Začal si pohvizdovat a vydal se do jiné části města. Ještě nebylo tak pozdě, ještě by mohl někoho vyděsit. Pak by byl nasycený natolik, že by si mohl odpočinou až do úplňku.

Nechápal, proč se tehdy před lety vlastně zlobil, když se ho ti nudní londýnští šlechtici rozhodli vyvolat. Mysleli si, že je to žert zahrávat si s prastarými texty. Mysleli si, že bude velká legrace, když zkusí vyvolat démona. No, jemu to vtipné nepřišlo, a když jim začal rvát srdce z těl, přešel smích i je. Když pak ale do místnosti přišel ten sluha, vyděsil se skoro až k smrti a démon poznal tu nejsladší věc, jakou kdy směl okusit. Lidský strach.

Přeskočil na střechu domu přes ulici a jen tak z legrace do jednoho z komínů plivl modrý oheň. Už se tu strachem živil 30 let a stále se toho nemohl nabažit. Vyděsit lidi je snadné a strach sladký. Jednou se možná vrátí, odkud přišel, ale zatím ještě ne.

 

S pozdravem,
Vilja C. Dechant
Havraspár