Zadání domácího úkolu

Zadání eseje bude velmi široké: „Já a moje první setkání s UFO.“

 

Jak zadání pojmete je jen na vás. Tvořte, malujte, básněte, piště, jak to všechno probíhalo, kombinujte, zkrátka vše, co uznáte za vhodné.

 

Minimální délka, pokud budete jen psát, bude 9 palců. Pokud budete přikládat jakékoli obrázky nebo básně s minimálně 12 veršy, tak si vystačím se 6 palci textu.

Vypracování

Beteramis Athenodoros

Ufologie (1.A)

Závěrečná esej

 

Moje první setkání s UFO

 

Byl vlahý večer, slunce se chýlilo k západu a nebe se zbarvovalo dočervena. Famfrpálový trénink byl u konce a já se rozhodla, že ještě nepůjdu do nebelvírské věže s ostatními. Chtěla jsem se ještě trochu projít, hledět na krásu nad sebou, sledovat měnící se barvy mraků, které se jako jemná mlhovina táhly od obzoru k obzoru. Tohle je totiž ta nejhezčí část dne: povinnosti dneška má člověk za sebou, povinnosti zítřka jsou ještě daleko, tělo je bdělé a plné energie a svět je krásný, až zrak přechází. Miluji tyhle procházky.

Kráčela jsem až k hranici školních pozemků, kterou jsem potom následovala, co nejdál od hradu. Přemýšlela jsem o všem a přitom o ničem a hlavu jsem měla otočenou k nebi - vždycky natěšeně čekám na okamžik, kdy uvidím první hvězdu. Na východě už nebe tmavlo, věděla jsem, že první světýlko na sebe nenechá dlouho čekat.

A najednou bylo tam, zprvu slabé tak, že jsem ho sotva viděla. Stačilo ale párkrát zamrkat a najednou bylo o dost jasnější. O pár chvilek později bylo už jasné jako Venuše v úplňku. Až na to, že bylo na východě. Zmateně jsem se rozhlédla a zkusila si vzpomenout, zda v této době svítí Venuše jako Večernice, nebo jako Jitřenka. Odpověď jsem ale vlastně znala hned, tentokrát má svítit opravdu až nad ránem a rozhodně ne na druhé straně od slunce...

Znovu jsem se podívala k domnělé planetě a najednou mi bylo jasné, že se o žádnou planetu jednat nemůže. I za tak krátký okamžik její jasnost opět zesílila, teď to už rozhodně jako Večernice nevypadalo. Že by šlo o mudlovské lítadlo? Ta svítí jasně, to vím, jen nad Bradavicemi žádná lítadla nelítají.

Vtom jsem si všimla, že se nad obzorem v daném směru objevila další hvězda. Nebo cosi. Opět to rostlo, zářilo to jasně jako planeta, až nakonec bylo zase jasné, že se o žádný vesmírný objekt jednat nemohlo. Mezitím se první objekt přiblížil ještě víc. Teď již bylo evidentní, že se nejedná ani o lítadlo. Bylo to veliké, diskovité, s jasným prstencem po obvodu. UFO? Vážně jsem hleděla na UFO?

Stála jsem jako přimrazená a sledovala, jak se to blíží. Nad obzorem se vyloupl třetí zářivý bod. Bylo jasné, že to mezi sebou dodržuje trojúhelníkovitý rozestup, všechny tři stroje se pohybovaly stejně rychle, byly evidentně stejně jasné, ač já samozřejmě nejjasněji viděla ten, co byl ke mně nejblíže. Občas se ztrácely v nadýchaných mracích, prosvětlovaly je a pak je zase míjely. Jasně jsem viděla, že ze spodní části strojů zářilo světlo, které prosvěcovalo své nejbližší okolí. Nejjasněji zářilo přímo ve středu disku, jakoby zde hořel plamen svíčky, jehož plazma se postupně rozptylovala do okolí. Až na to, že nemohlo jít o žádný plamen - oblaka to sice prosvěcovalo, to ano, ale rozhodně je to neodpařovalo. Jakmile stroj poodlétl od obláčku dál, vypadal zase jako předtím.

Nevěděla jsem, co mám dělat, mám vytáhnout hůlku a zkusit to... co? Směšné, jak člověk právě o téhle chvíli může snít třeba stokrát, rozjímat, co udělá - ale potom, když k ní dojde, vlastně není schopen udělat nic. Instinktivně jsem cítila, že bych na sebe upoutávat pozornost rozhodně neměla, a toho jsem se držela. A tak jsem jen sledovala, jak si to tiše, plynule, letí oblohou.

Školní pozemky všechny tři stroje minuly v docela uctivé vzdálenosti, možná za to mohla magie naší lokality, možná to byla náhoda. Ale kdo ví, třeba i UFO má pud sebezáchovy a raději se vyhne tomu, co nezná. Nakonec to zmizelo kdesi nad severním obzorem, ale to už byla skoro úplná tma...

Zkusila jsem svůj zážitek zachytit i na papír, snad jsem aspoň trochu vystihla onu podivnou atmosféru:

 

 

Na závěr bych chtěla moc poděkovat za hezké hodiny, předmět byl zajímavý, i během vypracování úkolů jsem se dozvěděla spoustu nových informací... jsem moc ráda, že jsem se k vám nakonec dohlásila, pane profesore =)

S úctou

Beteramis Athenodoros