Soutěže 1463
Výuka 1505
Semináře 492
Mrzimor

Autor: Colette Arwia Moonová
Práce odevzdána: 24. 1. 2010 15:11
Soutěž: Tanec vloček
Zadavatel soutěže: Alisma Bailly Fisto

Zadání soutěže

Když vločky padají k zemi, připomíná mi to tanec.

Stvořte mi tedy báseň, která tuto vířivou podívanou bude popisovat. Nebojte se líčení, metafor, vyhrajte si s textem.

Vypracování

Když léto a podzim pomine,
a listí opadá,
tak zima, jenž nás nemine,
svá kouzla odkrývá.

Přec mnohdy krutá je přehnaně,
a my zahalujem tvář,
svou krásou nás vždy uhrane,
snad, možná je to zášť.

Stačí jen pohled jediný,
ven z okna, je to krásné,
co tvoří bílé peřiny,
jsou křehké vločky jasné.

Snad všední nám to připadá,
ty miliardy vloček,
také jich vždycky napadá,
dot požehnaný počet.

Přec každá z nich své kouzlo má,
každá je něčím jiná,
a vždy když na zem upadá,
každá svůj tanec mívá.

Někdy je tanec pomalý,
každá z těch tanečnic,
dopadá s tancem tajemným,
a rozplyne se v nic.

Jindy padají vášnivě,
prudce se míhají.
Často však také bolestně,
na zem dopadají.

Mnohdy jich také přibývá,
ledových tanečnic,
když mráz na síle nabývá,
ne, není to kýč.

To potom sotva dopadnou,
zůstanou na zemi,
teď už se ani nepohnou
je konec tančení.

Jedna na druhou dopadá,
a všechny už jsou v klidu,
že jejich krása uvadá?
Ne, tohle nemá chybu.

V čem jejich kouzlo spočívá?
jak už to tak bývá,
každá z nich krásu ukrývá
však jen v jednotě je síla.

Každá ta vločka krásná je,
přec musí jich být víc.
vždytˇ sama jen hned roztaje,
bez ostatních je nic.

I tahle krása svůj čas má,
více než omezený,
každý rok zima končívá,
tanec je dokončený.

Polední vločka dopadá,
poslední tanec je tu,
a každého z nás napadá,
vždyť nastává čas květů.

Jaro nám květy roztančí,
tak jako zima vločky,
a komu to snad nestačí,
i jaro za čas skončí.

Skončí i léto s podzimem,
zas listí opadá,
no a tak pořád dokola,
všechno své kouzlo má..