Zadání soutěže

Vážené hradní osazenstvo,

 

nedávno jsem narazila na vskutku pozoruhodné přirovnání. V rámci hodnocení jistého nejmenovaného filmu kritik prohlásil přibližně následující:

"Snažit se o legitimní rozbor tohoto filmu by bylo jako se snažit napsat disertační práci o krajíci chleba."

Přestože tímto autor chtěl hlavně poukázat na nízkou kvalitu hodnoceného filmu, ve mně to probudilo zvědavost - jak by asi taková práce vypadala? Je to skutečně tak nereálné?

 

Vaším úkolem v této soutěži bude se o něco podobného pokusit. Napište pojednání o krajíci chleba. Podobně jako v citaci samotné se snažte o serióznost hodnou eseje či některé z našich kouzelnických zkoušek.

 

Vaše výsledná odměna se bude odvíjet od celkové délky, kvality a originality. Prostě jen dlouhý text bez hlavy a paty vám vysokou odměnu nezaručí.

Minimální délka je alespoň 5 palců, maximální délku neomezuji.

 

Hodně trpělivosti a inspirace!

Vypracování

HOGWARTS-ONLINE

Chlebová esej

Autor: Nebelbrach Mechacha

Vedoucí práce: Myker Fae McGarden

Zima 2022

 

Abstrakt

Práce se zabývá krajícem chleba. Teoretická část pojednává o možnostech jeho vytvoření a zacházení s ním, část praktická vychází z dotazníku, který byl předložen reprezentativnímu vzorku populace a který zkoumá současné zacházení s chlebem.

Klíčová slova

chleba, krajíc, nůž, kráječ, pomazánka, jídlo, obložený chléb

 

Poděkování

Tímto bych rád poděkoval Myker Fae McGarden za odborné vedení práce, její cenné rady, ochotu a čas, který této práci věnovala.

 

Obsah

Úvod

1. Teoretická část

1.1 Terminologie

1.2 Krájení

 1.2.1 První pomoc

 1.2.2 Nůž

   1.2.2.1 Druhy nožů

   1.2.2.2 Způsoby krájení

 1.2.3 Kráječe chleba

 1.2.4 Nakrájené chleby

1.3 Použití krajíců

2. Praktická část

2.1 Podoba dotazníku

 2.1.1 Otázky

 2.1.2 Respondenti

2.2 Vyhodnocení odpovědí

 2.2.1 Pořizování krajíců

 2.2.2 Zacházení s krajíci

 

Závěr

Resumé

 

Úvod

Krajíc chleba máme všichni za jednu z nejběžnějších věcí. Setkáváme se s ním takřka denně, řada z nás ho snídá i večeří, popřípadě pojídá jako přesnídávku či na svačinu. Sotvakdo o něm však vážně přemýšlel.

Chléb se samozřejmě dočkal pozornosti. Kdo si ho chce upéct, pomůže mu například kniha Armbrusta Bernda Chléb (Praha: Ikar 2014), obsahující sedmdesát receptů, koho zajímá kulturní význam chleba, může sáhnout po knize Nikolaje Fedoroviče Sumcova Chleb v obrjadach i pesnjach  (Moskva: Ladoga 2007) či po publikaci Chleb v narodnoj kul’ture: etnografičeskije očerki (Moskva: Nauka 2004), o dějinách chleba poučí třeba Reden und Vortrag anlässlich der Jubiläumsveranstaltung am 27. März 1971 in Ulm/Donau (Ulm – Donau:  Deutsches Brotmuseum 1971). Poučná je i kniha Ukrojte si u nás: kapitoly z dějin chleba Josefa Staňka (Praha: Práce 1989).

Co však krajíc? Tomu se doposud nikdo nevěnoval. Má práce tedy představuje první sondu do problematiky.

 

1. Teoretická část

1.1 Terminologie

Krajícem neboli skývou nazýváme plátek chleba, ukrojený z bochníku neboli pecnu. Vnější okraj nazýváme kůrkou, uvnitř ji vyplňuje střída. Tu obvykle vidíme, i když krajíc otočíme vzhůru nohama, výjimkou je první ukrojený krajíc či poslední zbytek z bochníku, kterým se říká patka nebo skrojek. Ty z velké části pokrývá právě kůrka.

Nůž je nástroj používaný hlavně ke krájení. Obvyklé jsou nože kovové, i když se vyskytují i takové, které jsou vyrobené z jiného materiálu, například keramické. Skládá se z rukojeti, za níž se drží, a čepele, kterou se krájí.

1.2 Krájení

Krájení chleba je nebezpečná činnost, která by měla být vyhrazena jen dospělým osobám, nebo alespoň takovým, které úspěšně prošly pubertou. Hrozí při něm pořezání, obzvláště nešikovní jedinci se mohou i probodnout (například když jim nůž spadne na nárt). V případě použití elektrického kráječe hrozí zásah elektrickým proudem. Cílem krájení je oddělit od bochníku jednotlivé krajíce, v konečném důsledku rozkrájet bochník celý. Krájíme vždy tolik skýv, kolik dokážeme ihned spotřebovat. Jejich dlouhé skladování vede ke znehodnocení.

1.2.1 První pomoc

Při krájení chleba máme vždy po ruce lékárničku. Drobná zranění desinfikujeme a zalepíme náplastí; zranění hlubší obvážeme obvazem a navštívíme lékaře. Pokud nás zasáhne elektrický proud, přivoláme lékaře, jsme-li toho schopni, či jinou pomoc.

1.2.2 Nůž

1.2.2.1 Druhy nožů

Nůž je nejobvyklejší nástroj, jímž z bochníku ukrojíme krajíc. Pozor je potřeba si dát na to, abychom použili vhodný druh nože, tedy nůž kuchyňský. Je potřeba se vyhnout zvláště nožům útočným, které se používají v boji, zahradnickým či holičské břitvě. Nevhodné jsou také nože zavírací. Nůž by měl být pohodlný do ruky, pevně v ní sedět. Musí být řádně naostřený, jinak bude místo krájení chléb spíše trhat. Doporučit nelze oboustranné nože, tedy s naostřenými oběma stranami čepele, nemohli bychom pak na čepel seshora tlačit, neboť by hrozilo pořezání ruky. Čepel by měla být dostatečně dlouhá, abychom nemuseli nakrojit pecen z jedné strany a pak se snažit trefit do stejného místa ze strany druhé.

1.2.2.2 Způsoby krájení

Existují dva základní způsoby krájení chleba. Tradiční začíná uchopením nože do dominantní ruky a pecnu do ruky druhé. Následuje požehnání: špičkou nože uděláme na bochníku tři křížky. Poté zabodneme nůž asi centimetr od okraje, který chceme odkrojit, a následně krájíme směrem k sobě. Jsme-li na konci, pecen obrátíme a dokrájíme druhou stranu opět směrem k sobě. Tento způsob se dnes již příliš nepoužívá, a to ze tří důvodů: náboženská víra se vytrácí, hrozí při něm zvýšené riziko zranění a řez bývá nepravidelný. Dnes proto obvykle položíme chléb na kuchyňské prkénko tak, aby užší strana směřovala zdola nahoru a krájíme po celé šířce nožem shora dolů.

1.2.3 Kráječe chleba

Kráječe chleba jsou mechanická či elektromechanická zařízení určená ke krájení chleba. Samotné krájení provádí kovový kotouč s naostřenými okraji, jímž otáčíme buď pomocí kliky, nebo elektrického motorku. Druhou rukou přidržujeme chléb na podavači, u levnějších modelů musíme také podavačem pohybovat. Používáme přitom chránič ruky, abychom předešli poranění. Krajíce z kráječe jsou všechny stejné (šířka se dá nastavit) s hladkým řezem.

1.2.4 Nakrájené chleby

Nejjednodušší možnost, jak získat krajíce, je koupit si již nakrájený chleba. Obvykle se prodává zabalený v igelitových sáčcích. Nevýhodou je, že krajíce obvykle nestihneme spotřebovat dříve, než ztvrdnou nebo zplesniví.

1.3 Použití krajíců

Krajíce chleba se používají jako potravina, to znamená, že se jedí. Jde o luxusní pečivo (Jistá královna doporučovala chudým lidem nahradit je levnějšími koláči.). Obzvláště lahodné a voňavé jsou krajíce ukrojené z čerstvě upečeného chleba. Takové často nijak dále neupravujeme, jíme je bez jakýchkoli příloh.

Skývy staršího chleba obvykle dochucujeme. První možností je přikusovat k nim nějaké jiné jídlo, například párek. Dokonce ani nemusí jít o přikusování, je možné si k nim lžící do úst dopravovat polévku, míchaná vejce či něco obdobného. Možností druhou je čímsi chleba obložit, zde se osvědčily zvláště sýry, salámy, vařená vejce či kousky zeleniny. Krajíc lze také potřít pomazánkou, máslem, medem, marmeládou či hořčicí. Všechny tyto způsoby lze také vzájemně kombinovat.

2. Praktická část

2.1 Podoba dotazníku

2.1.1 Otázky

Dotazník obsahoval otázky, které se týkaly jak pořizování krajíců, tak zacházení s nimi. Pokud jde o pořizování, obsahoval jen jednu otázku:

1. Jak si pořizujete krajíce?
   1. Ukrajuji je nožem.
   2. Ukrajuji je kráječem.
   3. Kupuji je.
   4. Nijak, vždy doma jsou.

Další zacházení s krajíci zjišťovaly tyto otázky:

2. Krajíce chleba bez příloh jím:
   1. je-li čerstvý;
   2. pořád;
   3. když doma nic jiného nemám;
   4.  
3. Krajíce chleba jím (zaškrtněte všechny správné možnosti):
   1. na snídani
   2. jako přesnídávku
   3. na oběd
   4. na svačinu
   5. na večeři
   6.  
4. Přílohu (zaškrtněte všechny správné možnosti a konkretizujte nejčastějším případem):
   1. přikusuji;
   2. jím lžící;
   3. kladu na krajíc;
   4. mažu na krajíc;
   5. nepoužívám.

2.1.2 Respondenti

Dotazník byl předložen tisíci lidem, přičemž byly proporcionálně zastoupeny různé skupiny: muži a ženy; děti a mladiství, dospělí a senioři; kouzelníci a mudlové; chudí, střední třída a bohatí.

2.2 Vyhodnocení odpovědí

2.2.1 Pořizování krajíců

Muži, děti a mladiství vesměs odpověděli, že neví, kde se krajíce berou, vždy doma jsou. Ženy obvykle používají kráječ, méně často nůž. Rozdílné odpovědi byly jen u seniorů, kteří si chléb často kupují krájený (u mužů to platí, pokud žijí sami, jinak jsou krajíce vždy doma). Kouzelnice pak někdy připojují, že mezi navrženými odpověďmi chybí kouzla. Jeden mladistvý uvedl *Sectumsempra*.

2.2.2 Zacházení s krajíci

Krajíce chleba bez příloh jedí lidé pouze tehdy, jsou-li ukrojeny z čerstvě upečeného chleba. ochucené skývy jedí nejčastěji na večeři, méně často na snídani, výjimečně jako přesnídávku či svačinu a skoro vůbec k obědu. Téměř vždy používají přílohu. Pokud jedí krajíc na oběd, obvykle lžící dopravují do úst česnečku nebo dršťkovku, tedy polévky. Na večeři mnohdy přikusují párky či klobásy. Na snídani chléb obkládají sýrem či salámem, sýr mnohdy kladou až na vrstvu másla a salám na vrstvu hořčice. Přesnídávky a svačiny bývají sladké, tedy s medem či marmeládou, mnozí však uvádějí, že pak před krajícem preferují rohlík.

Závěr

Krajíce chleba stále tvoří důležitou součást lidského jídelníčku. Jsou pojídány denně, téměř ve kteroukoli dobu.

Resumé

Můj výzkum se zabýval krajícem chleba. Teoretická část pojednávala o možnostech jeho vytvoření a zacházení s ním, část praktická vycházela z dotazníku, který byl předložen reprezentativnímu vzorku populace a který zkoumal hlavně současné zacházení s chlebem. Dospěl k závěru, že chléb se stále jí.