Zadání domácího úkolu

Vyberte si (pouze) jedno ze zadání a to zpracujte.

Zadání č. 1 – pro skřítky, co rádi píší

Napište příběh, v němž bude mít hlavní roli strom víl a skřítků. (alespoň 3 palce)

Zadání č. 2 – pro hledače s dobrým okem a intuicí

Vyjděte do přírody a vyfoťte mi 3 kouzelné stromy (strom života, strom splněných přání atd.). Můžete zachytit různé typy, nebo tři stejné (tři různé stromy duchů apod.). Ke svým snímkům stručně připište, jak jste je objevili a poznali, o jaký strom jde.

Zadání č. 3 – pro ilustrátory

Nakreslete libovolnou technikou vaši představu, jak by mohl vypadat některý z těchto stromů (vyberte si pouze jeden):
a) Strom veškerých tajemství
b) Strom padlých hrdinů
c) Strom všeobjímající lásky
d) Strom pevného přátelství

Vypracování

1,

Za druhou z hvězd dvojhvězdí leží Zeměnezemě. Tam, v kraji jenž je domovem nejrůznějším vílám, přímo ve středu ostrova roste prastarý strom. A není to jen tak ledajaký listnatý strom, jakých jsou v lesích stovky.  Je kouzelný a zásobuje víly zlatým práškem, který jim pak umožňuje létat a kouzlit. Tenhle životadárný zlatý prach pak stéká dolů u větví a je vílami sbírán, třízen a velmi pečlivě uchováván. Jenže, nic netrvá na věky. Ani tento strom Obrození nebyl věčný, stárnul. Proud prachu se s každým dalším rokem zmenšoval, víly to začalo velmi trápit. Využily všechny své dovednosti a znalosti přírody, jenže Čas se nedal obalamutit. Po další zimě se strom již neprobudil, byl mrtvý. Víly se ocitly v zoufalé situaci. Musely omezit péči o ostrov, aby jim kouzelný prášek vystačil co nejdéle, jenže i tak se zásoby pomalu tenčily. Na celém ostrově se nacházel jeden jediný takový strom a teď už nežil. Osud vílího národa nevypadal nijak růžově. I tak se ale snažily pracovat dál. Bez kouzel. Víly zahradnice sázely a sklízely vlastníma rukama a jednoduchými nástroji. Nebyly na to zvyklé a šlo to jen pomalu, ale i tak jim rostlinky klíčily a vypadalo to, že se semínka v zemi dobře ujala. Jedno však bylo každým dnem podivnější a podivnější. Rostlo rychleji. Nevypadalo na květinu. Víly jej chodily pozorovat. Scházely se pod rostoucím kmínkem, pečovaly o něj se stejnou láskou a pečlivostí, jako o své květiny. Za rok už byl z kmínku pěkný stromeček a za další rok pod jeho větvemi našly víly stopy zlatého prášku...