Soutěže 1921
Výuka 2229
Semináře 756
Nebelvír

Autor: Skylar Blair Anderson
Práce odevzdána: 1. 1. 2022 19:06
Předmět: Hůlkověda, 1. A
Termín: 9. termín

Zadání domácího úkolu

Gratuluji všem, kteří se dostali až sem! Je úžasné pozorovat, kolik nadějných hůlkovědců v těchto lavicích vykvétá. Ale k věci, na výběr máte tři možnosti:

A) Chce se po vás návrh hůlky pro osobu, kterou vážně nemáte rádi (jméno nemusíte říkat), ať už v mudlovském či kouzelnickém životě.  

B) Chce se po vás návrh hůlky pro naprosto náhodnou osobu, kterou si vygenerujete

C) Chce se po vás návrh hůlky pro vaše já minimálně dva, maximálně 5 let zpátky. 

 

Váš návrh musí obsahovat:

kompletní design hůlky provedený na papír, kus pergamenu nebo v grafickém démonkovi

kompletní popis hůlky, tj. z jakého dřeva je vyrobena (a proč), jaké jádro obsahuje (a proč)

 

Váš návrh nemusí být reálně vytvořeným modelem, tedy spíše mudlovskou atrapou, zkrátka jakýmsi nekouzelnickým pokusem o hůlku (ale tato atrapa je ceněna bonusovými body!).

 

Druhá povinná část: Ve zkratce mi shrňte vaši stáž. 

 

Vzhledem k náročnosti první části nepožaduji minimum dané školním řádem.

Vypracování

Dobrý den, madam Veronico,

 

děkuji za moc hezký rok a doufám, že se na nějakém předmětu setkáme i v budoucnu!

S pozdravem

Skylar Blair Anderson

-----------------------------------------------------------------------------------------------

 

I B. Návrh hůlky pro náhodného člověka

Nejprve vám představím slečnu Annie Mildred Nolan, přezdívanou též Dlouhá Annie. Ve zkratce jen řeknu, že se jedná o devatenáctiletou slečnu narozenou ve znamení Kozoroha, které by se v budoucnu chtěla stát lékouzelnicí. Přátelé by o ní řekli, že je velice zábavnáspolehlivá, věrnáintrovertní. Bohužel je trochu chamtivámaterialistická, navíc umí být pěkný bručoun. Kdosi mi našeptal, že chodila do Zmijozelu.

Kompletní relevantní informace zde:

Ovšem, madam... Ne že bych chtěla být nevděčná a zlá na paní Giddelii, která se mě tak ochotně ujala, aby mě zasvětila do tajů výroby hůlek, ale...

Buďme upřímní – když ona někdy určuje jádro a dřevo metodou padni, komu padni, na základě vnějších sympatií, vnitřního pnutí anebo podle hodu kostkou. Kdyby se alespoň řídila postavením Měsíce nebo znamením zvěrokruhu dotyčného, ale ono ne. Jednou jsem ji dokonce viděla tahat si špejle! A taky si někdy házela víčkem od ohnivé whisky – pokud zapadlo pod stůl, dostal zákazník dubové dřevo, pokud postel, tak javorové!

Proto jsem byla mile překvapena, jak relativně snadno se mi podařilo dopátrat se jádra a dřeva, které by pro slečnu Annie mohlo být to pravé. Vycházela jsem z materiálů z hodin, tedy z keltských horoskopů, z přehledů drahých kamenů a z dalších věcí, na které jste se odkazovala.

A myslím, že by hůlka slečně mohla opravdu sedět, co říkáte?

 

Délka

Annie by se Dlouhá Annie možná mohlo říkat i z jiných důvodů, ale dle popisku se zdá, že se jedná o opravdu vytáhlou slečnu! Osobně jsem ji neviděla, a to je nejspíš dobře, protože bych jí byla tak po pas... Avšak vyšším kouzelníkům a čarodějkám obvykle sedí (a sluší) delší hůlky.

Myslím tedy, že pro Annie by byla ideální délka 12.5''.

 

Dřevo

Zde jsem vycházela ze stromových horoskopů, které jste nám ukazovala na hodinách. Ačkoli dle horoskopu keltského by byla stromem Annie bříza, na základě přesnějšího horoskopu jsem se dočetla, že stromem této čarodějky narozené 6. ledna je jedle.

Pro osoby narozené ve "znamení" Jedle je typická uzavřenost a svědomitost, neutíkají před překážkami a vždy se postaví za své blízké. To mi k introvertní a věrné Annie velmi sedí. Chytrá knížka navíc říká, že zrozenci Jedle mohou na ostatní působit zdrženlivě a nedůvěřivě. Nu a Annie jako bručouna označují i její přátele, zkrátka jí trochu trvá, než se na vás upne. Jako ostatní Jedličky umí být i ona dost náladová a umíněná.

Dále by mělo se jednat o lidi pracovité, s nadáním a s ambicí něčeho v životě dosáhnout. To podle mě sedí k dívčině touze stát se léčitelkou či lékouzelnicí.

A závěrem ještě dodám, že jedlové silice mají léčivé a antiseptické účinky, používají se například na kašel, revma či artrózu. Nu a jedlové dřevo je u nás stále ještě dostupné – nevím, kde bych sháněla třeba takový eukalyptus!

Za mě je to shoda.

Jedlové dřevo je poměrně měkké, proto by i hůlka měla být ve výsledku hezky poddajná.

 

Jádro

Dlouho jsem si říkala, že zvolím žíni z jednorožce, ale pak mě opět zaujal keltský horoskop.

Zde jsem se dočetla, že kamenem lidí narozených ve stejný den jako Annie by měl být křemen. To mě zprvu trochu zarazilo, myslela jsem si, že jde o obyčejný, nepříliš vzhledný nerost, který se pro výrobu hůlek nehodí, ovšem...!

Dočetla jsem se o něčem, čemu se říká herkimer diamanty. Jedná se ve skutečnosti o křemenné krystaly, které se těží v americkém Herkimeru. Vypadají prostě jako křišťál, avšak leskem a tvarem připomínají spíše diamant, odtud to jméno. Bývá považován za nejsilnější z křemenných léčivých kamenů a má pomoci uvolnit napětí a nalézt harmonii.

Na břízu jsem sice zanevřela, tohle však znělo nadějně!

Léčitelé dále velice vyzdvihují léčivé schopnosti tohoto krystalu, prý má schopnost vyčistit tělo od toxinů a pomáhá i s únavou či imunitou. Ať už tomu věříte či nikoli, myslím, že toto jádro vypadá moc krásně a že se k povaze Annie hodí. Nechala jsem ho proto kousek vyčuhovat.

Napadlo mě také použít jedlovou pryskyřici a vyčuhující jádro pryskyřicí obalit a zakonzervovat, aby nebylo náchylné k poškození.

 

Ve výsledku tu tedy máme hůlku...


A jak tato krasavice vypadá?

(Myšleno moje hůlka, ne slečna Annie, samozřejmě!)

 

Rozhodla jsem se využít světlosti březového dřeva a průhlednosti křemenného krystalu. Vznikla tak dle mého názoru hůlka čistého, elegantního vzhledu, která není překombinovaná, a přesto vystihuje osobnost své majitelky. Žádné další ozdoby jsem nepřidávala, protože mi přišlo, že by překážely při výkonu povolání, kdyby se z Annie skutečně stala lékouzelnice. Kovové prvky nebo runy by dle mého rušily symbiózu dřeva a jádra.

 

 

II. Moje stáž

Na úplně 1. stáži jsem se seznámila nejprve s husou Ignácem, poté i s jeho paničkou Giddelií Iradas. Poprvé jsem se tak ocitla ve Vřídkovicích, o kterých jsem slyšela jen ty nejlepší věci – v loňském roce zde například klesla kriminalita na 84 %! S Ignácem jsme pravda nezačali úplně nejlíp, poněvadž jsem ho velice něžně a jemně (!) odkopla poté, co mě sprostě atakoval. Vzápětí si mě vyzvedla (doslova) paní Giddelie. Odmítla jsem skleničku grogu, ale i tak si myslím, že jsem na paní hůlkotvůrkyni udělala příjemný dojem. V závěru mi dokonce dovolila propagovat její podnik!

2. stáž nezačala zrovna dobře, poněvadž se paní Giddelie stihla propít takřka do němoty. Z toho důvodu jsem se jakési paní Lécuyerová musela profesionálně věnovat já. Chtěla vytvořit hůlku pro svého malého synka, jenže nebyla schopna pochopit, že hůlka si vybírá kouzelníka a že se dost špatně vyrábí hůlka na míru, když nevíte, jaký vlastně dotyčný majitel je. Dáma se nakrkla a opustila podnik.

Žádná škoda, stejně její jméno nešlo vyslovit!

Poté jsem ještě musela správně určit, která hůlka je pro pana Potěšpláště a která pro paní Sandálovou. Laureát Merlinova řádu tak díky náho--- eee, díky mým skvělým rozlišovacím schopnostem odešel se svou vavřínovou hůlkou. Závěrem jsem se ještě procvičila v druzích dřeva a v táhnutí opilé paní Giddelie do peřin (celou dobu mi říkala Filípku můj zlatej a chtěla mi dát pusu na čelo).

Na 3. stáži jsem už alespoň mohla dýchat, aniž bych se přiotrávila alkoholem. S paní hůlkotvůrkyní jsme tvořily hůlku pro bohatou vdovu penzistku, naučila jsem se vkládat jádro do dřeva. Bohužel mi pak trochu ujela ruka a místo dvou kapek cesmínu jich do dutiny zahučelo... trochu víc. Pokusila jsem se seslat kouzlo Arreste Momentum, ale nějak to nezabralo. Naštěstí je paní Giddelie pochytala jako v Matrixu vlastníma rukama. Tu by určitě uvítali i v cirkuse Bisárro!

Poté jsem se seznámila s Gio, mnichem, jsem musela madam Giddelii vysvětlit, že pohlaví a pohlavní identita jsou přece dvě zcela odlišné věci. Těžko říct, jestli to pochopila, ale alespoň o tom byla ochotná diskutovat.

4. stáž se opět nesla v alkoduchu. Nejprve jsme si přečetly dopis od Laurence Diblíka, který chtěl nahradit jádro v hůlce po otci. Giddelie byla proti a rozhodla se vytvořit zcela novou hůlku z topolu. Při pokusu vytvořit konkurenční hůlku se tak nějak rozbil gramofon, zrovna když jsem byla poblíž, ehm! Ale to určitě nikoho nezajímá, co je zajímavější a důležitější, nic jsem nepila!

Na 5. stáži jsme slavili Den hůlkovědců, ejchuchu! Nikoho však můj kostým nezajímal, poněvadž se tam zrovna vztekal nějaký pan Sherman. Měl značně předpotopní názory. Zabránila jsem Giddelii, aby ho vynesla v zubech, ale po konfliktu mezi ním a nově příchozí paní Elmírou Minett aka Emi jsem se rozhodla je sama vykázat ven, a to za pomoci Ignáce. Co se dělo potom, raději nechtějte vědět...

6. stáž začala velice poklidně, skoro až nudně, dokud se neobjevil jakýsi pan Boris Márusson. Do osobních problémů pana Márussona a paní Giddelie jsem se nepletla, ale slíbila jsem mu, že kdyby se zde objevili nějací gangsteři, určitě zavolám bystrozory. Gangsteři se neukázali, zato se zjevila paní Rút Musilová. Merline, kéž by raději přišli gangsteři!

Vrcholem potom pochopitelně byl ten večírek paní Giddelie, kde jsem se ujala mixážního pultu a předvedla asi nejlepší show, kterou hosté akce ten den viděli. Rovněž jsem se objevily některé hříchy... ehm, objevili se někteří známí z minulosti!