Zadání domácího úkolu
Už je to tady! Vaše první stáž! Jen běžte a ne, že mi uděláte ostudu!
Do úkolu mi společně s vypracováním překopírujte / pošlete jako obrázek zadání vašeho úkolu prosím. Příběhem postupujete na základě vašich voleb. Na konci obdržíte právě jedno zadání a to mi zpracujte.
Vypracování
Kouzelnické šapitó 1.A
1. termín
Maya Prinz
Dobrý den, madam!
Došla jsem k tomuto zadání:
„A-ale…,“ pokusím se protestovat, neboť jsem osoba značně líná a raději bych se práci vyhnula. Princ se však znovu obrátí ke svému zrcadlu a pokračuje ve špulení rtů, tak mi nezbývá, než si povzdechnout, podrbat se na hlavě a souhlasně zamručet. Dovolím si však ještě jeden dlouhý pohled na fešáka, těch totiž ve škole moc nemáme, a vyšourám se z kostymérny, abych se mohla začít soustředit.
„Co že jsem to měla…,“ zarazím se, jelikož si na víc jak čtyři věci nepamatuju, ale pak jen pokrčím rameny. Seženu prostě něco a bude mu to muset stačit. Rychle si tedy udělám mentální seznam:
- Kouzlošminky
- Pleťová voda
- Pírka z Pastelníčka
- Odepsat na dopisy
- Svěží dech
- Nějaký ten mok
- Krém na beďary
- Lesk na rty
Toho přemýšlení je na mě už nějak moc, a tak se rozhodnu, že to mu bude muset stačit. Už takhle jsem si tři položky zcela vymyslela!
Začnu s tím jednodušším – věcmi, co se dají nakoupit na Příčné. Projdu letaxovým krbem, který v šapitó najdu (no, „krbem“) rovnou do Děravého kotle, kde zařídím onen mok. S pěkně vysokým obsahem alkoholu, třeba si pak to líbání vyzkouší vážně na mně! Hihi~~
Random pleťovou vodu, krém na beďary i lesk na rty seženu celkem snadno, ale kouzlošminky prý došly, protože je vykoupily profesorky z Bradavic. Inu, co se dá dělat, Bradavice jsou tedy mým dalším cílem!
Zpátky na hradě napřed vyřídím Princovu korespondenci – očaruji pár brk, aby na pergameny napsala:
Díky, fanoušku můj nejmilejší, i já se zbožňuji!
Líbá tě,
Princ Kaspian
Co na tom, že ten nechtěl políbit ani mě (fňuk!), natož nějaké fanoušky, co se se mnou nemůžou rovnat. Nastrkám pergameny do obálek, hodím do brašny k ostatním věcem a znovu si projdu svůj seznam.
- Kouzlošminky
- Pleťová voda
- Pírka z pastelníčka
- Odepsat na dopisy
- Svěží dech
- Nějaký ten mok
- Krém na beďary
- Lesk na rty
Tak, zbytek už je o něco náročnější. Pírka z pastelníčka snad vytrhám z nějakého ubohého exempláře tady na hradě, jen si mě nesmí všimnout madam Heliabelová. Svěží dech, Svěží dech… Říkal uvařit, to je jako nějaký lektvar? Kdo má čas na to vařit lektvary? No nic… Prohrabu se v brašně a zjistím, že naštěstí tam balíček tři roky starých mentolek pořád je. To mu bude muset stačit!
Zbývají už tedy jen kouzlošminky. To bude nejtěžší – budu je muset od někoho vymámit…
Chvíli si lámu hlavu, jak z madam Dawsonové, která je aplikuje pro jistotu ráno i večer, aby vydržela krásná napořád, kouzlošminky získám, ale pak mě napadne ještě něco mnohem lepšího.
„Noširo,“ přivolám si svou ďábelskou kočku, které se bojí i primusové jiných kolejí, a pošlu ji udělat brajgl do kolejky. Sama se mezitím schovám poblíž vchodů do ložnic.
Jekot a atmosféra plná hrůzy přiláká do společenské místnosti po nějakých dvaceti minutách, kdy už to vážně nejde ignorovat, i madam Williamsovou v natáčkách a nesmyté pleťové masce. Jako blesk vběhnu do její ložnice a zjistím, že na toaletním stolku má příliš velký nepořádek, než abych tam kouzlošminky takhle rychle našla, a tak do brašky naházím pár věcí, co mi přijde pod ruku, v naději, že je třeba omylem vezmu taky. A pak se stejně rychle zase vytratím ven.
„Čiči!“ zavolám autoritativně na svůj poděs a naoko kočce vynadám, že div nerozdrásala všechny závěsy, co ve společenské místnosti máme. „Mazej do pokoje. A dneska to bude bez ňamky!“ varuju ji, a když se Kira ozve, že jsem jí do eseje na Kočku, tvora v kouzelnickém světě tvrdila, že Noširo žádné ňamky nedávám, mávnu nad ní rukou a radši zmizím, než se po mně někdo začne dožadovat náhrady škod.
S brašnou plnou věcí se vydám na školní pozemky, kde jsou drženi kouzelní tvorové. Pastelníčka ale nikde nezahlédnu (možná jsem na Péči měla dávat větší pozor, abych si ho všimla, teda cože). Nezbývá mi, než se vydat za Princem zpátky do šapitó.
„Tady to je,“ prohlásím pyšně, když brašnu shodím na stůl přímo před něj.
