Zadání soutěže
Hogwarts.cz vs. svět Harryho Pottera pokračuje dnes další krátkosoutěží.
Cílem je vytvořit rozhovor, nebo battle dvou lidí, který bude veršovaný. První osobou musíte být vy a vaším oponentem není nikdo jiný než bradavický profesor Severus Snape.
Musíte se snažit přesvědčit Severuse o tom, proč jsou Hogwarts.cz lepší než rowlingovské Bradavice. Stejně tak musí Severus reagovat na Vás, protože on si přeci trvá na tom, že Bradavice jsou mnohem lepší, než internetové Hogwarts. Záleží na Vás, zda rozkol pojmete ve formě klidného rozhovoru, nebo snad pořádné hádky a battlu.
Vypracování
Uprostřed noci ponechaná v temnotě,
ztracená mezi dvěma světy.
Hledám odpovědi na otázky,
na které se nikdo dříve neptal.
Můj kate v černém hávu,
příjď do mého světa.
Pohlédni skrz mé oči
a snaž se pochopit.
Neodsuzuj nás za naše hříchy,
že se snažíme k vám přiblížit.
Já přišla do tvého světa,
podívala se tvýma očima.
Kráčela jsem po cestě kouzel
a závoj mých snů zahalil iluzí vše,
co jsem do té doby viděla.
A vše co si pamatuji, je myšlenka,
že chci být jako oni.
Doufám, modlím se...
A bolí to znát pravdu.
Nemohu to nechat odplout,
takže pořád hledám spojení.
Sny jsou zde drogy,
ale nevzdáváme svou cestu.
Naše naděje je v plamenech,
nikdy nepřestaneme doufat.
Dali by jsme své srdce,
dali by jsme svou duši.
Honíme se za snem
a není tu žádné lano.
Neděs se,
zavři oči.
Vidíš?
Propletené lidské osudy
se stenými zájmy.
A štěstí, láska,
nenávist , smutek.
To vše sdílíme.
Chladné je tvé mlčení, odmítání.
Neslyšíš ten dav v dálce,
jež vykřikuje mou víru?
Tvé ticho zadržuje můj dech.
Nebudeš se mnou mluvit,
vím to hluboko uvnitř.
Je tohle to, co jsi chtěl?
Ale možná jsem šílená.
Možná, že ty jsi šílený.
Možná jsme šílení.
Pravděpodobně šílení.
Ve tvých očích lze spatřit, co máš na mysli.
Bláznovství je všude kolem nás.
Mám utéct nebo se před tebou skrýt?
Před tvým sevřením se prostě nejde schovat.
Musím být silnější.
Budu stát na svém místě a neustoupím.
Nezavřu oči a neschovám pravdu uvnitř sebe.
Budu tomu čelit.
Zkusit se osvobodit od myšlenek v mé mysli.
Proč nenecháš mou mysl volnou?
Křivý úsměv a pobavené jiskry v očích.
A já zapomněla, odkud pocházím.
Hledám odpovědi,
protože vím, že něco není v pořádku.
Studený vítr zavál,
vnesl chlad do mého srdce.
Opojená jedovatostí,
ztratila jsem se při hledání objasnění.
Nevím co se to děje.
Nevím co říci.
Co jsi to udělal?
Prosím, skloň svou hlavu,
nech mě projít.
Nekrm se mou beznadějí.
Nesměj se.
Pusť mou mysl,
pusť mou duši.
Doufám, modlím se...
Tvůj svět.
náš svět.
Dej mi sílu čelit pravdě,
pochybám v mé mysli.
Ale svět je pryč.
Kam patříš?
Je to sen?
Hledali jsme velký únik,
abychom zahnali své démony.
Ztratili jsme se v iluzi.
To nemůžeme popřít.
Vím, že už není úniku,
jakmile na mě upřeš své oči.
Cítím, že nastává můj čas, abych tomu čelila.
Prohrávám.
Každé mé slovo je lží.
Překračuji stanovené hranice.
Vzdala jsem ten boj
a vše co bylo, je odpuštěno.
V pozdních hodinách
kapka za kapkou padá na zem.
// Vím, že je napsáno, že za rým se dává jedna jednotka. Rýmovat neumím, tak jsem to zkousila alespoň touto cestou.
Není tam žádný monolog ani dialog. Myslím, že by se tam vůbec nehodil.
Hádat se se Snapem o takovéto věci? :D Nesmysl! Je to spíše zamyšlení o nás, hog totiž tvoříme my. I kdyby byl jakkoli vytuněný, bez nás by to nebylo nic.
