Zadání domácího úkolu
Jistě se vám podařilo namíchat mantichoří výluh. Ale k čemu vlastně slouží, jaké ma další využití? Pátrejte v literatuře (=vymyslete si)!
Minimálně na tři palce a nezapomeňte připsat stručnou odpověď na otázku zadanou v hodině.
Výluh mi nyní neposílejte, ale chystejte si ho, budu ho po Vás chtít v závěrečné práci.
Vypracování
Velevážená madam Orionis,
s Vaším dovolením, zasílám vypracovaný úkol. Doufám, pevně věřím, že s vypracováním budete spokojena a prominete mi občasné odbočení od zadání.
Při lovu mantichor zemřel Phosgen Crestfall, duch Nebelvírské koleje.
Využití mantichořího výluhu, toť je stejně nelehké zjistit, stejně jako výluh samotný připravit. Jediná chybička a těžko sháněné Ďáblovo osidlo je v …, no je zničeno.
Usedám tedy do knihovny, abych nelhal, nejdříve spíše poletuji po knihovně mezi regály jak motýl a pak s náručí plnou knih, připomínajíce domácího skřítka s náručí špinavého prádla usedám ke stolu. Zasednu ke stolu, bych své mládí ztratil při špatném světle svící v prašném prostředí ze snad tisíciletého prachu, který mne nutí ke kašli a hledal k čemu je dobrý výluh, jenž nese jméno bestie, připomínající zhmotněnou noční můru. Knihy z hromady neprohlédnutých se pomalu přesouvají na hromadu knih prohlédlých a na pergamenu zatím nic kloudného. Dokonce zklamaly i tituly, ve které jsem kladl velkou důvěru jako Magické přísady v průběhu věků od Eldwarde Falcon XIV. a Tajemní tvorové kouzelnického světa Sib Cumbray Bute.
Ve stavu naprostého zoufalství popadám Kornélii Zasněnou, což je moje sova a obracím se s prosbou o pomoc ke své tetě Rosalii. Asi nemá cenu zmiňovat odstavce z dopisu, kde jsem se věnoval svým vzpomínkám na tetin borůvkový koláč, připomínajíc jeho chuť k božské ambrosii. Teta zřejmě pod vlivem mého pochvalného tónu a jísté dávce rektálního alpinismu, jenž jí, stejně jako prý většině žen lichotí mi poslala sovu zpět s velmi, ale opravdu velmi zajímavou knihou.
Kniha se jmenuje „Traktát o lektvarech v boji proti zlu, mudlúm a ministerstvu použitelných“ autorem je pro mne neznámý, leč o to více inspirativní autor Joachim Rebelovič z Vysokých vršků za Veveřím. Mistr Rebelovič v kapitole V. nazvané Posílení těla hovoří o Mantichořím výluhu.
Mantichoří výluh je použit jakožto surovina k výrobě Čakno-risova lektvaru. Lektvar se jmenuje po svém autorovi, bojovníku a čaroději ze země za velkým mořem, známým pod jménem Chuck Norris, při přepisu došlo k drobné chybě. Čarodějové lektvaru však již jinak neřeknou než Čakno-risův lektvar. Příprava tohoto lektvaru není snadná, rozhodně to není lektvar pro vařiče 2. ročníku.
Čakno-risův lektvar dle traktátu dodá tomu, kdo jej požije sílu a rychlost lva, odolnost proti magii, jako by měl na sobě kůži obra a kouzla která vyvolá budou nebývale siná a prudká. Prostě ideální bojový lektvar. Čaroděje změní v něco, co nepůjde jen tak zastavit. Avšak pozor, dá se dále dočíst, že lektvar má nějaké ty drobné nevýhody. po odeznění účinku přichází jakýsi zvláštní pocit, Vaše hlava není vaší hlavou a další nepříjemnosti. Navíc pokud je čaroděj pod vlivem Čakno-risova lektvaru zraněn v boji, nelze na něj použít ani obvyklá léčebná kouzla, nebo lektvary.
Pokud uvěřím tomu co je uvedeno v Traktátu, tak Mantichoří výluh najde uplatnění v lektvarech jenž by mohla pomoci a trochu vylepšit chabrusová těla byť i třeba velmi schopných čarodějů. Neb je prý pravidlem, čím více schopný je čaroděj, tím více musel prosedět u knih a ve studovně a adekvátně tomu je pak fyzicky nezdatný, zdá se, Mantichoří výluh a lektvary z něj toť záchrany pro fyzicky slabé.
Tak asi tak, Váš Krabat Mlýnský
