Zadání domácího úkolu

Napište báseň nebo krátký příběh (maximálně 5 palců), kde budou vystupovat básnické figury. Můžete je zkusit různě personifikovat a všelijak si s námětem pohrát.

Vypracování

Figury čekají na vlak

Skupinka podivně vyhlížejících figur se v neforemné skrumáži tísnila před velikou nádražní tabulí, na které blikaly odjezdy vlaků, a blokovala tak ostatním pasažérům přístup na nástupiště.

„Myslím, že náš vlak, náš vlak přijede na třetí nástupiště,“ řekl Epizeuxis.

„Počkej, přece, podívej: Přelouč – páté,“ namítla Aliterace.

„Ale to je osobák, Ali. My nechceme osobák,“ vysvětlila jí Epifora.

„Ten rychlík ale pojede pomalu, má to zase výluku,“ podotkl Oxymóron, který zkušeně dohledal informace na chytrém telefonu.

„Proč jsou všude vždycky výluky?“ rozzlobila se Řečnická otázka a vrhla nevrlý pohled na kolem procházejícího strojvedoucího.

„Ale stejně, stejně budeme doma rychleji, když pojedeme tím rychlíkem,“ vypočítával Epizeuxis.

„To sotva, ten vlak uhání jako šnek,“ oponoval Oxymóron.

„Hele, ale čas nemáme. Rozhodnout se rychle musíme, jinak vlak nám ujede!“ naléhala Inverze.

„Rozhodnutí je to nelehké, složité, komplikované, zásadní, ba přímo život formující!“ bědovala Gradace, která do té doby nevěnovala tabuli sebemenší pozornost, ale jak zjitřila drama, ochotně se zapojila do diskuze.

„Gradace, nepomáháš, vůbec nepomáháš,“ vzdychla Epifora.

„Osobák? Osobák se táhne jako smrad! Jako smrad za dlouhého večera,“ rozčiloval se Epizeuxis.

„Smrad s vůní domova možná,“ namítl Oxymóron a podíval se na Epizeuxise pohledem říkajícím tupče.

„Vlak R 883 Slovácký expres společnosti České dráhy s pravidelným odjezdem patnáct hodin nula minut přijede na nástupiště číslo tři. Vlak dále pokračuje ve směru...“

„To je on! To je ten vlak!“ ozvala se náhle Anafora, která dosud zaujatě četla sbírku básní z vlastní tvorby.

„Já jedu jiným,“ podotkla kysele Aliterace a stoupla si vedle Oxymórona.

„Musíte vždycky dělat drama?“ protočila Řečnická otázka oči.

„Drama?“ opět ožila Gradace.

„Já jsem klidný jako příboj!“ ozval se dotčeně Oxymóron.

„No právě, no právě...“ nasadil Epizeuxis.

„Hele držte huby, nebo nám to ujede. Jdeme,“ zavelel Dysfemismus a vydal se ke třetímu nástupišti, následován zbytkem těch podivně vyhlížejících figur.

 

NY