Zadání semináře

 Zkuste se stát dramatiky. Vyberte si část z nějaké knihy (nejlépe Zeměplošské) a tu mi tu zdramatizujte. Což znamená, že mi nejen přepíšete dialogy, ale také popíšete scénu (jak by měla vypadat, jaké jsou kulisy, z čeho jsou kostýmy) a také mi zde napíšete, jak by se měli jednotliví herci pohybovat. Minimální rozsah je 3 palce. Můžete nakreslit i obrázek, v tomto případě bude minimální rozsah 2 palce.

Vypracování

Název scénky: Mrakoplaš v Oktávu

Jedná se o scénku hranou formou tzv. stínového divadla, kde tři herci jsou na scéně, zbylí jsou skryti za okrajem viděného „jeviště“.



Postavy:

Celkem: 10  herců

○ Mrakoplaš (1 herec) – vyzáblý mág, který utekl Smrťovi a ocitl se nečekaně v Oktávu, mocné knize samotného Zakladatele, kde je uschováno toho času osm mocných zaklínadel neznámého účinku (sedm reálně, osmé ve své hlavě nosí Mrakoplaš)

○ Zavazadlo (2 herci) – velká truhla s nožičkami, vyrobená z myslícího hruškovníku, která si zvykla doprovázet nejen svého majitele Dvoukvítka, ale také samotného Mrakoplaše
Poznámka: Dva herci jsou v truhlici uschovaní v předklonu, tak, aby mohli rukama i nohama ovládat osm nohou Zavazadla, počet nohou bylo třeba snížit, stovka by se špatně ovládala. ;) Herci jsou k sobě umístěni zády, aby se mohli vzájemně podpírat a aby tak při pohybu truhla působila hluk, komíhala se ze strany na stranu a díky vzhůru trčícím pozadím herců výhrůžně klapala víkem. V truhlici jsou také průhledy, aby se mohli herci uvnitř orientovat na pódiu a aby mohli pohodlně dýchat.
○ Fotoskřítek – Herec č. 1 (v přední části zavazadla) ztvární hlasem Fotoskřítka, jeho projev zní kvákavě, má vysoký pištivý hlásek. Herec č. 2 (ze zadní části zavazadla) vystrčí ven maňáska na tyčce, který ztvární malou postavičku Fotoskřítka.

○Zaklínadlo 1 (1 herec) – jedno ze Zakladatelových zaklínadel neznámého účinku; na jeviště nevstupuje, stojí vedle pódia na levé straně, té, kam hledí Mrakoplaš. V rukou (což publikum nevidí, třímá jednostrunné housle a vyžilý smyčec, aby hru rozehrálo.

○ Zaklínadlo 2 (1 herec) – Druhé Zaklínadlo, stojící na pravé straně těsně mimo scénu, které má velmi chladný a hluboký (mrazivý) hlas.

○ Zaklínadlo 3 (1 herec) – Třetí Zaklínadlo, stojící za scénou zhruba uprostřed pódia, tam, kde stojí i Mrakoplaš.

○ Zaklínadlo 4 (1 herec) – stojí vedle Zaklínadla 1 a má stařecky roztřesený hlas.

○ Zaklínadlo 5 (1 herec) – další z osmi, prakticky ze sedmi zaklínadel Oktáva, stojí vedle Zaklínadla 3

○ Zaklínadlo 6 (1 herec) – Zaklínadlo 6 stojí vedle Zaklínadla 2 po pravé straně pódia

○ Zaklínadlo 7 (1 herec) – Zaklínadlo 7 stojí vedle Zaklínadla 3 a Zaklínadla 5 uprostřed scény za zástěnou.

Rekvizity:

- truhlice s otvory pro čtyři páry nohou
- staré housle s jedinou rozladěnou strunou
- smyčec bez kalafuny
- maňásek skřítka

Děj

(V naprosté tmě se ozve zvuk nakřáplé struny, když Zaklínadlo 1 se smyčcem zahájí hru. Mrakoplaš, který ve tmě dojde potichu doprostřed pódia, se hlučně skácí k zemi. Scéna se rozsvítí a Mrakoplaš se pomalu zvedá na nohy, důkladně se přitom drží za záda, jako by ho bolela.)

Mrakoplaš:
(udiveně) Ať se propadnu, vždyť já jsem se propadl do Oktáva...
(zahloubaně) Jak bych asi vypadal, kdyby teď někdo knihu otevřel?
(nadšeně a zvědavě) Jako barevná nebo černobílá ilustrace?
(mrzutě) Zadrž! Takhle já přece nikdy nepřemýšlím. Kdo to tady za mě myslí?

Zaklínadlo 1:
(syčivě a vábivě) Mrakoplaši...

Mrakoplaš:
(udiveně) Kdo? Já?

Zaklínadlo 1:
(rozmrzele) Samozřejmě že ty, ty natvrdlý blbečku!

(Mrakoplaš si odfrkne, ale mlčí. Po chvíli dodá...)

Mrakoplaš:
(jízlivě) Už se vám podařilo shodnout se na tom, jak vznikl vesmír? Pokud si pamatuju, bylo to ‚Odkašlání‘, a potom ‚Nadechnutí‘, ne? Nebo si to pletu a bylo to ‚Škrabání za uchem‘, ‚Pokouším se vzpomenout‘ a ‚Už to mám na jazyku‘?

Zaklínadlo 2:
(chladně a varovně) Pamatuj na to, kde tvůj duch právě v této chvíli je!

Mrakoplaš:
(naštvaně) Tak já si mám pamatovat, kde jsem? Myslíte, že jsem úplný idiot? Jasně že si uvědomuju, kde jsem! Jsem uvnitř nějaký pitomý knihy a bavím se se spolkem hlasů, který ani nevidím. Proč myslíte, že řvu?

Zaklínadlo 3:
(konverzačně) Předpokládáme, že bys chtěl vědět, proč jsme tě sem znovu přivolaly.

Mrakoplaš:
(odmítavě) Ne.

Zaklínadlo 3:
(šokovaně) Ne?

Zaklínadlo 4:
(stařecky zastřeným hlasem) Co říkal?

Zaklínadlo 1:
Řekl ne.

Zaklínadlo 4:

On opravdu řekl ne?

Zaklínadlo 1, Zaklínadlo 2, Zaklínadlo 3, Zaklínadlo 5, Zaklínadlo 6 a Zaklínadlo 7 sborově směrem k Zaklínadlu 4:
(netrpělivě) Ano.

Zaklínadlo 4:

(nevěřícně) Och.

Zaklínadlo 3:

(zpět k Mrakoplašovi) Proč?

Mrakoplaš:

Takové věci se mi stávají pořád. V jedné chvíli padám přes Okraj světa, najednou se ocitnu uvnitř knihy, zničehonic zase na letícím kameni, pak pozoruju Smrtě, jak se učí hrát Přehradu, Splav nebo co, a vy se divíte, že mě to už pomalu ani nezajímá?

Zaklínadlo 1:
(opatrně) Dobrá, my jsme myslely, že by tě mohlo zajímat, proč nechceme, aby nás někdo vyslovil.

(Mrakoplaš se rozhlédne na obě strany a rozhodí rukama.)

Mrakoplaš:
Proč by vás chtěl někdo vyslovit?

Zaklínadlo 5:
To kvůli té hvězdě. Kvůli té rudé hvězdě. Mágové už po tobě pátrají, a až tě najdou, budou nás chtít vyslovit a změnit tím budoucnost. Myslí si, že Plocha se s tou hvězdou srazí.

Mrakoplaš:
A srazí?

Zaklínadlo 5:

No, ne tak docela, ale - co je to?! (zaskočeně)

(Z pravé strany se na scénu velice pomalu, ale velice hlasitě vyšourá Zavazadlo.)

Mrakoplaš:
(mávne rukou) To nic, to je jenom Zavazadlo.

Zaklínadlo 6:

(nevrle) Ale my jsme to sem nevolaly.

Mrakoplaš:

(ironicky) Zavazadlo nikdo nikam nevolá. Prostě se jen tak objevuje. Nelamte si tím hlavu.

Zaklínadlo 5:
Aha. O čem jsme to vlastně mluvili?

Zaklínadlo 7:
O té rudé hvězdě.

Zaklínadlo 5:

Správně. Je velice důležité, abys -

(Víko Zavazadla se zachvěje a zevnitř se ozve hlas Fotoskřítka.)

Fotoskřítek:
(naléhavě) Haló! Hej, je tam někdo?

(Mrakoplaš popojde k Zavazadlu a zdvihne víko.)

Fotoskřítek:
(udiveně) Kde to jsme, průvodče?

Mrakoplaš:

No, nejsem si tak docela jistý.

Fotoskřítek:

Ještě jsme mrtví?

(Mrakoplaš se podrbe ve vousech.)

Mrakoplaš:

Možná.

Fotoskřítek:

(mrzutě) No, tak doufejme, že brzo přijdem někam, kde nebudeme potřebovat tolik černý barvy, protože mi pomalu dochází.

(Fotoskřítek zmizí v Zavazadlu, to se otřese a víko se s prásknutím zaklapne.)

Zaklínadlo 1(odkašle si):
Tak, teď když už nás nebude nikdo rušit, můžeme pokračovat. Ze všeho nejdůležitější je, aby sis od mágů nedal zaklínadlo vzít. Kdyby se nás osm řeklo předčasně, došlo by ke strašlivému neštěstí.

Mrakoplaš (popojde k levé straně scény):
Já chci jenom jedno. Aby mi všichni dali pokoj.

Zaklínadlo 5 (tleskne):

(nadšeně) Výborně. Od prvního dne, kdy jsi otevřel Oktáva, jsme věděly, že ti můžeme důvěřovat.

Mrakoplaš (postoupí zpět k prostředku scény):
(váhavě) Okamžik... Jestli tomu dobře rozumím, tak po mně vlastně chcete, abych běhal po Zeměploše a zabránil čarodějům dát dohromady Osm velkých zaklínadel?

Zaklínadlo 1:

To je ono.

Mrakoplaš:
(nespokojeně) A proto mi taky jedno vlezlo do hlavy?

Zaklínadlo 1, Zaklínadlo 3 a Zaklínadlo 5:

Správně.

Mrakoplaš:

(rozhořčeně) A uvědomujete si, že jste mi úplně zničily život? Kdybyste se nerozhodly udělat ze mě jakousi příruční kouzelnou knihu, mohl ze mě být čaroděj! Jenže takhle si žádná jiná zaklínadla nepamatuju, protože mají strach zůstat s vámi v jedné hlavě!

Zaklínadlo 4:
To je nám líto.

Mrakoplaš:

(naléhavě) Já chci domů, rozumíte? Chci se jednoduše vrátit tam, kde -

(Mrakoplaš rozčileně přešlapuje.)

Mrakoplaš:
(lítostivě) -kde máte pod nohama dlažbu a občas dostanete slušný pivo a večer kus pečený ryby a k tomu nějakou tu nakládanou okurku. Úhoří paštiku a talíř surmovek čeřitejch, a když se pořádně najíte, vždycky najdete nějakou teplou stáj, kde se můžete vyspat. Chtěl bych se ráno vzbudit na tom samém místě, kam jsem si večer lehl, a vědět, že když je léto, neodnese mě nic do míst, kde padá sníh. Já - mně ani tak nejde o to, že jsem se nenaučil čarovat, asi na to nejsem ten pravý, ale chci prostě domů!

Zaklínadlo 6:

Jenže především musíš -

(Osvětlení zabliká a do toho se ozve zvuk rozvrzané struny. Pak světlo pohasne a Mrakoplaš zmizí ze scény. Když se znovu osvětlení ustálí, je vidět, a slyšet, Zavazadlo, jak přešlapuje sem a tam. Zaklínadla jsou chvíli zticha.)

Všechna Zaklínadla dohromady:
(mrzutě)A ty koukej taky vodprejsknout!

(Scéna se zahalí do tmy.)

KONEC HRY