Zadání semináře

Napište mi příběh na podobné bizarní/začátečnické bázi jako jste měli možnost si přečíst v hodině. Mělo by se jednat o fanfikci na naše hogwarts, ale nebojte se popustit uzdu fantazie! Můžete psát od začátku / prostředku / konce děje — z hodin víme, že z takových vytříbených fanfikcí stejně časoprostor správně nedokážeme určit. Chci po vás část nebo celou kapitolu, délkově minimum, co udává školní řád. Bizarní fanfikce mají i jednoodstavcové kapitoly! Nezapomeňte, co vaší bizarní hogwartské fanfikci nesmí chybět!

Vypracování

Dobrý den,

 

já se do toho tak zažral, že jsem se najednou ocitl úplně ve flow a šlo to samo, až je to na 13 palců. Užijte si můj první vodpad :)

 

Můj první den v Bradavicích

Tak. A je zde můj den. Před pár týdny jsem dostal svůj dopis, který mně zve do Bradavic. Jak jsem se totiž dozvěděl od své matky Hermiony Orionisové (původně za svobodna Grangerové), jsem kouzelník. A ona je taky. Teď mě pošle do školy, abych se tam učil a nevyváděl skopičiny a naučil se kouzlit. Dopis, který jsem psal řediteli, abych se představil a řekl, proč na školu chci, mi schválili, takže vlastně dopis z Bradavic se dal čekat.

(T-Tarabas, M-máma)

M: Ahoj Tarabasi
T: Ahoj mami
M: Dneska jedeš do Bradavic, aby ses tam učil a stal se z tebe kouzelník. Máš už sbaleno?
T: ano jasně
M tak ahoj Tarabasi
T: ahoj mami

 

 

Ve vlaku jsem potkal

Předtím jsem byl ještě na nádraží a tam stál on – Hnilt. Díval se do dálky a pozoroval přijíždějící a odcházející vlaky na nádraží. Ahoj Tarabasi, co tady děláš. Já sem dostal pozvánku do Bradavic a jdu se tam učit. Tak ahoj. Ahoj

Ve vlaku jsem potkal Harryho Pottera, který se právě bavil s ronem. Tak jsem si sedl k nim. Cesta nám uběhla rychle.

Dorazily jsme do velké sině a tam už čekal a mcgonagalová a řekla seřaďte se do dvojic, nyní vás rozřadíme do čtyř kolejí nebelvír, zmijozel, havraspár a mrzimor. Tady je třídící klobouk a on vás rozřadí. Pak mi dala klobouk na hlavu a řekl nebelvír a mě se ulevilo, jak sem usedal k nebelvirskému stolu. Tam už seděl Hnilt a zamilovaně se díval na Heidi Krum se kterou chodil. Taková koza myslel jsem si. Potají sem se na bratránka koutkem očí koukal když se najednou podíval na mě a já v jeho očích viděl takovou zvláštní jiskru. Zrudnul sem a otočil se směrem k řediteli aby neviděl, že se na něj koukám.

Kapitola 2

Na hodině věštění nás učila profesorka trelawneyová. Nebyl to moc oblíbený předmět, tak jsme byli celá škola najednou na jedné hodině. Mně je věštění docela ukradený, ale věděl jsem, že tam potkám Uhnilti Orionise, který je svým věštěním z ruky proslulý.

Sednul sem si úplně dozadu aby mě neviděl, že tam jsem taky, ale už se plnila třída a Hnilt nikde. Hodina měla už začít, když se ke mně zezadu někdo přiblížil a rukama mi zakryl dlaň. Vůbec jsem nevěděl, kdo to je , tak sem hádl a řek sem hnilt a on, že jo. A sednul si vedle mě

(H-Uhnilti, T-Tarabas)

H: ahoj Tarabasi
T: ahojjj (hlas se mi klepal)
H: dnes budu sedět s tebou, jinde už není místo nevadí
T: nevadí
H: (nahnul se na nade mě a do stehna mě začalo něco tlačit) promiň sem si nevyndal s kapsy hůlku
T: …
H: snad jsem tě moc nepíchnul
T: ne dobrý trochusmi rozpíchnul hábit ale zašiju to

Pak jsem měl celou hodinu pocit, že je u mně nějak moc blízko i když měl dost místa na svý židli ale co už.

Kapitola 3

Harry potter mě celou dobu v prvním ročníku šikanoval, schovával mi hůlku i knížky i boty. Jednou večer mi schoval hůlku a já ji hledal po celé kolejní místnosti, protože jsem viděl, jak s ní utíká tam a pak už jsem ho neviděl. Když sem se zrovna koukal pod gauč a měl pod ním hlavu najednou nade mnou hlas nehledáš něco? A já se leknul, zvednul hlavu a bouchnul se do ní. Vysunul sem se zpod gauče a tam Hnilt s mou hůlku. Kdes jí vzal? Vzal sjem ji Harrymu a dal mu co proto nebude mi šikanovat mýho hezkýho bratránka. Zrudnul sem když řekl hezkýho a on se ke mě přiblížil, měsíc svítil přes jinak tmavou kolejní místnost kde byla úplna tma a já viděl jeho rudé rty jak se blíži ke mně když najednou cítím ottržení a to mě za rameno taha hajdy a říká Hnilti okamžitě pojď se mnou. A byl pryč a já sám se svou hůlku v ruce v tmavé kolejní místnosti.

Pak sem na chodbě podkal mcgonagalovou jak ocucává Snapea a řek sem fuj proč se neschováte do kabinetu a oni mi dali školní trest mýt za trest dívčí umývárnu kde bydlí uršula.

To sem netušil že tam chodí na velkou Hnilt tak sem to po něm taky uklidil.

Když jsem pak šel spát z té tmavé kolejní místnosti tak sem na chodbě viděl ocucávat se Hniltiho s Heidi a tak se mi udělalo špatně a šel sem spát.

Ráno mě čekal vedle postele na nočním stolku vzkaz: „Promiň mi ten včerejšek, přijď dnes v jedenáct večer do učebny v severní věži. Hnilt“ Celý den jsem se nemohl dočkat až už bude večer. Měli jsme lítání na koštěti s madam Hůčovou a byla to sranda jen Harry chytnul místo zlatonky rýmu a tak jsme šli zpátky na hrad.

Večer jsem šel v jedenáct do šikmé věže a byla tam tma tak jsem řekl „Lumos“ a svítil si hůlkou na cestu, abych se nezabyl. Přijdu do věže, všude svíčky a levandulová vůně a červené růže a červené víno. Najednou mě někdo chytnul za ramena svýma mohutnýma rukama. Já se otočil a uviděl ho. Byl to Hnilti. Promluvil na mě a řekl: na tenhle okamžik jsem dlouho čekal. Konečně jsme sami.
já se nervozitou celý klepal a čekal co bude a když najednou se už měly naše ústy spojit v jedno tak sem uviděl jak se najednoui zmenšuje a přibyli mu brýle a na čele má jizvu. Co to má být? Zvřísknul jsem. Klid klid, to jsem já, celou dobu jsem věděl, že miluješ toho, koho nemůžeš mít ale já už nemůžu být ani jeden den bez toho aniž bych ti řekl, co opravdu cítím. Ukradl jsem křiklounovi veritaserum abych se mohl přeměnit na Hniltiho jinak bys za mnou do věže nešel. Já jsem napsal ten dopis, ne on, kůli tomu, abych s tebou mohl být osamotě. Chci ti říct, že…

Pokračování příště!

Řekněte mi v komentářích, jestli mám dopsat i další kapitoly, je to můj první příběh tak nevím jesli se vám bude líbit

Vymyslel jsem i Slash kouzelnický pár: Uhnilti+Tarabas = Uhnibas

 

S pozdravem,

T. Orionis