Zadání domácího úkolu
Jako správný absolvent Žabologie byste se měli umět postarat o žábu. A to ne jen tak ledajakou, ale čokoládovou.
Proto si každý ode mě vezme čokoládovou žabku, o kterou se bude muset vzorně starat. Nezapomínejte, že hrad je plný žabožroutů bažících po čokoládě, takže to bude skutečně oříšek a na konci roku z vás budou možná lehce paranoici.
Také nezapomínejte, že čokoládové žáby mají svou hlavu a jakmile vycítí nebezpečí, snaží se zdrhnout.
Je nanejvýš pravděpodobné, že se během svého hlídání setkáte s:
1) Úprkem žáby
2) Hladovými žabožrouty
3) Vysokými teplotami
Jak si s tím poradíte? A co na to váš svěřenec? PřeKVApte mě na minimálně 9 palců. A nezapomeňte mi žáby vrátit!
Pokud se vám délka nelíbí, nebo jí neumíte naplnit, můžete si ji zkrátit. Přiložte k eseji důkazy o žabožroutství na našem hradě (print snězení žabky ve VS, ideálně s vaším viditelným jménem a časem pořízení). Připište ke každému zaznamenanému žabožroutství, jak byste toho konkrétního žabožrouta potrestali. Za každého uloveného žabožrouta půl palec dolu, ale pamatujte, že minimální délka se takto může dostat pouze na 6 palců a ani o kvak míň!
Pokud ulovený žabožrout chodí na Žabologii, tím hůř pro něj!
Vypracování
Deník Vendesousy Asio Otusové
Z etických a estetických důvodů jsou zde zveřejněné jen ty výňatky věnované chovu žab.
Dne 31.10. 2022, Bradavice
Dneska při hodině žabologie dostal každý účastník kurzu jednu čokoládovou žabku. To je milé myslel by si jeden, taková sladká tečka za tou dnešní hodinou. Radost byla předčasná a trvala asi 5 vteřin. Ta čokožabka je prý součástí výzkumu k naší závěrečné eseji a NESMÍ (150 x podtrženo) přijít k úhoně. A takový sladký to mohl být den. Ale co už, snad se mi ta mrška nerozteče, snad ji nesežeru a ani ji někdo nesežere mně. To poslední fakt nehrozí, to si ji radši do huby nacpu sama, než bych to dovolila někomu jinýmu. Donesla jsem si ji zcela vcelku a pořádku do ložnice a budu jí říkat Paní Kvákavá.
Dne 5. 11. 2022, Bradavice
Žába je stále celá. Abych se přiznala, tak jsem zapomněla, že jsem ji vyfasovala a mám se starat o její blaho. Zdá se, že jí to nevadí a nemá z toho žádnou újmu. Vypadá stále stejně čerstvě, chutně a čokoládově, jako když jsem ji před pár dny dostala. Sedí na závěsu a občas kvákne. Sdělila jsem jí její jméno, nic na to neřekla a skočila mi na loket. Takže asi cajk. Když si myslí, že se nedívám, očichává knížky. Zatím zůstává na pokoji, nějak nevím, proč bych ji měla tahat všude sebou.
Dne 9. 11. 2022, Bradavice
Dneska v noci jsem nemohla spát, tak jsem si přemýšlela. Je vlastního dobře, že je ta žába čokoládová. Kdyby byla normální živá, tak to bych byla v pěkně temném pytli. Ty volíčku, starat se o živou žábu, bych se z toho podělala. Fuj, už jenom z tý představy se mi kroutí palce u nohou a naskakuje husina aspoň 1 cm vysoká. Paní Kvákavá je v pořádku na své zácloně, možná to bude poddruh nějaká rosnička, když pořád leze nahoru a dolů. To jen tak pro pořádek. Když už jsem v tom procesu přemejšlení, tak by mě teda fakt zajímalo, co s Paní Kvákavou bude, až ji vrátím. Přece jenom bude poněkud otlapkaná, jako už ani já na ní chuť mít nebudu, pokud teda do toho ledna vydrží. To ji schová (rozuměj Barbara) pro další ročník nebo ji nějak repasuje a vystaví si ji do poličky? Těžko soudit.
Dne 17. 11. 2022, Bradavice - Holoubkov
Vydala jsem se na čas domů. Nejradši cestuji mudlovským vlakem, tak ani kvůli Paní Kvákavé nebudu dělat nějakou výjimku. Však to přežije schovaná tady v pixle. Chvíli trvalo, než jsem ji tam dostala, ale její protesty jí nakonec k ničemu nebyly. A hurá na vlak. Ve vlaku mi bylo Paní Kvákavé trochu líto, tak jsem se jí rozhodla vypustit z pixly. V kupé jsme samý, tak co. Že jsem tu čurdu z pixly vydavala! Sotva zjistila, že je víčko pryč, hop a skok. Vzala roha. Skončila kdesi mezi sedadlem a stěnou vagónu. Do pytle, tam je taky topení a pěkně rozhicovaný. Vyleze sama, až zjistí, že se griluje a kape z ní horká čokoláda? Má pud sebezáchovy nebo ji domů přivezu v kelímku od latté? Co naplat zkusila jsem ji vyšťourat. Její štěstí, že se povedlo, už trochu tála. Tak šup s tebou zpátky do pixly a pixlu na chvíli ven z okýnka.
Dne 21. 11. 2022, Holoubkov
Musím říct, že jsme si ten čas u našich docela pěkně užily, jako já a Paní Kvákavá. Nechala se i někdy pohladit po hlavě, jinak zcela bezúrdžbově obsadila závěs v mém pokoji a na tom vegetila, nahoru a dolů. Náš snad až roztomile strávený čas narušil příjezd bratrance. Jmenuje se Kleofáš, je mu asi 8 a je hrozně nenažranej. Jako fakt, Otesánek by vedle něj zblednul závistí a krocnul by se motyčkou sám, nečekal by na dřevožíznivou babku. S tímhle u nás doma nějak neumíme nakládat, my jsme byly děti spíše nežravé než všežravé. Ten filuta skoro hned Paní Kvákavou zmerčil. Ojojoj, tak mám po klidu, abych ji teď hlídala před chtivou pusou.
Dne 24. 11. 2022, Holoubkov
Tragédie se málem stala. Klosánek (jako Kleofáš a Otesánek v jednom) se vloupal do pokoje a už se mu Paní Kvákavá zmítala v ruce. Když nepomohla domluva, muselo nastoupit násilí, které na sebe vzalo podobu "Pouta na tebe". Takže nakonec k žádné katastrofě nedošlo. Paňáre malej, svoji žábu si případně sežeru sama.
Dne 1. 12. 2022, Bradavice
Tak jsme zase ve škole. Zbytek pobytu i cesta zpátky bez problémů. Paní Kvákavá sebou dokonce už ani neškube, když vidí dítě. Ten tik ji už přešel. Zjevně si oddechla, že jsme zase v hradní ložnici, kde ji hrozí, že ji sežeru jenom já sama. Abych tomu předcházela, zásobila jsem se jinými druhy čokolády. Dbám o ni, to jen tak na okraj, aby se neřeklo.
Dne 8. 12. 2022, Bradavice
Dneska mě navštívila Vicky, vždycky ji moc ráda vidím, ale ten její parfém by mohl zůstat před dveřmi. Zdálo se mi, že i Paní Kvákavá něco jako kýchla, pokud to žáby umí. Po chvíli jsem vyprovodila Vicky ke dveřím, ale odér parfému si sebou nevzala. Ten zůstal a zdálo se, že se hodlá usadit natrvalo. Takže okno dokořán a větrat. Paní Kvákavou jsem ze záclony přesunula na závěs od postele, kde si mohla spát jako na nebesích. Z té výměny vzduchu se mi začalo chtít čurat. Tak jsem přivřela okno na škvírku a vydala se tam, kam i císař musí pěšky. Po návratu hledám žábu a ona si to sedí na okenním skle, zvenku. Jo, vydala se na výlet, jenže zapomněla na skutečnost, že je prosinec a jaksi trochu pod bodem mrazu. Ztuhla tam i bílá trochu byla. Tak jsem ji posadila na stůl, okno pro jistotu zavřela a mazala na hodinu. Víc pro ni stejně teď neudělám, ona odtuhne a zahřívat ji rozhodně nebudu. To by pak třeba kapala všude.
Dne 11. 12. 2022, Bradavice
Hele, Paní Kvákavá, já se na tebe za ten tvůj výlet z druhé strany okna nezlobím. Tak už přestaň koukat tak provinile. Hezky se zase holka usměj hubu od ucha k uchu. Hned nám oběma bude líp. Jenom už příště takové výlety nepodnikej, nebo podnikej, ale počkej s tím, až tě nebudu mít v péči já.
Dne 17. 12. 2022, Bradavice
Tak jo, málem se TO stalo. Skoro jsem ji sežrala, jako Paní Kvákavou. Může za to ten stres kolem Vánoc a úkolů. Zapomněla jsem si z toho všeho doplnit zásoby čokolády. Ty volíčku, Vendesouso, nesmíš. Sedni! Lehni! Zavři hubu! A nech tu žábu na pokoji. Naštěstí mě i ji spasil pytlík slaných brambůrků. A tak nebyla zraněná ani pozřená ani jedna žába.
Dne 22. 12. 2022, Bradavice
Nastal den D, hodina H.... Ne, žádné drama se nekoná, jenom dneska máme vrátit své svěřence, než odjedeme na Vánoce. Tak ahoj, Paní Kvákavá, snad si to se mnou přežila bez újmy na zdraví psychickém i fyzickém. Pojď sem holka, naposled tě pohladím po hlavě. Vracíš se domů, tak se měj hezky. Ne, nebudeme sentimentální a neuroníme slzičku. Tak čau, Žábo!
