Soutěže 1916
Výuka 2216
Semináře 753
Hogwarts.cz

Autor: Matthew Whitecrow
Práce odevzdána: 30. 10. 2012 21:37
Soutěž: Absolutní rým
Zadavatel soutěže: Monny Whitecrow

Zadání soutěže

Na hradě máme spoustu talentovaných básnických střev. Přemýšleli jste ale někdy nad tím, jak otravné může být hledání rýmů na některá slova? V téhle soutěži vám tahle starost odpadne. Budete se soustředit na aboslutní rýmy.

 

Pro inspiraci si přečtěte báseň od mistra Cimrmana z přednášky u představení Hospoda na mýtince

 

Miloval jsem děvče krásné,
měla oči tuze krásné.
Vlasy měla jako len,
na políčku plela len.

Naše staré hodiny,
bijí čtyři hodiny.

Sotva jsem s ní pohovořil,
řekla abych pohovořil,
zda mi staří dají dcerku,
již jsem viděl venku, dcerku.

Naše staré hodiny,
bijí čtyři hodiny.

A tak dohodla se svatba.
A brzičko byla svatba.
Bydlíme teď na statku,
rodiče též na statku.

Naše staré hodiny,
bijí čtyři hodiny.

 

Složte mi vlastní báseň s použitím absolutních rýmů.
Ať už ve stylu aabb nebo abab.

 

Maximálně 40 veršů

Vypracování

Ahoj krásná a ztepilá!

Chtěl jsem tě prvně poctít mocným a proslulým: Buchty, buchty, buchty, máme doma buchty... Ale pak mi přišlo, že by to asi nebylo dost. Tak tady je to, co jsem nakonec vymyslel:

Rád bych ještě dodal, že skládat tak blbý rýmy je snad ještě těžší, než skládat ty smysluplné :D

Hon na kozla

 

Jednoho dne na ranči,

běhal kozel po ranči.

Čeládka se děsí,

i kozel se děsí.


Nemusí se děsit přeci,

maj statného chlapa přeci.

Ten se chopí každé věci,

řešení má vždycky k věci.


Kolem dvora zprvu běží,

pak po dvoře za ním běží.

Divoce mu k tomu sněží,

jééj to sněží, to to sněží.


Uklouz, upadl na hubu,

natloukl si koleno, hubu.

Zanadával, zaburácel,

výhružkami zaburácel.

 

Že jsem za tě hajzle utrácel,

kéž bych jinak tenkrát utrácel.

Mezitím se kozel ztrácel,

za obzorem se jim ztrácel.


A statkář z huby krvácel,

i z kolena dál krvácel.

Mnoho krve tak poztrácel,

z huby zuby též poztrácel.


Statkářka je zpráskla ruce,

hned dala k pomoci ruce.

Obvázala všechny rány všechny,

i tu hubu, prostě všechny.


K večeru se smrákat začlo,

pršet trochu taky začlo.

A co to jen všichni slyší?

Kozla slyší! Kozla slyší!


I ty jeden bídnej kozle,

zpropadenej jeden kozle.

Tobě se povede po zle,

velmi po zle, velmi po zle!