Zadání domácího úkolu

  Najděte několik Ankh-Morporských institucí a ve stručnosti mi je popište. Pod pojmem instituce si můžete představit spolky, oficiální vládní oddělení, pohostinské zařízení apod.

Vypracování

Dobrý den,

svůj úkol jsem zaměřila především na cechy – pokusila jsem se u nich přeložit jejich hesla, tedy do té míry, kterou dovoluje podobnost zeměplošské latatinštiny („Latatian“) a naší latiny. Sám Terry Pratchett latatánštinu popisuje jako velmi špatnou makarónskou latinu („very bad doggy Latin“), tj. směsku latiny a jiných jazyků. Některé cechy jsou doplněny o další informace a na závěr jsem si nechala pár pohostinských zařízení. Není-li uvedeno jinak, vycházela jsem z informací uvedených v Průvodci po Zeměploše (a Mužích ve zbrani či v Pátém elefantovi).

S pozdravem

H. Centaurix

 

Cech alchymistů – Omnis quis coruscat est or – Vše, co se třpytí, je zlato. („or“ je francouzsky, lat. se zlato řekne „aurum“) – jednoznačně parafrázuje přísloví, že „není zlato vše, co se třpytí“.

Představený cechu: Thomas Silverfish

Cech sídlí v Ulici alchymistů a má neustále novou budovu, protože si ji vždy při nějakém zajímavém pokusu vyhodí do vzduchu, např. když hrají biliár s vybuchujícími koulemi (ze slonoviny vyráběné průmyslově na bázi nitrocelulózy). Cílem jejich snažení je vyrobit kámen mudrců, elixír života, přeměna ve zlato, dosud se jim však podařilo pouze přeměnit zlato v ještě méně zlata. Věří, že jsou duševně vyrovnanější než mágové.

Cech hráčů – Excretus ex fortuna  – Vyrostlý / Vzešlý ze štěstěny (oficiální verze „Opravdu smůla“ vychází z významu „exkret => exkrement“ – výměšek, výkal).

Cech hudebníků – Id murmuratis, id ludamus – Vy to mumláte / mručíte, my to zahrajeme.

Cech instalatérů – Non ante septem dies proxima, squiri – tak na toto klasická latina nestačí, něco ve smyslu Nejdřív za týden, pánové (zítra je za týden, dosl. nejbližší lhůta / den ne před sedmi); angl. squire znamená panoš, zbrojnoš, přen. také džentlmen (pl. by ovšem nezněl „squiri“ ale „squires“).

Cech kejklířů a zaklínačů – Nunc ille est magicus – Nyní onen je kouzelný.

Cech obchodníků – Vilis ad bis pretii – laciný do dvojnásobku ceny

Cech rytců a tiskařů – Non quod maneat, sed quod admimius (oficiální překlad: Ne, co zůstává, ale co si vezmeme) – variace na lat. rčení Littera scripta manet = co je psáno, to je dáno (dosl. napsané písmeno trvá, zůstává)

Cech striptérek – Numquam vestimus – Nikdy se neoblékáme

Cech šašků a kašparů – Dico, dico, dico – Říkám, říkám, říkám (resp. Povidám, povidám, povidám)

Představený: dr. Bělobrad

Cechovní budova se nachází na rohu Boží ulice a Protisměrné třídy – sousedí s budovou cechu vrahů a tvoří k ní ponurý kontrast, navzdory svému Červenému nosu. Je postavena na troskách kláštera uctívačů Nemrtvého vyvolávače, budovy se tyčí kolem velké manéže (přes zimu kryté plachtou) pro nácvik házení dortů a stříkání vody z knoflíků ve tvaru květin. Skutečné srdce cechu však tvoří Síň tváří, kde jsou na vyfouklých vajíčcích  zaznamenána nalíčení jednotlivých klaunů – jedinečná a nezaměnitelná. Knihovna je zajímavá zejména tím, že k ní nevedou schody, ale malé trampolínky.

Kariéra šaška či klauna představuje velice strastiplnou, vážnou a těžkou životní dráhu – a tomu je přizpůsobeno i vybavení a chod cechovní školy: tvrdé pryčny místo postelí, systém studených koupelí, příšerné jídlo, úmorné opisování spisů o základu trapného humoru. Nicméně díky nařízení lorda Vetinariho, upravující stravování a bezpečnost na škole, se promoce (přibližně po pěti letech studia) dožívá mnohem více studentů.

Škola své žáky vybaví poměrně všestrannými znalostmi a vyučuje také vlastní bojové umění – cákate – při kterém protivník umírá smíchy. Cákate pracuje především se žebříkem a kbelíky s plakátovacím lepidlem.

Tvrdý výcvik adeptů má bohužel i ten důsledek, že při pohledu na kbelík s vodou a žebřík dokážou členové cechu ve výsledku zareagovat jediným způsobem, který se ovšem vůbec nehodí k hašení požáru jejich vlastní budovy. Při pohledu na to, jak jeden šašek žebříkem srazí jednoho za sebou, před sebou a pak znovu toho za sebou, když se ohlíží, co je to za ním za hluk, se ovšem obyvatelé AM nesmáli – všichni totiž vědí, že kdyby to byla legrace, klauni by to nedělali.

Cech švadlen a šiček – Nil volupti, sine lucre – Žádná slast zadarmo (dosl. asi Nic příjemného, bez výdělku – klasická latina by trvala na tvaru „sine lucro“, ani tvar „volupti“ v tabulkách jen tak nenajdete)… zeměplošské označení „švadlena“ označuje až na drobné výjimky ženy prodejných mravů, ovšem po službách těch skutečných švadlen, s jehlou a nití, je až nečekaně velká poptávka – ze strany mužů, kteří žijí sami a nedovedou si zalátat své ošacení.

Zpravidla se uvádí, že při posledním sčítání lidu bylo zjištěno 987 švadlen, ale našly se pouze dvě jehly.

Představená cechu: Paní Dlaňová

Cechovní budova se nachází ve Strmé ulici a slouží k vyřizování administrativy, nikoli jako škola, neboť členky se svému řemeslu učí výhradně praxí.

Cech vrahů – Nil mortifi, sine lucre – Žádné zabíjení zadarmo (volně přeloženo, jak tvar „mortifi“, tak tvar „lucre“ prokázaly při volbě koncovek značnou svobodomyslnost)

Představený cechu: Lord Odkraggli

Je to vpodstatě zeměplošská škola pro aristokraty, absolventi se mohou – kromě znalosti své profese – pochlubit také všestranným vzděláním, vybraným chováním a vytříbeným vkusem. Mladý Vetinari si ve škole sice nenašel mnoho přátel, ale zato zde měl čas nastudovat vše potřebné pro post patricije, včetně mimiker.

Vzdušná a – proti očekávání – světlá cechovní budova se nachází ve Filigránské uličce a kromě 16 kolejí se v ní nachází také chodba s podobiznami slavných osobností, které inhumovali členové cechu a muzeum, v němž jsou vystaveny různé vražedné zbraně od plyšového medvídka po ručnici (střelná zbraň vynalezená Leonardem da Quitem)… tedy do doby, než ji Karotka zničil a pohřbil s mrtvým policistou. Dále má cech svou mnohonáboženskou kapli a zvon Inhumace, který každou hodinu odbíjí s elegantním zpožděním. Cechovní knihovna je co do počtu svazků téměř tak bohatá jako ta, kterou mají mágové na Neviditelné univerzitě, v rámci oborově zaměřených spisů drží pravděpodobně primát absolutní.

Cech může vystopovat svou historii až do počátku 16. století, kdy otevřel Tlustozdnou školu pro ušlechtilé vrahy, od poloviny 18. století patří cechovní budova rodu Berankinů, oficiálně je dnes tedy jejím vlastníkem Samuel Elánius, velitel Hlídky.

Cech žebráků – podle http://www.discworld.cz/zemeplocha/slovnik/?action=najitChar&najit=C je to nejbohatší cech, neb nic nekupují, vše si vyžebrají.

Cech historiků – na žádost Patricije přehodnotili vnímání osobnosti Elánia Kamenné tváře, který připravil o hlavu posledního ankh-morporského krále. Podle Vetinariho „stejně tak či onak neustále přepisují dějiny“.

Cech obětí – podle http://www.discworld.cz/zemeplocha/slovnik/?action=najitChar&najit=C jeho členové nabízejí klientům, že se za mírný poplatek nechají okrást, oloupit nebo přepadnout za ně.

Neviditelná univerzita – Nunc id vides, nunc ne vides – Teď to vidíš a teď nevidíš.

Zeměplošská škola mágů, v jejímž čele stojí arcikancléř Vzoromil Výsměšek. Nejstarší částí Neviditelné univerzity (a snad i celého Ankh-Morporku) je Věž umění. Neviditelná univerzita je také domovem jediného zeměplošského počítače Hexe.

 

Další významné instituce (s výjimkou Patricijova paláce)

Poštovní úřad – budova stojí na rohu Široké ulice (Broad Waye) a ulice Alchymistů, má nádhernou fasádu plnou chrličů a nad vchodem zašlý nápis „Ni déšť, ni sníh, ni temnota nocí, kdy slunce nesvítí, nezabrání poslům našim svou povinnost splniti“. Pod tímto heslem Královské pošty visí tabule s poučením, které informace poštovní úřad nepodává (např. o trollech s obušky, dracích, mlze nebo paní Bochánkové)

Městská hlídka – Fabricati diem, punc – zkrácená verze motta královského rodu, který Hlídku založil: Fabricati diem, puncti agunt celeriter – podle oficiálního překladu to znamená Pracujme ve dne, okamžiky míjí rychle.

Nové motto Hlídky zní: Viae sunt semper tutus pro hominibus probis, tedy Pro poctivého občana jsou ulice vždy bezpečné. Zatím je vyraženo pouze na nových odznacích.

Hlídka sídlí v Pseudopolském dvoře, Noční hlídka dřív obývala prostory U Melasového dolu. Budova původní elitní jednotky, Speciálů z ulice Kotevního řetězu, byla vypálena během Velké revoluce, později opravena a nyní se tam nachází Nebozezovo lahůdkářství a kavárna.

Hlídka má svou policejní školu, malou lékařskou a soudní jednotku, dopravní oddělení (pod vedením seržanta Tračníka) a také strážnici v ulici Vepřových drobů na Stínově.

Nováčkové jsou nabíráni ze všech etnických skupin – slouží v ní lidé, trpaslíci, trollové, skřítci, vlkodlačice (oficiálně nepotvrzeno), Igor, zombie, golemové… Policisté trénovaní Samuelem Elániem nacházejí uplatnění i mimo Ankh-Morpork a obecně jsou známí jako „Samíci“.

Velení hlídky: velitel Samuel Elánius (jeho milost, vévoda z Ankhu), kapitán Karotka Rudykopalsson.

 

Slavné hospody v Ankh-Morporku:

Zašitý/Děravý buben – nejslavnější hospoda v Ankh-Morporku, s pečlivě udržovanou atmosférou vytvářenou neidentifikovatelnými skvrnami na zemi i po stěnách, kouřem, zápachem a nakyslým pivem. Když je návštěvník trpělivý, může zde potkat většinu zeměplošských hrdinů … nebo si od některého z nich nechat ukrást koně. Hospoda se nachází ve Filigránské uličce, poměrně častým návštěvníkem je např. knihovník Neviditelné univerzity.

U Kbelíku – oblíbený bar členů Městské hlídky, tato malá hospůdka s nízkým stropem se nachází v Třpytné ulici a málokdy sem zabloudí někdo jiný než některý z policistů. Majitelem je pan Gouda.

Hospoda/restaurace Tovše Baševa – vyhlášená skvělým jídlem, nachází se v blízkosti rušné Široké ulice (Broad Waye). Tovše Bašev je považován za nejlepšího ankh-morporkského kuchaře i jeho nejvděčnějšího strávníka v jedné osobě… a to ještě mnoho místa v jeho rozložitém těle zbývalo. K jeho specialitám patří např. sekaný biftek ve smetanové omáčce s noky (pěkně politými máslem) a jako moučník pusinky a la Černá smrt nebo medová zmrzlina.

Nebozezovo lahůdkářství – trpasličí podnik v ulici Kotevního řetězu, představuje jakýsi střed městské trpasličí komunity a shromažďovací místo, jídelníček je napsaný ogghamem, prastarým runovým písmem, na stěně, nicméně najíst se zde může i člověk (popř. jiné druhy), pokud je ochoten sedět na zemi, aby při jídle nedřel hlavou o strop. Nebozezovou specialitou je krysa (s fazolemi, kečupem, omáčkou, smetanovým sýrem, opečeným chlebem…), vegetariáni si zde mohou dát sójovou krysu. Host by si měl nechat zajít chuť na „malé“ pivo či „jednoho prcka“, pokud nehodlá spáchat sebevraždu (asistovanou).