Zadání domácího úkolu

Zadání závěrečné eseje zní „Knihomilské desatero“.

Zamyslete se a sepište deset pravidel, kterými by se měl každý správný knihomil řídit.

Doporučený rozsah je 9 palců, pokud se rozodnete esej vypracovat klasicky (deset pravidel a ke každému krátký slovní komentář), u kreativnějších vypracování může být samotný text trochu kratší - nejdůležitější je to, aby esej obsahovala 10 srozumitelných pravidel.

Vypracování

Dobrý den, madam Marylin.

Zasílám své knihomilské desatero.

 

1. Nesuď knihu podle obalu, kniha nesoudí tebe

Je velmi lehké odsoudit knihu jen na základě odpudivého knižního obalu nebo proto, že se její pohledové straně nedostalo dostatečné péči. Samotný obal je však jen informační a nijak neutváří příběh nebo informace k knize obsažené. Mnozí autoři též zastávají pravidlo, že v jednoduchosti je krása, a nebo, že by kniha měla mluvit sama za sebe a udělají z ní malé tajemství, které není vidět na první pohled.

 

2. Vnímej knihu všemi smysly, kromě chuti

Knihu všude ohmatej, však dbej aby tvé prsty čisté byly. Každá stránka žije svým vlastním životem, vytváří jiné tření mezi prsty a papírem. Podle vůně poznáš, jak dobře či špatně s knihou bylo nakládáno. Nastraž i své uši a poslouchej, co jednotlivé stránky budou šeptat. Nikdy však jí nechutnej. Kniha není jídlo a sliny narušují její strukturu.

 

3. Kniha je poklad, chovej se tak k ní

S knihou nakládej jako s tím nejcennějším, co máš. Stránky neohýbej, použij záložku. Též do knihy nevpisuj své myšlenky či ji nezvýrazňuj. Pokud se k něčemu z knihy chceš vyjádřit, užij čistý papír, který do knihy vložíš. Dbej na to, aby kniha byla v co nejlepším stavu i pro další majitele či tvé potomky. V knihovně knihy oprašuj a střež se přímého světla na citlivé výtisky. 

 

4. Ulož knihu na ideální místo, ty taky nespíš v hlíně

Nalezni pro knihu její místo. Domácí knihovna je místem nejlepším, není-li však k dispozici, pak knihu pečlivě ulož na místo jiné. Knihám skladovaných v krabici nic neublíží, pokud místo skladování není temné, zatuchlé a vlhké. Ve sklepení budou knihy trpět, jako bys trpěl i ty. Dbej na to, aby na knihy netekla voda, či je neodkládej do míst, kde jest nepořádek.

 

5. Darované knize na vazbu nehleď

Neohrnuj nos nad darovanou knihou. Není-li tvého ražení, pošli ji do světa dál. Než však tak učiníš, měl bys alespoň pár kapitol přečíst a dát prostor autorovi, zda tě tématem nezaujme. Ne každý nákupčí knih je knihomilem nebo má stejný vkus jako ty, proto neodsuzuj jeho výběr, když sám mu nedáš vědět, co je v tvým knižním zaujetím.

 

6. Vlastnictví nejde ruku v ruce se zamilovaností

I knihu, kterou nevlastníš, můžeš číst s láskou. To, že kniha není tvá, neznamená, že nemůže mít dobrý příběh. Vypůjčením knihy dostáváme do ruky věc, kterou už obdivovalo spousta knihomilů nebo knihomolů před námi a samotné stáří knihy vypráví příběh tohoto kousku. Vypůjčením knihy se taktéž můžeme dostat k výtiskům, které již v knihkupectvích či v antikvariátech nejsou dostupné. 

 

7. Návštěva antikvariátu může odhalit poklad

Antikvariát je mnohdy pochmurné místo, kde se kupí jedna kniha na druhé v malém prostoru. Prodejce se snaží vyplnit každé místečko knihou, která by mu mohla vynést profit. Mezi knihomily toto místo je buď odsuzováno a nebo milováno. Odsouzení si vynáší kvůli tomu, v jakém stavu se tam dají knihy sehnat. Mnohdy tam seženete vyloženě salátové vydání. Nicméně tam také můžete sehnat knihy, které se již dlouho neprodávají či nějaký unikát, o kterém ani prodejce nemá tušení, a to za výhodnější ceny než v knihkupectví. V dnešní době už samotné antikvariáty upadají a přesouvají se spíše na pavučinu, kde dostanete servis dodání až do domu či odevzdání až z domu. Nevýhodou však je, že si samotnou knihu nemůžete osahat a její stav můžete posoudit pouze z několika fotek.

 

8. Kniha vyžaduje čas, stejně tak i ty

Než se do čtení knihy pustíš, ujisti se, že na ni máš dostatek času. Není nic horšího, než když se začteš do příběhu a zjistíš, že musíš být někde jinde. Proto si na knihu vyhraď dostatek času, abys nemusel svoji četbu utínat uprostřed kapitoly nebo zrovna uprostřed nejnapínavější části. Hrozí pak, že místo dalších činností budete myslet jen a pouze na knihu.

 

9. Kapitoly nejsou naším nepřítelem

Každý knihomil dozajista ví, že konec kapitoly a začátek další je přesně to místo, kde se nejvíce děje. Mnozí jsou z toho tak zoufalí, že nepůjdou spát do té doby, než zjistí, co se bude dít dál. Ale kapitolní dělení není knihomilovým nepřítelem. Konec kapitoly je část, kterou si knihomil může užít. Přestat číst v této chvíli je sice umění, ale dává nám prostor, abychom dosavadní děj vstřebali a rozvinuli svoji představivost. Tato část nás navnadí na to, abychom se ke knize co nejdříve vrátili a zjistili, jak dalece jsme byli od skutečného děje.

 

10. Knihu si užij, nehltej ji. Přečti ji i víckrát.

Výborná kniha dokáže knihomila tak vtáhnout do děje, že ji doslova zhltne. Rychle čte další a další část, až během mrknutí oka se může dostat až na její konec. Jenže jaký pak zážitek z knihy máme? Pokud se dokážeme udržet přitom, že knihu čteme a nikoliv písmenka pohlcujeme, pak si všimneme více z celé její podstaty. Rozhodně stojí i za zvážení si ji přečíst vícekrát, a to z toho důvodu, že až se oprostíme od hlavní dějové linky, začneme si všímat i jemných detailů, které autor do knihy vetkal a kniha tak pro nás odhalí další tajemství.