Zadání domácího úkolu

Zadání závěrečné eseje bude opět poměrně obecné. Jak se s následným vypracováním poperete bude čistě a jen na vás. Můžete psát, básnit, tvořit, vymýšlet, zkrátka cokoli, co vás k danému tématu napadne.

 

Téma závěrečné eseje: Týdenní pečování o testrála.

 

Můžete popsat, co jste mu dávali k jídlu, recepty na jídlo, jak jste se o něj starali, co všechno jste připravovali, uklízeli, zařizovali, kam jste na něm jeli/letěli. Můžete kreslit, příležitostně básnit, tvořit, zkrátka opravdu cokoli!

 

Minimální délka je 9 palců, při kreslení nebo jiném tvoření si můžete délku zkrátit o 1 palec za 1 výtvor.

Vypracování

Krásný den, pane Trotterticklere,

 

moc mě mrzí, že tato chvíle nastala, a že školní rok končí. Ale říká se, že skončit se má v nejlepším, tak snad je to pravda. Protože mám pocit, že v nejlepším jsme v hodinách Testrálologie teď skutečně byli. Jízda na jejich hřbetech, létání. Péče o ně...Aspoň, že v rámci závěrečné eseje o ně můžu pečovat ještě chviličku O:)

 

TÝDENNÍ PÉČE O TESTRÁLY

Rozhodla jsem se, že se nebudu omezovat pouze na jednoho testrála, ale budu chodit pomáhat pečovat o celé naše hradní stádo. Mám pocit, že jedině tak, když přijdu do styku s různě starými testrály zároveň, mohu si lépe osvojit komplexní péči o tato úžasná a dechberoucí stvoření.

 

DEN 1

Sice jsem za testrály díky Vašim hodinám docházela v průběhu školního roku často, avšak nyní bych zde chtěla strávit po dobu jednoho týdne každý den a tak jsem se chtěla ujistit, že jsou na mě testrálové zvyklí, případně jsem chtěla náš vztah posílit. První den jsem tedy strávila prostě tím, že jsem byla s nimi. Seděla jsem poblíž jejich pelíšku, hrála si s mláďaty, hladila všechny, kteří vypadali, že o to stojí. Vzala jsem si s sebou i blok a tužku a tak ve chvíli, kdy potřebovali testrálové chvilku odpočinku, jsem si sedla na veliký pařez a pustila se do kreslení. prvně jsem si jen tak čmrkala, ale pak mě napadlo zkusit nakreslit jedno z mláďat, které sice na první pohled vypadalo, že spí, ale po chvilce jsem si všimla, že na mě zpoza křídla vykukuje...

Jelikož jsem odpoledne vycítila, že je vše naprosto v pořádku, a že testrálové proti mé přítomnosti vůbec nic nemají, začala jsem svoji péči alespoň tím, že jsem jim vyměnila podestýlku v pelíšku přesně tak, jak jste nás to učil. Přece jen mi ta původní přišla už nějaká proleželá.

Šlo to snadno, ale děsně pomalu. Přece jen je asi rozdíl, když nás to v hodině dělala celá skupina, a když jsem na to nyní byla sama. Ale byl dobrý plán počkat s tím po jejich odpočinku, protože nevím, jak by se na mě tvářili, když by si chtěli jít lehnout a já se tam takto pachtila s větvemi a kusy mechu při výměně podestýlky. Kdežto při tomto postupu byli již řádně odpočatí a pelíšek je prakticky nezajímal.

Odcházela jsem nakonec vlastně příjemně unavená.

 

DEN 2

Pro tento den jsem si určila vyčištění testrálí toalety. Nebudu Vám lhát, to nebyla zrovna má oblíbená část péče o testrály a tak jsem ji chtěla mít rychle hotovou.

Nebylo to zlé. Viditelně jim tu toaletu musel před nedávnem čistit někdo jiný, protože nebyla ani poloplná. 

Zbylý čas jsem tedy mohla strávit hraním si mláďaty. Přinesla jsem si balonek, který jsem jim házela. Ukázalo se to jako dobrý nápad, protože z toho byli nadšení. Běhali a skotačili a do balonku se snažili šťouchat čumáčky, poté kopýtky. Často udělali kotrmelec, nebo jim nožka podklouzla a oni skončili na zadečku. Ale vypadali, že jim to nijak zvlášť nevadí a chtěli házet balonek dál a dál. Byla to velká zábava. Bavilo to i mě, takže jsem málem nepostřehla, že se již smráká. Rychle jsem se rozloučila a odešla. Přece jen jít sama po tmě Zapovězeným lesem se mi ani maličko nechtělo.

 

DEN 3

Před svou cestou na testrálí mýtinu jsem se stavila v kuchyni a poprosila skřítky o čerstvé maso. Neměli s tím nejmenší problém. Jen si mysleli, že jsem šla maso vyzvednout pro Vás. Asi chodíte za testrály často, že...? O:)

Po příchodu na testrálí pláň mě vyděsilo, jak se ke mně většina testrálů rozeběhla. Museli to maso už cítit už z dálky, jinak si to nedovedu vysvětlit. Naštěstí se na mě vyloženě nevrhli, to nevím, co bych dělala :D Jen mě oklopili a čekali svorně na krmení. Maso jsem jim házela. Přecházet k učení se podávání z ruky bez dozoru se mi nechtělo. To jsem se bála. A vůbec mi to házení přijde takové praktičtější.

Zbytek dne jsem si pak opět hrála s mláďaty.

 

DEN 4

Tento den jsem se rozhodla zasvětit péči o zevnějšek testrálů. Vzala jsem si vše potřebné pro péči o srst a křídla a postupně všechny testrály ošetřovala. Nikam jsem nespěchala, věděla jsem, že mám na to celý den a tak jsem hezky jednoho po druhém mazala a kropila a užívala si pohled na to, jak si to i oni užívají. 

Nejvíce se mi líbilo při tom pozorovat matky s mláďaty. Matkám sice nijak nevadilo, když jsem takto zblízka pečovala o jejich potomky, avšak mě při tom bedlivě sledovaly a když jsem péči o jejich drobečka dokončila, poctivě si jej zkontrolovaly. Skoro jsem čekala, zda přijdou nějaké reklamace :D

Žádné ale nebyly, tak super! :)

Z tohoto dne jsem byla opět řádně unavená a cestou domů se mi sotva pletly nohy. Usnula jsem ani nevím jak.

 

DEN 5

Pátý den jsem se rozhodla věnovat společnému odpočinku. Chvilku jsem si zase hrála s mláďaty, pak jen pozorovala spící testrály a hladila každého, kdo se namanul. 

Odpoledne jsem šla na procházku a k mému velkému překvapení mě pár testrálů doprovodilo. Asi si chtěli protáhnout své ladné nožky.

 

DEN 6

Šestý den byl pro mě velkým překvapením. Měla jsem v plánu opět se postarat testrálům o obživu, avšak od skřítků v kuchyni jsem se dozvěděla, že ten den jim maso již někdo vyzvedl. Přišla jsem teda na testrálí pláň a k mému velkému překvapení tam viděla čilý ruch! Bylo tam několik hradních zaměstnanců a chystali nejsilnější dospělé testrály do jakéhosi postroje a povozu. Vyzvěděla jsem, že mají za úkol doručit jednu důležitou a těžkou zásilku. A tak jsem byla zasvěcena i do toho, jak se testrálům upínají tyto postroje a jak je správně zapřáhnout do povozu k nákladu. Ujla se mě jedna moc hodná paní. Vše mi krásně vysvětlila a já tak zjistila, že dokonce ani uspořádání jednotlivých testrálů za sebe do povozu není jen tak a nahodilé. Ale že vše má svůj význam a smysl. Bylo to vlastně tolik informací, že si ani nejsem jistá, zda jsem si to vše zapamatovala. :D Ale bylo to super dozvědět se zase něco nového.

Na závěr jsem dostala za úkol dokrmit matky s mláďaty, které ráno nažrat nedostaly, neboť bylo nutné posilnit prvně statné samce. Ta hodná paní tam zůstala po zbytek dne se mnou a pomohla mi. A tak jsem aspoň nešla lesem zpátky na hrad tentokrát sama.

 

DEN 7

Chvilku po mém příchodu na testrálí pláň přilétli zpět testrálové z výpravy. Už tam na ně čekali další pracovníci a ošetřovatelé a já tak získala nové cenné informace o tom, jak bezpečně a opatrně postroje zvířatům zase sundat a jak je následně ošetřit. Ne, že by byli zranění, ale místa, kde se postroje dotýkaly testrálích těl se pro jistotu mažou uklidňující mastí, aby nevznikl nějaký mozol, nebo tak. Přece jen je testrálí kůže velmi jemná. Ale to jistě nejsou věci, které byste neznal.

Všichni zaměstnanci poté odešli a já tak strávila své poslední odpoledne opět hrou s mláďaty.

Vůbec se mi od nich nechtělo. Věděla jsem, že za nimi můžu přijít kdykoliv, ale tak nějak jsem příliš vnímala to, že končí tato moje "stáž" jak jsem si to pracovně nazvala :D

Tenebrus pravděpodobně vycítil mou lítost nad mou situací a tak se stalo něco úžasného. Doprovodil mě až na kraj Zapovězeného lesa. Jako by se chtěl taky rozloučit :) Celou cestu jsem se jej držela (rozumějte měla jsem dlaň položenou na jeho boku O:) ) a povídala jsem si s ním. Když jsme se na kraji lesa rozešli každý svým směrem, ukápla mi i slzička. Tak velký a tak citlivý! :)

 

 

Moc Vám děkuji za všechny cenné zkušenosti, jež jsem na Vašich hodinách nasbírala. Byla to jedním slovem famózní! :)

Přeji nádherné prázdniny!

 

Enola Gatito