Soutěže 1927
Výuka 2243
Semináře 759
Nebelvír

Autor: Tarabas Orionis
Práce odevzdána: 4. 6. 2023 21:16
Předmět: Hůlkověda, 1. A
Termín: 9. termín

Zadání domácího úkolu

Gratuluji všem, kteří se dostali až sem! Je úžasné pozorovat, kolik nadějných hůlkovědců v těchto lavicích vykvétá. Ale k věci, na výběr máte tři možnosti:

A) Chce se po vás návrh hůlky pro osobu, kterou vážně nemáte rádi (jméno nemusíte říkat), ať už v mudlovském či kouzelnickém životě.  

B) Chce se po vás návrh hůlky pro naprosto náhodnou osobu, kterou si vygenerujete

C) Chce se po vás návrh hůlky pro vaše já minimálně dva, maximálně 5 let zpátky. 

 

Váš návrh musí obsahovat:

kompletní design hůlky provedený na papír, kus pergamenu nebo v grafickém démonkovi

kompletní popis hůlky, tj. z jakého dřeva je vyrobena (a proč), jaké jádro obsahuje (a proč)

 

Váš návrh nemusí být reálně vytvořeným modelem, tedy spíše mudlovskou atrapou, zkrátka jakýmsi nekouzelnickým pokusem o hůlku (ale tato atrapa je ceněna bonusovými body!).

 

Druhá povinná část: Ve zkratce mi shrňte vaši stáž. 

 

Vzhledem k náročnosti první části nepožaduji minimum dané školním řádem.

Vypracování

A) Hůlka pro osobu, kterou nemáte rádi

 

Hůlka pro kolegu z mudlovské práce. Jako, je mi vlastně ukradený, ne, že bych ho neměl rád (trochu vlastně nemám, no), ale docela jsem se u tohoto úkolu pobavil.

První část - viz příloha.

 

Druhá část - popis hůlky.

Pro výrobu této hůlky jsem použil materiál, který jsem našel u mdm. Giddelie.

Hůlka pozůstává ze dvou částí. Světle hnědá část je z ořechového dřeva. Tento kousek jsem našel za kůlnou, takový kus pařezu, hodil se. Spíš rozsušený, bude tak dobrých 5 let starý.

Uvnitř hůlky se nachází dračí šupina - pouze jedna, víc jich Giddelie na standardním místě neměla a hledat se mi ji v krámku opravdu nechtělo. Snad to bude stačit. 

Zubní pastou jsem na tuto část napsal: "Nolite inclinare ex fenestris", což je latinsky: "Nenahýbejte se z oken". Tento vzkaz najdete ve starých vozech vlaků v několika jazycích, mimo jiné i italsky, německy, rusky, slovensky a česky. Latinu jsem zvolil proto, abych mohl říct, že je to cool, něco jako: "V magii je síla" nebo cosi podobného. Zubní pastu jsem následně vysušil mudlovským fénem na vlasy (k čemu ho ta Giddelie má, to opravdu nechápu).

Spodní část hůlky - rukojeť - je z třešňového dřeva - náchyt! Ve skutečnosti jsou to vysušené třešňové pecky, které jsem rozemlel na prášek (asi kilo pecek), zakápl je dračí krví, ať to má barvu a poté vytvaroval do tvaru rukojetě. Lepidlem byly sliny Ig(n)áce, jsou tuhé jako mudlovský Herkules. 

Do rukojetě jsem následně vyryl runu Ihwaz, která představuje nesmrtelnost, tajemství smrti a věčnost. Řeknu, že je to prostě ochranná runa. 

Výčnělky, které jsou vidět na obou částech hůlky, jsou trny z chilského kaktusu rodu Horridocactus horridus (Chilské kaktusy k vidění zde). Zde při prodeji vysvětlím, že se jedná o speciální magické trny a je opravdu nutné, aby byly součástí také části, za kterou se hůlka drží. Marcel Proust měl totiž pravdu, když řekl: "Z utrpení se uzdravíme jen tehdy, když ho naplno prožijeme". Příjemné utrpeníčko přeji!

 

B) Shrnutí stáže

 

Jako první bych chtěl říct, že jsem si vůbec nepředstavoval, že budu muset chodit na praxi! Nicméně, velice to oceňuji a přijde mi super, že teorii z hodin jsem mohl hned v praxi vyzkoušet a učit se u Mdm. Giddelie. 

 

Naše první setkání bylo poněkud zvláštní, husa Ignác očividně nemá v lásce nikoho, takže si to osobně vůbec neberu. Toto pitoreskní stvoření akorát příjemně dotváří již tak poněkud malebný obrázek celého místa včetně jeho majitelky.

 

Za zmínku rozhodně stojí prohloubení znalostí o různých druzích alkoholických nápojích a pozorování jejich účinků v přímém přenosu, či jejich využití jako konzervantu v případě použití pro hůlkovědecké účely.

 

Za co příliš rád asi nejsem a trauma si budu s sebou nést ještě dlouho, byla extrakce různých tekutin, plynů a výrůstku z mdm. Giddelie - i když opět čistě pro vědecké účely a ryze praktické rovněž. Takovouto zkušenost zopakovat v životě již nepotřebuji, nicméně, beru ji jako zkušenost.

 

Co se mi naopak líbilo, že mě paní Giddelie nechala ji asistovat přímo a ne jenom se koukat a tudíž získat praktické dovednosti. Za celý rok jsme potkali spoustu podivných lidí s podivnými požadavky na hůlku - ale je mi jasné, že podivný krámek paní Giddelie prostě takovéto druhy lidí přitahuje.

 

Po absolvování tohoto předmětu zatím nevím, zda stát se hůlkovědcem bude mým životním posláním. Nabyté vědomosti a zkušenosti však třeba někdy zužitkuji, i když plán momentálně neexistuje.

 

T. Orionis