Zadání domácího úkolu

Vítejte u zadání ročníkové eseje, kterou je třeba odevzdat, pokud chcete zdárně ukončit první ročník Symboliky kolem nás. Ročníková esej se skládá ze tří částí, vypracovat musíte každou z nich.

1. Tajemné dveře do světa magických symbolů

Určitě jste si jich už všimli. V zadním koutě naší učebny byly po celou dobu, nenápadné, jen trochu pootevřené, tajemné… Vaším úkolem v této části je jedno z níže uvedeného:

a) Popište, zbásněte nebo nakreslete, jak dveře do říše magických symbolů vypadají. Prý jsou plné ornamentů a reliéfů, mají na sobě prazvláštní klepadlo a kliku, ale každý je vidí trochu jinak.
b) Napište, zbásněte nebo nakreslete, co jste spatřili a zažili, když jste těmi dveřmi prošli.

2. Vlastní Ex commentāriīs

Slyšeli jste už někdy o tzv. Ex libris? Jedná se o grafickou značku, symbol, který určitým způsobem charakterizuje majitele knihy, je jeho osobitým obrázkovým podpisem. Vaším úkolem je stvořit Ex commentāriīs, grafický podpis do vašeho zápisníku, při jehož tvorbě použijete rostlinnou a zvířecí symboliku (chcete-li, nemusíte se omezovat letos probranými symboly, můžete si nastudovat i jiné). Co přesně vás vystihuje, jaké zvíře, jaká rostlina? Vyberte si jedno z níže upřesněných zadání a to zpracujte:

a) Vlastní obrázek + krátký komentář ke zvoleným symbolům
b) Grafická koláž symbolů + krátký komentář ke zvoleným symbolům

3. Vlastní symbol

Všechny symboly nějak vznikly, někdo je vymyslel, nakreslil, přiřadil jim význam. Vy si právě to vyzkoušíte ve třetí části ročníkové eseje. Vymyslete, nakreslete a popište význam vámi stvořeného symbolu. Nemusíte se držet letos probíraných témat, fantazii se taktéž meze nekladou.

Vaše ročníková esej by neměla být kratší než 10 palců. Jeden poctivý obrázek vydá za 2,5 palce textu, věřím, že tři čáry či šmouhy na papíře mi nepošle nikdo z vás.

Přeji mnoho sil a tvořivé inspirace!

Vypracování

Dobrý den paní profesorko... 

 

 

1) Tajemné dveře do světa magických symbolů

Od první hodiny, kdy mi na ně padl můj zrak a mě očarovaly.

V kamenné zdi, bronzové dveře, které jako by na mě volaly. Modré žilky, které se stáčely do různých tvarů, jako by byly živé. V jednu chvíli tmavě modré, jindy světlé jak nebe za jasného dne. Měl jsem pocit, kdykoliv jsem se k nim přiblížil, jakoby zpoza nich někdo šeptal mé jméno.

A tak jsem neodolal, vzal za kliku, ony se přede mnou otevřely, jakoby vyslyšely mé přání. Udělal jsem krok do temnoty a vstoupil. Dveře se za mnou zavřely s tichým cvaknutím zámku a všude byla tma a ticho. 

Z ničeho nic se kolem mě objevil stříbrný dým, nebyl štiplavý, hladil, neměl žádnou vůni, ale s každým nádechem jsem měl pocit, že mě hladí po duši, uklidňuje mé srdce a já v něm nacházel vytoužený klid. Pak se objevila modrá barva, ne jeden odstín, ale všechny možné, i takové, které jsem nedokázal pojmenovat. Prolínaly se, snad jakoby tančili s mlhou, vytvářely různé obrazce a tvary a pak jakoby z nich začaly vystupovat symboly. Takové, které jsem poznal z hodin i neznámé, které jsem v životě neviděl. Snažil jsem se jich dotknout, ale jakoby uhýbaly mým prstům a utíkaly z mého dosahu, kroužily kolem mě, byly všude a nikde.

Netuším, kolik času jsem tam strávil, ale když jsem odcházel, měl jsem pocit, že jsem tam byl déle než celý lidský život, ale když jsem se v učebně zadíval na hodinky, nebyl jsem tam ani pět minut.

 

2) Vlastní Ex commentāriīs

Dlouho jsem sledoval prázdnou knihu před sebou a přemýšlel jsem, co je mou podstatou, co mohu sdělit o sobě, jak říci vše a přesto nic. 

Nakonec mou knihu lektvarů zdobí přesně tento znak:

Erb fialové barvy ukazuje mou neklidnou duši, melancholickou povahu a snad i mou osobitost, modré ZJ, za představuje mou vážnou, klidnou, někdy skličující stránku osobnosti, touhu po dálkách a objevování, hluboký smutek, ale i touhu po životě. Červené S, ukazuje mou sílu, energii, prudkou a nebezpečnou hlavu plnou nezbedných myšlenek, radosti a života.

Bíla květina je Heřmánek, ta zastupuje mou trpělivost, kterou dokáži mít ve chvílích, kdy je to potřeba. Topolovka zastupuje mou ctižádost, která se umí projevit v tu nejnevhodnější chvíli a dokáže pozlobit mnoho mých přátel i nadřízených. A poslední vyobrazení je havran, nebo krkavec, ale obé je právně. Ten zastupuje moudrost, kterou neustále hledám, vychytralost, která mi někdy chybí a vynalézavost, která mě provází celý můj život. Také symbolizuje štěstí i neštěstí, magické síly a zkázu a válečné ničení, je rozporuplný stejně jako já. Jsem štístko i velký smolař, rozdávám radost, ale mé slova umí neskutečně zraňovat. A hlavně je symbolem bloudění. I já stále bloudím, ale věřím, že si vždy dokáži najít svou cestu, i když nehledám cíl...

 

3) Vlastní symbol

Kdybych mohl použil bych symbol, který jsem si vytvořil, ale nakonec z toho vzniklo něco nového, jiného, co mě též symbolizuje a ukazuje mou cestu životem.

Řeka, divoká a rozbouřená pro mé jméno Zyair, protože to v doslovném překladu znamená nezkrocená divoká řeka. A takový jsem i já. 

Stejně tak i fialová barva, která je stejně neklidná, znepokojivá, melancholická, náročná, tajemná a snad i osobitá, jako jsem já. Vše mě vystihuje, vše ukazuje, kdo jsem a jaký jsem. Římská dvojka symbolizuje mé jméno James, v Českém jazyce Jakub, druhý, druhorozený syn, také druhá šance a nový život. 

A nakonec kříž - víra provází celý můj život a nemusí to být víra v jednoho boha. Pro mě to symbolizuje sílu, myšlenku na to, že je něco většího, než jsme my samotní, víra je i cesta, kterou kráčíme každý den. Je to naděje pro každého, kdo někdy zavrávorá. 

Ten symbol mi dává sílu se zvednout, když spadnu, dává mi energii se každý den usmívat, i když někdy nemám náladu. Je to velká část mě a já se za ni nestydím. Je to něco, na co jsem hrdý.

Všechny ty části jsou kousky malé skládačky, ale dohromady utváří mě. Mou osobnost, duši, sílu a cestu po které kráčím. Celek dává dohromady mé jméno... 

 

S přáním krásného dne

 

Zyair Jamie Sagrada