Zadání soutěže

Série knih o Harry Potterovi je velmi rozsáhlá, ale přesto je tam několik zmínek o různých událostech, které však v knize nedostaly dostatek prostoru. A to je šance pro vás, rozehrát hru na to „Jak to vlastně bylo?“.

Formou příběhu popište událost:

• Jak Sirius přišel ke své motorce?

Rozsah 5-20 palců.

 

Vypracování

Před domem manželů Potterových se ozval příšerný hluk. Oba i se svým synem vyběhli ven a rychle uskočili. Před nimi se ze vzduchu snesla na zem velká motorka. Muž, který na ní seděl, byl ještě spíše mladík a stroj pod ním měl takovou velikost, že málem nedosáhl na pedály. Smál se z plna hrdla na překvapenou rodinu.

„Siriusi!“ vzpamatoval se James, „co tu děláš? A co je tohle?“ Sirius seskočil. „Ahoj, Jamesi, rád tě vidím. Paní Potterová, pane Pottere,“ pozdravil. „Přiletěl jsem na návštěvu. A chtěl jsem se zeptat, jestli nevíte o nějakém domu, kde bych mohl bydlet. Odešel jsem od své rodiny.“

 

James a Sirius seděli v pokoji. „Tví rodiče jsou hodní, že mě tu nechají přes prázdniny. Pak půjdeme do školy, no a potom už budu plnoletý, tak si najdu nějaké vlastní bydlení.“ „Kde na to vezmeš?“ „Vyprávěl jsem ti někdy o strýci Alphardovi? Vždycky mi připadal na mou rodinu docela normální. Stavil jsem se u něj a on mi dal docela slušnou hromádku galeonů, spíše hromadu. Finančně jsem zajištěný. I když jsem hned něco utratil. No, své obrázky motorek jsem musel nechat doma na zdi, připevnil jsem tam všechno tak, že to ani já sám nemohu sundat. Má drahá máti asi můj pokoj přestane používat, až zjistí, že ty nebelvírské symboly tam zůstanou navždy,“ zasmál se. „A tak jsem si řekl, že si pořídím skutečnou motorku.“ „A od kdy mudlovské motorky létají?“

„Nelétají. Je to zvláštní příhoda. Byl jsem se podívat do prodejny s motorkami. Byly úžasné, ale pak mi došlo, že mám drobný problém. Chyběly mi mudlovské peníze, sotva jsem mohl mudlům platit galeony. Tak jsem se tam jen tak poflakoval.“ „Mohl jsi zajít ke Gringottům a vyměnit si.“ „Možná, ale raději jsem se Příčné vyhýbal. Nejsem ještě plnoletý, to až za rok, a kdo ví, zda by se mé úžasné rodince nezachtělo galeonků, které mi strýc dal. Přece je nenechají krvezrádci. Raději jsem opatrný.“

„Pomalu jsem se smiřoval s tím, že si motorku koupím až za rok, když tu jsem uviděl takovou dvojici. Byli to zjevně kouzelníci, muž a žena. Muž tlačil motorku k prodejně, žena ho zdržovala. Tak jsem vyšel ven a nenápadně si je poslechl. ‚Co to děláš? Nemůžeš ji prodat mudlům!‘ ‚Molly, říkala jsi, že ji doma nechceš.‘ ‚Arthure, ty nemáš rozum. Sotva získáš práci na ministerstvu… U Merlina, pracuješ na odboru zneužívání mudlovských výtvorů a očaruješ motorku, aby mohla létat! Co uděláš příště? Očaruješ auto? Představ si, že přijdeš o práci. Co budeme dělat? Mysli na naše dva syny.‘ ‚Vždyť jsem na ní neletěl, nikdo nic neví. Prostě ji prodám a budeme mít klid,‘ zatvářil se smutně muž. ‚Mudlům! Očarovanou motorku! To je ještě horší, porušení zákona o utajení. Pojď s ní rychle pryč.‘ Začali se o motorku tahat.“ „No to je úžasné. Toho člověka bych rád znal, mohl by být pátým Pobertou. A cos udělal?“ „Prostě jsem k nim přistoupil a zeptal jsem se ho, kolik galeonů za ni chce. A on mi ji prodal. Jeho manželka nebyla moc nadšená, zprvu nechtěla, prý by dítě jako já nemělo mít očarovanou motorku, ale já jsem ji ujistil, že je to dárek pro mého otce, který miluje mudly.“ Oba mladíci se rozesmáli. „Ta žena mi pak ještě řekla: ‚Kdyby něco, od nás ji nemáš.‘ A zmizeli.“

„Svezeš mě někdy?“ „Tebe vždycky,“ ukázal Sirius zvednutý palec.