Zadání domácího úkolu

Vypracování

Tak znovu nejdříve uvedu jména podobizen, které jsme viděli.

Prvním je Justus Pilliwickle, což byl pracovník Ministerstva kouzel, přesněji řečeno ředitel Oddělení pro uplatňování kouzelnických zákonů.

Druhou podobiznou je Cliodne, což byl irská druidka, která objevila vlastnosti měsíční rosy, rovněž byla zvěromágem.

Třetím vyobrazením se může pochlubit Morgana le Fay, čarodějka ovládající temná umění. Žila za dob Artuše a několik artušovských legend se vztahuje právě k ní.

Nyní už příběh:

„WINDY!“

„Ano, pane?“

„Vy jste neposlouchala, když jsem říkal, že budeme jen procvičovat omračovací kouzlo? Měla jste vašeho kolegu omráčit, NE ODHODIT!“

„Já… omlouvám se, pane!“

„Nechala jste se rozhodit, tak to je?“

„Zřejmě, pane.“

Dennis Blocker, jeden z učitelů této přípravné Akademie na pozici bystrozora, se znechuceně otočil a s poznámkou, že se mají sebrat a vypadnout odešel z místnosti.

Olivie na okamžik zavřela oči a zaklonila hlavu. Musela se několikrát nadechnout a vydechnout, aby se uklidnila. Tak moc jí to připadalo nefér, vždyť Alex, její soupeř, chtěl proti ní použít taky úplně jiné kouzlo, které by jistě mělo horší následky. Otevřela oči a viděla, jak ji Alex paroduje před skupinkou ostatních studentů. Měla takový vztek. Pohodila hlavou a přehodila si brašnu přes rameno. Pomyslela si, že je moc dobře, že už je pátek, protože si potřebuje od všech odpočinout. Co jí to napadlo, zkusit být bystrozorkou.

Vzpomněla si na sebe před pár týdny. Vystudovala OVCE, všechny za V, nikdo ani nečekal nic jiného. Vzpomínala, jak byli kdysi, ještě ve druhém ročníku, na Ministerstvu a moc jí to uchvátilo. Vzpomínala i na to, když řekla doma, že ji přijali na Akademii pro bystrozory.

Povzdechla si. Od prvního okamžiku, kdy sem nastoupila, jako by všechno šlo do háje. Zjistila, a to přes to, že hrála celých sedm let na škole famfrpál, že má mizernou fyzičku. Její Véčka jí tady nebyli nic platné, už to nebylo jako ve škole. Bylo to náročné a těžké, všechno ji v jednom kuse bolelo. A Alex, takový hlupák! Hned první den ji označil za omyl této Akademie, a to jen proto, že popletla dva lektvary.

Přišla na svůj pokoj (Bystrozorská akademie měla vlastní kolej), kde padla na postel. Její kolegyně, o rok starší Sarah, vylezla z koupelny.

„Těžký den?“

„Těžký týden.“

„Hm, to vypadá na kombinaci Blockera a…“

„Cliffa,“ zamručela Olivie.

„Zase ten tvůj krásný a úchvatný Alexander Cliff?“ zasmála se Sarah.

„Ne, úchvatný on rozhodně není. Je to blbec.“

„Aby z vás jednou nebyli nejlepší přátelé.“

„Trhni si, Sarah!“ Olivie hodila po Sarah polštář a lehla si na záda. Téměř okamžitě usnula.

Tmu prořízl ostrý hlas Dennise Blockera. Zněl hlasitě, jako by byl zesílen tisícinásobně.

„PRVNÍ ROČNÍK OKAMŽITĚ NÁSTUP V MÍSTNOSTI P16!“

Olivie seděla vzpřímeně a srdce jí bušilo jako o závod. Bolela ji hlava i oči a chvíli jen pomrkávala do tmy. Během minuty jí došlo, co se děje, hodila na sebe první oblečení, které jí přišlo pod ruku, a běžela. Přiběhla do místnosti přesně na čas, Dennis Blocker už stál v čele místnosti a mluvil.

„Nastala naléhavá situace, při které budeme potřebovat každou ruku, dokonce i ruku prváka. Rozdělím vás do dvojic a půjdete do terénu na pozorování. Je celkem možné, že se vyskytla skupina Smrtijedů, kteří chtěli znovu nastolit krutovládu, tentokrát pod novým vládcem. Dejte si pozor na kletby. Takže, Vaneová půjde s Bellovou, Yver půjde s Daliovou…“

Ani nemusel říkat nahlas, ve chvíli kdy se na ni podíval, věděla, že ji přiřadí…

„Windy půjde s Cliffem…“ tentokrát se však ani Alex netvářil nadšeně, beze slova na Olivii kývnul a šli se seřadit.

Na místě leželi za vyvýšeninou a naslouchali tmě. Olivie ustaraně přejížděla očima tmavé prostranství, když v tom promluvil Alex.

„Snad se nebojíš.“

„Dej mi pokoj, aspoň tady!“ sykla napruženě Olivie, aniž by se na něho jednou podívala.

„Stejně tu nikdo nepřijde, prváky by nikdy nedali na nějaké nebezpečné místo.“

„A co když jo?“

„Ohoho,“ zasmál se Alex, „ty by sis tak moc chtěla vylepšit tvé týdenní skóre, že jo?“

„No, rozhodně bych tomu nijak neublížila ne, kdybych se tu trochu snažila.“

„Snažíš se až moc,“ poznamenal najednou tiše.

„Co prosím?“

„Snažíš se moc, jsi pořád ve střehu, pak přijdu já, chvilku tě provokuju a ty bouchneš.“

„Tak co kdybys mě neprovokoval, to tě nenapadlo?“

„Hele, co si budeme povídat, jsi dobrá, až moc. Ale potřebuješ vytrénovat instinkty a ne teorii, té umíš dost.“

„Jo díky, za radu.“

„Nebuď naštvaná za to, že ti říkám pravdu, chci jen…“

Najednou se všechno zastavilo. Hluk, zvuky, i vítr. Všechno bylo nehybné a tiché. A přesto, něco kousek od nich se pohnulo. Oby vytáhli hůlky a podívali se na sebe. Alex odhodlaně, Olivie zrovna tak.

Pomalu se zvedli a hůlkami mířili do tmy. Olivie udělala pár kroků dopředu, když v tom rozpoznala rozdíl mezi tmou a vysokou osobou, která stála několik metrů od ní. Zdvihla hůlku.

„MDLOBY NA TEBE!“ křikla osoba. Olivie chtěla něco říct, když v tom zaslechla výkřik.

„PROTEGO!“ to Alex se postavil před ní a odrazil kouzlo. Ona využila tohoto momentu a dotyčného vmžiku odzbrojila, silou možná větší než je zdrávo, neboť dotyčný se svalil na zem.

„Pouta na tebe,“ křikl už mírněji Alex a osoba byla rázem spoutána.

„Prohlédni ho, já budu hlídat, kdyby tu byl ještě někdo,“ pronesl tiše Alex a hůlkou nepřestával sondovat okolí. Olivie přiskočila, aby dotyčného odmaskovala.

„U Merlina! To je Blocker!“ Sundala mu roubík a uvědomila si, že se široce usmívá. To Olivii dočista zmátlo.

„Slečno Windy, buďte tak laskavá a rozvažte mě. A vy, pane Cliffe, již můžete hůlku sklonit. Tohle byla část testu.“ Olivie šokovaně rozvázala Blockera a postavila se.

„Nyní se přemístíme zpátky do akademie.“

Stáli tam všichni, studenti prvního ročníku i jejich učitelé. Předstoupil Dennis Blocker a promluvil.

„Tento výcvik vás má vyzkoušet na každé úrovni, ať to čekáte nebo ne. Tato zkouška se koná pro každý první ročník, a pokaždé si tady projíždíme, co bylo správné a co ne. Například Vaneová vůbec nedbala na to, že Bellová ještě ležela schovaná, když už běžela napřed. Někdo ji klidně mohl zabít, protože Bellová ji nekryla! Yver a Daliová si zas tak hezky povídali, že si ani nevšimli nějakých návštěvníků. Kelly a Grant zas metali kletby všude kolem.

Windy a Cliff! Jediný pár, který se zachoval dneska správně! Jediná dvojice, která spolupracovala, podporovala se navzájem, chránila se a využívala moci obou. Windy a Cliff to dneska zvládli na jedničku!“

„Teda, to jsem nečekal,“ obrátil se po skončení tohoto meetingu Alex na Olivii.

„Ani já ne.“

„Napadlo mě, že možná bychom mohli zakopat válečnou sekeru a být přátelé, co ty na to?“

„No, zachránil jsi mi život, tak asi jo,“ ušklíbla se Olivie.

„Zas to nepřeháněj, byla bys jen trochu omráčená.“

„No jo! Zajdeme na máslový ležák?“

„Dobrý nápad,“ usmál se Alex. Už se sbírali k odchodu, když se Olivie zatvářila bolestně a povzdechla si.

„Stalo se něco?“

„Ale nic,“ pronesla Olivie s pobavením v hlase, „jen nesnáším, když má Sarah pravdu.“