Zadání domácího úkolu

A nezapomínejte na úkol z výkladu, který je povinný pro všecky. 

Vypracování

Prošla jsem samozřejmě hyperaktivně všechno a dělala jsem si pečlivé poznámky!

1)
Tak ono už z toho názvu je víceméně jasné, že zajímavé byly prakticky všechny. Ale některé z nich byly ještě na vyšším levelu...
Například ten Lucernofoťák-či-jak-se-to-jmenovalo. Chápu, že autor byl asi nějaký nadšenec, který chtěl mít všechno zdokumentováno, ale vážně si nemyslím, že by uprostřed výpravy v lese, kde je spousta příšer, u kterých chcete, aby si vás nevšímaly, se mohlo hodit to, že by najednou cvak - a blesk - a vyfotilo se okolí. To, co hledáte, zdrhne, šelmy se na vás vztekle vrhnou... A kvalita záběru? Prosímvás, ani kouzelnický fotoaparát nejvyšší kvality na současném trhu si s téměř tmou moc neporadí - a to tento patent je nějakých pár desetiletí starý! Už vůbec si neumím představit tu vřavu, kdybych si tohle vzala do sklepení, to by se na mě ty příšerky tam vrhaly hlava nehlava a bez ohledu na to, že mají vyčarovat netopýry, tak by mě prostě sežraly! =D
Dalším takovým byly ergonomické klapky na uši se zabudovaným chlazením a lochtacími (!) chapadýlky. Jako prosím? A k čemu toto? Autor tam vysvětluje, že se tím udržují uši v chodu a provozu a zdravé - a že ochlazování má kladný vliv na koncentraci, ale upřímně, já mít na hlavě něco, co by mě lochtalo na uších a ochlazovalo mě to - tak přizabiju toho, kdo mi to nasadil. Naprosto bez váhání. Někdy mi přijde, že jsou některé patenty jenom pro patent samotný...

2)
Turnajem proletěl rychleji než blesk,
protivníkovy figury čekal velký třesk,
Phosgen bylo jméno jeho ctěné,
vítězství jeho umem odůvodněné!

Probojoval se celým polem soků,
nechal si nadávat do vrahů i cvoků,
dámu vždy na pravém místě měl,
mistr mudlů Kasparov by záviděl.

Ve čtvrtfinále zvládl bitvu s lítou saní,
respektive hadicí - ale podívejte na ni!
Kdo postavil by se Angele na hracím poli?
Mnozí z nás vlastně nikde, raději, nikoli.

Po její kapitulaci přes zuby ceděné
ošetřil své věrné figurky raněné.
Neustal ani před branami finále,
ani na moment neměl namále.

Rozdrtil červeného nováčka bravurně,
ten na to vzpomíná jistě pochmurně,
ale to Phosgen už vyhlížel soupeře,
co zahraje poslední roli v této opeře.

Klofě pak nechal druhé místo, stříbrné,
a za své výkony jednoznačně mistrné
vysloužil si trofej pamětní a vlastní kartičku,
jednačtyřicet, tu má snad každý v balíčku...
(Tato básnička je nejspíš nezveřejnitelná. Ehem. Ale pokusila jsem se! =DD Kde je mé básnické střevo a kdo mi ho ksakru šlohnul...)

3)
S kouzelnickými šachami je to složité zejména v tom, že každý výrobce si myslí, že ví nejlépe, jak se to dělá - a pro studenta jako jsem já to končí zoufalstvím, protože zatímco jedni preferují výhradně dřevo dubové, jinde si to neumí představit bez dřeva osikového a co naplat, tomu já nerozumím ani za mák.
V praxi se postupuje tak, že se vyhledá vhodné dřevo - pokud možno by měla být jedna barva vždycky z jednoho stromu. Naopak se doporučuje, aby druhá byla ze stromu jiného, protože když jsou ze stejného, je jim zatěžko se mlátit (kromě opravdu ignorantských dřev, ale ty se používají jenom na ty nejlevnější sady, které ani nenapovídají). Ale dřevo pochopitelně stále stejné, bylo by divné, kdyby byla každá s úplně jinou "mentalitou" (s tím se pak setkáváme až při hrách proti jiným lidem, pokud každý preferuje "ty svoje").
Z příslušného dřeva se pak vyrobí figurky. V základu klidně nemusí mít nějakou zvláštní "symboliku", ale měly by být odlišené - aby hráč věděl, jaká je jaká. Pak se používají speciální kouzla, která bych zařadila asi nejspíše mezi přeměňovací, ale někdo má názor spíš, že se jedná o formule - ono půjde o takovou kombinaci. Jimi je potřeba daným šestnácti figurkám vnuknout, že jsou armáda a kdo v ní má jakou funkci. Tvůrce tak bezpodmínečně musí znát pravidla šachů!
Pro obarvení se pak používá barva vyrobená z normálních ingrediencí - a pak také kouzla pro celkovou odolnost, atd., která jsou potřebná i pro to, aby po několika hrách nebylo třeba jít koupit novou sadu - ono ano, kouzelnické šachy jsou násilné (a byla jednou i debata, jestli je nezakázat, resp. jestli by se pro děti neměly vyrábět speciální sady, kde by prostě figurka odskákala na kraj hracího pole...ale to se zamotávám) a těžko by se pak hrálo, když by všechny figurky byly "mrtvé".
Na razení a tak dále se pak používají speciální lektvary. Nikdy ale strategie figurek nepřekročí strategii toho, který lektvary míchá, to prostě v praxi nejde. I proto se nadějní hráči šachů učí tento lektvar míchat a pak se zkoumají výsledky - pokud jsou dobré, nechají ho namíchat ještě na x dalších sad. Pochopitelně ale míra razení také není vždycky stejná a kupříkladu v profesionálních turnajích se používají takové, co neradí, případně takové, u kterých jde tuto funkci bloknout (osvědčilo se i obyčejné Silencio, ale musím přiznat, že když mě ty figurky pak chtěly zmlátit, rozmyslela jsem si to a nechala jsem je zase žvatlat...prostě musí být dostatečně inteligentní a pochopit, že nemají žvanit mimo - což jsou ty nejdražší sady, případně ty nejlevnější, které se ani nesnaží něco nakukat). Také by mělo fungovat to, že se šachy - ty dražší - učí od hráče, takže pokud je schopnější než ten míchač lektvarů, časem to pochytí. Ale v praxi nevím, jak to funguje (moje hra je opravdu mizerná, akorát se ode mě mohly naučit, jak prohrát v co nejméně kolech...).
V současné době se vyrábí už i z jiných materiálů než dřeva. Upřímně si myslím, že kov je přespříliš natvrdlý (což se potvrzuje, na druhou stranu těm, kteří hrát umí, to nevadí, prostě je nenechají mluvit a hezky to vypadá, tak proč ne) a kouzla na ně použitá musí být opravdu silná - také je problém v tom, že bývají poměrně brutálnější a pokud by člověk chtěl hrát proti nim se dřevěnými, tak ehm, kdo takové mučení provádí by měl být trestán!
Je toho i více, ale snad to stačí.
Ještě bych se na chvilku pozastavila nad tím, co se vymýšlí - kouzelníci narazili na "plast", takovou serepetičku ze světa mudlů - a chtěli z toho vyrábět figurky pro děti. Problémy nastaly ve chvíli, kdy to někdo chtěl naučit radit a plast se roztavil a roztavil i půlku laboratoře, ve které se pokus prováděl... Takže ne, tímto směrem se nešlo, ale stále se snaží vymyslet, jak udělat figurky co nejlehčí a alespoň s primitivní nápovědou... Takže nejde o vymýšlení lepších a úžasnějších sad, ale spíše jejich zpřístupnění všem a tak dále, stejně jako to, co jsem již zmiňovala - udělat šachy méně brutálnějšími... Znáte to, nová doba. A hlavně aby ty dětičky nebraly všechno vážně...

***

Podobizny kouzelníků:
Bowman Wright byl - respektive je - výrobcem Zlatonky v tom provedení, ve kterém ji známe. Žil v Godrikově dole, narodil se nejspíše někdy v patnáctém století (nebo ve třináctém, dají se najít zdroje k obojímu) a svým výtvorem zachránil jak vymírající Zlatonosky, tak bych řekla, že i famfrpál vůbec. Jeho základním "povoláním" byl zaklínač kovů, možná přesněji specialista na čarodějné zpracování kovů (doufám, že to druhé je ten správný překlad O=D).

Devlin Whitehorn se narodil na konci druhé světové války a ve svých pouhých dvaceti dvou letech založil firmu Nimbus Racing Broom Company, která byla ve své době - a ještě dlouho poté - rozhodně jednou z nejlepších firem na výrobu košťat. Už její první výrobek byl přímo revoluční - nebo je za takový Nimbus 1000 minimálně považován. V dnešní době už Nimbusy mezi nejlepšími famfrpálovými košťaty neuvidíme, ale třeba ještě v budoucnu překvapí...

Bertieho Botta už umíme identifikovat všichni podle jména - ano, je to vynálezce Bertíkových fazolek tisíckrát jinak. Zajímavé je zejména to, že je vyrobil vlastně úplně náhodou při experimentu přeměňování, resp. "výroby" jídla ze všeho možného - už v té době ale dost fušoval do řemesla tvorby cukrovinek všeho druhu. Poté se stal slavným - a zbytek už je historie. =D

***

Creaothceann je kouzelnický sport, který je považován za nejnebezpečnější vůbec. Pochází ze Skotska, létá se při něm na košťatech a do kotlíku na hlavě se chytají šutry, které létají po okolí (očarované, samozřejmě, seshora dolů hezky). To, že úmrtnost byla poměrně velká - nemluvě o počtu zranění - může za to, že je v dnešní době zakázaný, i když se stále objevují hlasy - zejména ze Skotska - že by se měl vrátit, že to zocelovalo a tak dále... No, ministerstvo má naštěstí prozatím rozum.