Zadání domácího úkolu
Na minimálně pět palců napíšete povídku z reálného světa.Vypracování
Dobrý den, slečno Ansí,
dále uvádím vypracování běžného úkolu.
Povídka
Jak překonat strach ze školy
Každé ráno chodím se svojí fenkou Jasmí na procházku. Milujeme východ slunce a vítáme nový den úsměvem a pohybem.
Ve školní dny se rády procházíme před školou, kde se shromažďují děti. Je zajímavé je pozorovat. Některé stojí ve skupinkách a povídají si, jiné si vzájemně píší přes mobily. Někdy ale stojí samotné dítě opodál a tváří se nešťastně. Takové děti si vybírá Jasmí nejraději. A tak to bylo i dnes.
Jasmí se blížila ke škole, v čumáčku si nesla svůj míček, a najednou se zastavila a nastražila uši. Ne, nebylo nic slyšet kromě obvyklého školního hluku při čekání na otevření hlavních dveří, ale ona slyšela něco jiného. Slyšela strach, který se pomalu plížil okolo holčičky sedící smutně na lavičce. Vypadala jako jiné děti. Učesané culíky, růžová bunda a punčocháče s růžičkami. Školní taška ležela položená vedle ní na lavičce. Holčička se smutně dívala do země a i já jsem cítila, jak se bojí. Může být strach vidět?
Jasmí se jí otřela okolo nohou a její ocásek se jen kmital ze strany na stranu. Holčička se slabě usmála. Jasmí si o ni opřela tlapky a nechala se pohladit. Dotyk živého tvora holčičku probral a prorazil na chvíli její skořápku vytvořenou z obav a neklidu.
"Jak se jmenuje?" vypravila ze sebe bázlivě.
"Jasmína, ale říkáme jí Jasmí," usmála jsem se na holčičku a sledovala její reakci. Holčička viditelně pookřála, ale stále byla velmi stažená do sebe.
"Co tě dneska ve škole čeká?" snažila jsem se holčičku rozmluvit.
"Matematika, píšeme test hned první hodinu," špitla. "Já to umím, ale jak mám něco vypočítat, třese se mi ruka a vůbec mne nenapadá řešení," znovu se stáhla do svého světa.
A tu mne to napadlo. "Víš co?" řekla jsem holčičce. "Já tady pod okny počkám s Jasmínou a ona ti bude držet tlapky i ocásek, ano? A odežene všechen strach, trému a nervozitu, aby v tu chvíli na tebe nemohly. A zítra, zítra ráno touhle dobou nám budeš vyprávět, jak to dopadlo. Souhlasíš?"
"To by vážně šlo," špitla holčička, a její oči se usmály. Pak si vzala tašku a s již větším odhodláním vyrazila ke škole.
Mějte se kouzelně,
Bibi Anne
