Zadání soutěže

Zdravím vás u nové soutěže, ve které si zahrajete na obhájce. Vždy vám sdělím jméno obžalovaného a základní body obžaloby. Vaším úkolem bude dotyčného v očích poroty (tedy mých) obhájit. Sepíšete závěrečnou řeč obhajoby, která by měla shrnout všechny polehčující okolnosti, které by mohly vašeho klienta uchránit před Azkabanem či mu trest zkrátit. Nezapomeňte, že jste obhájci. Ať už si myslíte, že je váš klient vinen či nevinen, pracujete v jeho prospěch. Snad jsem vše jasně vysvětlila, v případě nejasností se nebojte zeptat.

Obžalovaný: Lucius Malfoy

Lucius Malfoy je obžalován z následujících zločinů

- zločinné spolčení s Tomem Rojvolem Raddlem, známým pod jménem Lord Voldemort

- podíl na aktivitách smrtijedů v první i druhé kouzelnické válce

- poskytnutí výše jménovanému Raddleovi prostory pro jeho aktivity - sídlo Malfoy Manor

- nezákonné vniknutí na Oddělení záhad

- únik z výkonu trestu v Azkabanské věznici

- vyhrožování členům Bradavické správní rady za účelem sesazení profesora Albuse Brumbála

- snaha zdiskreditovat pracovníka Ministerstva kouzel Arthura Weasleyho podstrčením prokletého předmětu dceři p. Weasleyho, Ginevře Molly Weasleyové

- držení magických předmětů odporujích vyhlášce o Předmětech černé magie (1893/45-B) v Malfoy Manor

 

Obžaloba navrhuje následující trest:
Doživotní vězení v Azkabanu a finanční postih ve výši 50000 galeonů, který bude převeden na konto Pomoc obětem druhé kouzelnické války.

Vypracování

Dobrý den,

má závěrečná řeč je delší, než těch 20 palců, a to proto, že jsem se v úvodu věnovala formální stránce vedení procesu. To tam možná nepatří, ale já cítila potřebu se o tom zmínit. A to jsou ty 4 palce navíc...

 

 

Vaše Ctihodnosti, žalobce, vážená poroto,

když jsem teď čekala před soudní síní, vyslechla jsem rozhovor dvou mladých bystrozorů, kteří šli kolem. Otázka: Kolik je pomluv o Luciu Malfoyovi? Odpověď: Žádná. Všechno je pravda. Ano, také bych se zasmála, tak, jako vy, kdybych se ovšem během tohoto procesu nedozvěděla, že můj klient byl odsouzen již dávno před tím. Slyšíte dobře. V průběhu přípravy procesu byla veškerá práva mého klienta jako obžalovaného pošlapána. Nebylo mu umožněno mluvit se svým obhájcem, seznámit se s obsahem spisu, vyjadřovat se ke skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu, navrhovat důkazy ve svůj prospěch. O tom, že by snad vyšetřovatelé vyhledávaly nejen důkazy v jeho neprospěch, ale i ve prospěch, ani nemluvím. Jeho právo na obhajobu bylo porušováno během celého vyšetřování. Jestliže, v případě uznání viny, je možné uložit doživotní trest odnětí svobody, navíc se zařazením do Azkabanu, je nutná obhajoba od samotného sdělení obvinění. Je smutnou skutečností, že obhájce byl mému klientovi přidělen až při čtení obžaloby. Když jsem namítala cosi o porušování práv mého klienta, bylo mi vedoucím oddělení bystrozorů přidělených k vyšetřování zločinů smrtijedů sděleno, že můj klient je smrtijed a jako takový žádná práva nemá. Jsem si jista, že každý léčitel by byl schopen získat tuto vzpomínku z mysli příslušného bystrozora, neboť ten mi, pochopitelně, žádné písemné potvrzení svého sdělení neposkytl.

V úvodu samotné závěrečné řeči chci ujistit jak ctěnou porotu, tak celou kouzelnickou veřejnost, že můj klient se nezříká odpovědnosti za činy, kterých se ve skutečnosti dopustil. Zásadně však nesouhlasí s tím, jak situaci, klientův přístup k jeho činům i činy samotné interpretuje kolega žalobce. Ten tu velmi emotivně hovořil o desítkách, stovkách, téměř tisících mrtvých a umučených, které má mít můj klient údajně na svědomí. Apeloval tak na vaše cítění, na váš soucit, na vaši touhu po odplatě. Já apeluji na váš zdravý rozum. Přestože je můj klient velmi schopným kouzelníkem a do jisté míry schopným všeho, tolik umučených, při nejlepší vůli, na svědomí mít nemůže. Je to totiž technicky neproveditelné. Stejným způsobem můj vážený kolega nadsazuje a zveličuje i v ostatních bodech obžaloby, domnívá se zřejmě, že to podnítí odpor a zášť poroty vůči mému klientovi. Když se mi však konečně podařilo nahlédnout do spisu, zjistila jsem, že obžaloba nemá v ruce jediný relevantní důkaz. Ale vezměme to popořádku.

• zločinné spolčení s Tomem Rojvolem Raddlem, známým pod jménem Lord Voldemort

• podíl na aktivitách smrtijedů v první i druhé kouzelnické válce

• poskytnutí výše jménovanému Raddleovi prostory pro jeho aktivity - sídlo Malfoy Manor

• nezákonné vniknutí na Oddělení záhad

• únik z výkonu trestu v Azkabanské věznici

Kdyby to nebylo tak vážné obvinění, člověk by se s chutí zasmál. Takto se může také smát, ale spíš hystericky. Ten, kdo formuloval tyto body obžaloby, absolutně netuší, o čem mluví. Pokud se vůbec někdy střetl s něčím či někým, co nějakým způsobem souviselo s Tomem Raddlem, střetl se pouze s jeho zlobou či krutostí. Nikdy se však nestřetl s jeho tak zvaným přátelstvím. Můj klient se s Tomem Raddlem seznámil prostřednictvím svého otce. Ano. Mnoho dnes vážených kouzelníků se kdysi seznámilo s Tomem Raddlem. Byl to přece kouzelník jako každý jiný. Přátelství znamená, že o sobě víte navzájem všechno. Jednostranné přátelství znamená, že o vás dotyčný ví všechno. Tak zvané přátelství Toma Raddla znamená, že šílený, psychopatický vrah ví všechno o vás, o vaší rodině, o vašich dětech, o vašich blízkých. Můj klient se tak, bez vlastního zavinění, ocitl v situaci, kdy musel udělat vše pro to, aby chránil zdraví a život svých nejbližších, a to aniž by se příliš zapletl. Přičemž příliš je pružný pojem. Zločinné spolčení mého klienta s Tomem Raddlem spočívalo v tom, že se stal nástrojem v rukou šílencových výměnou za bezpečí ženy, kterou se zavázal před bohem i před lidmi chránit, a svého právě narozeného nevinného syna. Tohle byly silné páky, které ho nutily angažovat se v jednání Raddla. Míra jeho angažovanosti může být předmětem diskuse, avšak jen těžko se podaří ji prokázat. Obžaloba v jedné části tvrdí, že existují svědci, kteří mohou dosvědčit, co můj klient ve službách Raddla dělal, o několik odstavců dál se však uvádí, že žádní svědci jeho činů neexistují, neboť byli všichni umlčeni. Jediné relevantní svědectví uváděné obžalobou, a sice svědectví Hermiony Grangerové a jejích přátel týkající se zajetí a mučení v domě mého klienta, je třeba vidět objektivně. Můj klient, pokud použil proti slečně Grangerové a jejím přátelům nějakou kletbu, nikdy nepoužil kletbu smrtící nebo takovou, která by byla způsobilá přivodit trvalou újmu po psychické či fyzické stránce. Ostatně, skutečnost, že můžeme mluvit o něčem takovém, jako je svědectví slečny Grangerové, to jasně dokazuje. Pokud by byl můj klient opravdu taková zrůda, jak se vás snaží obžaloba přesvědčit, o žádném takovém svědectví bychom tady nemluvili.

Můj klient se musel podřídit. Musel dělat, co po něm Raddle požadoval, a to ze strachu o svou rodinu. Vy byste možná byli statečnější, odvážnější. Možná byste dokázali obětovat rodinu svou i sami sebe, a to naprosto zbytečně. Kdyby můj klient zemřel, Raddle by si našel někoho jiného, krutějšího, bezskrupuloznějšího. Je láska mého klienta k jeho rodině hřích? Budeme ho soudit za strach, ve kterém žil přes dvacet let, že se ráno probudí a zjistí, že byl jeho syn nelítostně zavražděn? Že si z jeho ženy udělal Raddle předložku ke krbu?

Je směšné klást mému klientovi za vinu, že poskytl prostory svého sídla shora uvedenému Raddleovi k disposici. Nikdo se ho totiž neptal. Ano, měl přijít a s vážnou tváří říci, víte, pane Raddle, mě se nelíbí, že jste se ke mně nastěhoval, ocenil bych, kdybyste se sebral a táhl ke všem čertům!

Vniknutí do odboru záhad a útěk z Azkabanu. I to učinil můj klient na pokyn Raddla. Přitom, a to je třeba zdůraznit, můj klient nikomu neublížil. V bitvě, která se na ministerstvu strhla, nebyly jeho kletby smrtící. Navíc, jak vyplývá ze svědectví samotného Harryho Pottera, můj klient zničil věštbu, pro kterou ho Raddle poslal. Riskoval tím Raddlův hněv. Pan Potter uvádí, že se tak stalo omylem. Mého klienta se osobně dotýká, že ho někdo považuje za tak neschopného, že by nedokázal věštbu doručit Raddleovi v pořádku. Následný pobyt v Azkabanu byl ukončen rovněž Raddleovou zásluhou. Můj klient neměl jinou volbu.

• vyhrožování členům Bradavické správní rady za účelem sesazení profesora Albuse Brumbála

V tomto bodu obžaloby můj klient přiznává svou vinu, ovšem k tomuto činu došlo čistě omylem a následkem znepokojení hraničícího se zoufalstvím. Pokuste se, prosím, vžít do situace mého klienta. Jeho syn se dožil, a to ve zdraví, věku, kdy nastoupil do Bradavic. Byla to nesmírná úleva pro mého klienta. I když v té době tu Raddle nebyl, byli tu ti, kteří si jeho návrat přáli. I před nimi musel být můj klient ve střehu. Když tedy chlapec nastoupil do Bradavic, byl v bezpečí. Kde jinde by mělo být bezpečněji, než právě tam? Najednou ale můj klient zjistil, že to není pravda. Že to nikdy pravda nebyla. Každý rok se v Bradavicích děly strašné věci. Ať už to byl převlečený profesor obrany, smrtící bazilišek, propuštěný vězeň, můj klient nevěděl, že byl Black nevinný, zkrátka, každý rok něco. Nakonec pak klientova syna napadl kouzelný tvor, zkrátka, můj klient dospěl k závěru, že ředitel školy není schopen zajistit bezpečí studentů. Jako člen správní rady školy musel udělat všechno proto, aby bezpečí studentů bylo zajištěno. Proto se pokusil odvolat profesora Brumbála.

• snaha zdiskreditovat pracovníka Ministerstva kouzel Arthura Weasleyho podstrčením prokletého předmětu dceři p. Weasleyho, Ginevře Molly Weasleyové

Toto nařčení můj klient naprosto odmítá. Předmětný deník podstrčil slečně Weasleyové, ale rozhodně ne proto, aby někoho zdiskreditoval. Byl to nenápadný způsob, jak zničit věc, která je pro Raddla důležitá, byť samozřejmě neměl nejmenšího tušení, jak moc důležitý deník je. Věděl, že je jen otázkou času, kdy se Raddle vrátí. Také mu bylo jasné, že když dá deník slečně Weasleyové, dostane se k němu Harry Potter. Ten, který již několikrát dokázal, že si s Raddlem dokáže poradit. Nemohl otevřeně přijít za panem Potterem a požádat ho o zničení deníku, proto volil tento způsob. Samozřejmě netušil, co všechno se okolo deníku přihodí, to ostatně netušil vůbec nikdo.

• držení magických předmětů odporujích vyhlášce o Předmětech černé magie (1893/45-B) v Malfoy Manor

Můj klient nezpochybňuje, že tyto předměty držel. Zdědil je po svém otci, nevěděl, co přesně jsou zač. Nikdy ho to nezajímalo, prostě další věci, které některý z jeho předků sbíral. Můj klient například sbírá sazenice nádherných květin, jeho prastrýc sbíral staré legendy, jeho děd sbíral kotlíky, jeho otec sbíral podivné předměty, o jejichž účelu se mému klientovi nezmínil. Pokud správně chápu znění obžaloby, není mnoho lidí, kteří by dokázali bez dalšího určit, k čemu se tyto předměty používají.

Jak už jsem řekla v úvodu této závěrečné řeči, můj klient se nezříká odpovědnosti za to, co učinil. Chápe nutnost trestu. Co se peněžitého trestu týče, pak cítím potřebu uvést, na rozdíl od obžaloby, že 50 000 galeonů již bylo na konto Pomoc obětem druhé kouzelnické války převedeno, nad to pak můj klient o své vlastní vůli zřídil Útulek pro osiřelé děti a nadaci k jeho provozování, dále se finančně podílí na obnově objektu Bradavické školy čar a kouzel. Doživotní trest odnětí svobody, navíc se zařazením do Azkabanu, je možná vhodným trestem pro symbol. Symbol vlastního selhání a symbol neschopnosti celé kouzelnické společnosti vypořádat se s jedním šíleným vrahem. Avšak je to trest naprosto nepřiměřený pro mého klienta. Spolu se shora uvedeným finančním postihem obhajoba navrhuje trest odnětí svobody v trvání od pěti do desíti let ve formě domácího vězení (zákaz opustit sídlo po celou dobu výkonu trestu, nikolik tak, jak to mají mudlové), se zvýšenou ostrahou celého sídla a s pravidelnými kontrolami ze strany ministerstva.