Zadání domácího úkolu

Nemyslím si, že byste měli z časovými a dějovými liniemi nějaké potíže. Přesto si je ale můžete procvičit. Napište povídku na vlastní téma, kde si zejména dáte pozor na čas a děj. Hodně štěstí.
Upozorňuji, že za nějaké lovosice vás asi vytahám za uši.

Vypracování

 Krásný den madam. Přikládám povídku na téma: "Nový začátek"

 

Filip ztěžka otevřel víčka, aby je ihned zase zavřel. Prudké světlo prozrazovalo, že je krátce před polednem. Ještě před pár týdny byl v tento čas už v plné práci. 

Kam zmizela jeho neutuchající a bezbřehá fantazie?! Teď měl v hlavě prázdno. Zmizely nápady, hravost i dětská bezstarostnost. Svět se mu rázem ponořil do šedých tónů bezbarvého života. Nikdy by nevěřil, jak snadno se může vytratit něco, co považoval za samozřejmost a součást svého já. 

Teď tady ležel na posteli a nedokázal ani otevřít těžká víčka. Vše, co mělo nádech světla ho iritovalo. V duchu mu visela jediná myšlenka "Jak dokončit knihu, když dějovou linku přetrhl nečekaně osud?"

Cokoliv by byl schopen dělat, jen ne usednout do svého koženého křesla a pokračovat v psaní. Linie jeho hlavní postavy byla skutečná. Možná proto byla kniha tak úspěšná a nakladatel si vyžádal další pokračování. Psala se mu tak lehce jako nikdy před tím. Jeho řádky vedl sám život. Vlastně si často kladl otázku, zda je stále ještě autorem nebo už jen popisuje realitu kolem sebe?! 

Dokáže ještě psát, když už není o kom? Má nechat hlavní postavu z knihy odejít stejně jako odešla z jeho života? Může čtenáře přivést k šokující zprávě, že jejich milovaná Jessie zemřela při autonehodě, stejně jako jeho nejdražší Lucie?! Má právo i jim vzít iluzi, že život s ní je nekonečně krásný?! A že každý člověk si píše scénář vlastního života?!

Filip se marně snažil navodit si vůni kávy, která ho vítala do nového dne. Uvědomoval si, jak rituální byly okamžiky každého rána. Už nikdy ho nebude budit vůně čerstvě pražené kávy. Vlastně ani neví, jestli ji ještě někdy bude chtít ochutnat. Patřila nezapomenutelně k Lucii. 

Prostor se naplnil zvukem mobilu. Kolik lidí ho ještě bude vracet k té tragické události?! Filip se pomalu natáhnul pro vibrující telefon. Automaticky vzal hovor a apaticky přístroj položil na přikrývku.

"Filipe, nebudu ti říkat to, co všichni ostatní! Co se stalo nelze vrátit. A nic nebude jako dřív. Dej si tolik času, kolik budeš potřebovat. Ale kniha vyjít musí! Můžu její vydání pozdržet o měsíc, dva... Slyšíš mě?"

Filip něco zamručel a vydavatel pokračoval.

"Jessie je nesmrtelná! Ty jsi autor a jenom ty jí můžeš vdechnout další život. Jen my dva známe pravdu, čtenář chce svoji Jessii šťastnou, talentovanou, optimistickou. Ona jim vždy pomáhala najít smysl života.  Takhle jsi ji čtenářům představil a takovou ji chtějí. Tvoji knihu si znovu a znovu berou do ruky, když mají překonat životní překážky. Když dojdou do slepé uličky nebo se jim zboří celý svět. Jessie je léčitelem bolavých duší! Odešla Lucie, ale nikdy by ti nedovolila, abys nechal odejít i její druhé já v podobě Jessie. Až tu tragédii přijmeš, napoj se na duši Lucie a začněte společně zase psát. Vím, že ona tě povede!"

Filip ukončil hovor. Zvedl se a šel uvařit čerstvou kávu. Poprvé ji bude pít sám. Všechno je jednou poprvé a Filip už teď věděl, že si na tuto novou realitu bude muset zvyknout.

 

Sára Wolf