Zadání domácího úkolu

Napište mi sled myšlenek, které probleskují hlavou zvěromágovi při přeměně. Nemusíte se nechat omezit větnými konstrukcemi, spíš bych přivítala opravdu sled myšlenek převedený na pergamen.

Vypracování

Teď si tady lehnu a budu se soustředit na čistou mysl. Kruci, ta noha mě ale svědí, musím se podrbat… – chvíle vrtění a poté ulehnutí do pohodlné pozice –
Tak znovu, v hlavě mám čisto, žádné myšlenky, nic se mě netýká, pouze jsem… Proč mi cuká to levé obočí? Nebudu si toho všímat… Čistá mysl, mám v hlavě prázdno… No to teda mám, když jsem ještě nevymyslela nic do toho úkolu k Bradavické čtyřce. Dost! Čistá mysl, v hlavě prázdno… … Co je to za hrozné pískání? To někdo hodlá zastrašit myši nebo i lidi nějakým odpuzovačem? – nespokojené mlasknutí a zavrtění se – Čistá mysl, nic mě neruší… … … No bezva, teď abych začala znovu, vždyť jsem místo přeměny skoro usnula… ach jo! Čistá mysl, v hlavě prázdno… – naslouchání vlastnímu tepu a představování si podoby papouška před očima – Čistá mysl… Nádech, výdech… Ten vzduch je ale krásně svěží… Čistá mysl, nádech, výdech, v hlavě prázdno…
Juchů, už to přichází, to zas bude bezva si jen tak lítat vzduchem, jen kdyby se člověk necítil tak seschle… Čistá mysl… – proměna v papouška –
Tak a je to… jéje, já pískám? No jo, já pískám! Teď honem na nohy… hm… Kde je mango, jestli nenajdu mango, tak asi umřu, taková silná chuť. Mán-go, mán.go… Proč jdu? Vždyť umím lítat, hrr do vzduchu! Frrr… frrr… frčíme, mááángó mít musíme! Puk puk puk mňááu, mňam mlask… Hlupáku, použij pařát ne křídla, jak s tím chceš něco sebrat? Mángó, šťavnatě voní! Ko-ko-kós na nós a banán za ušchí! Tu tu tu tů tu tu tu trááádá! – poletuje a pak leze ke po závěsu postele pomocí pařátů a zobáku, máchá přitom křídly –
Dobrrrou noc! Krrrásnou noc, Nerrrys! – změní se zpět, obleče se a jde do kuchyně hledat nějaké sladké ovoce, jinak to snad nepřežije –

Poznámka: Jako papoušek šedý žako si samozřejmě v podobě zvěromága zachovávám většinu lidských schopností, jen se na to hůře soustředí, protože na mě v podobě papouška doléhají různé myšlenky, chutě a potřeštěné nápady, jako papoušek jsem prostě daleko víc spontánní jedinec, hravější, bezelstnější, papoušek ve mně žije prostě aktuálním okamžikem. Navíc je to pro mě pořád pocit „novosti“, takže zapomínám, že si věci neberu rukama (křídly), ale nohama nebo zobákem, který je delší než můj nos a vlastně ho tvoří ústa i nos dohromady. Zkrátka si pořád zvykám a není ojedinělé, že prvním krokem na pařátcích upadnu. Snad nevadí, že jsem popisovala sebe samu a své myšlenky, protože když už člověk jednou zvěromág je, nejlépe se mu tok myšlenek sleduje na sobě samém. :)
Úskalím proměny ve zvíře je taky to, že prostě pak, když nemusíte, žádné závratné myšlenky nemáte, spíš jen pocity a nutkání, která se jen těžko popisují. Mně třeba často chytne prostě jen nálada se opravdu uvolnit, tak, jak bych to jako člověk nikdy nedokázala. A jak to uvolnění vypadá? Asi nějak takhle podobně, to berte jen jako třešínku k pobavení závěrem.. :D

[link]