Zadání domácího úkolu

Je předpokládám logické, že se ve školní praxi nikdy nebudeme moci setkat s péčí o vysoce nebezpečné dravé tvory. Nicméně i zde je důležité, abyste byli alespoň teoreticky obeznámeni s nezbytnými informacemi a fakty. Nikdo z nás totiž netuší, před jaké situace ho život postaví...

V rámci své závěrečné eseje si tedy vyberete jednoho z následujících tvorů a podrobně mi zpracujete veškeré informace, které o něm seženete. Jak vypadá, kde žije, čím se živí, čím je nebezpečný, zajímavosti o jeho životě, jeho magické schopnosti, případně i využití v další magii (existuje-li nějaké), specifika jeho péče či přístupu k němu atd. Nemusíte psát o všem, můžete si přidat něco zcela jiného, to záleží na vás, já pouze požaduji, aby se to týkalo vybraného tvora. Aktivitě se meze nekladou, ovšem minimální délkou eseje by mělo být 10 palců před uložením.

-akromantule
- drak (vyberte si jakýkoliv druh)
- bazilišek
- mantichora
- chiméra

 

Dodatek: Ideálně vycházejte z informací uvedených v knize Fantastická zvířata a kde je najít od Mloka Scamandera. Nevlastníte-li tuto knihu, napište mi, úryvek z knihy vám ráda přepošlu. Informace, které zde zmíněny nejsou, si potom máte právo zcela vymyslet.

Vypracování

Dobrý den :)

Mým tématem eseje bude hned první z jmenovaných – akromantule.

 

Akromantule

Co se týče původu akromantule, tak pochází z Bornea. Naše historické prameny ze magiozoologie sahají až k úplným počátkům akromantulí. Původcem těchto nepříliš roztomilých tvorů byl kouzelník Adrian Deducio. Adrian byl experimentálním kouzelníkem v oboru magiozoologie, a to velice experimentálním. Vymýšlel si vlastní lektvary, aniž by měl z lektvarů alespoň základní vědomosti. Jeho bratr se k tomu vyjádřil ve svém deníku, který byl později objeven: „Občas jsem se opravdu divil, že bráchovi nebouchla hlava. Dával tam samé nebezpečné kombinace. Ale on vždycky odešel a vrátil se, až už bylo po ohňostroji. A ještě byl tak drzý, že se mě ptal, proč polívám náš ratanový nábytek vodou!“

Podle dochovaných, byť velice zmatených, poznámek Adriana, ulovil si velice jedovatého pavouka tropického původu – Arachnis Barachnidis. Tohoto pavouka pak napájel (ačkoli nikdo netušil jak) dračí krví, podával mu všelijaké lektvary, dokud pavouk, jehož jméno bylo mimochodem Růženka, nezemřel. Adrian byl velice zklamaný, povšimnul si však, že těsně před smrtí, nakladla Růženka vejce. Ovšem, zde to začíná být zajímavé, nakladla pouze jedno jediné vejce, ale zato o velikosti ping-pongového  míčku. Adrian si zatleskal, neboť to pro něj byl opravdový úspěch. Když se pavouk vylíhnul, dal mu Adrian trochu salátu ze své stejně zmutované zahrádky, a pojmenoval jej Růženka junior. Růženka junior rostla rychle. A bratr pana Adriana se pakoval ještě rychleji. V jeho posledních zápiscích z domova můžeme číst: „Utíkám. Ta obluda je větší a větší. Je už skoro stejně veliká jako Adrian. A co je nejhorší – mluví! Vím, že na mě má spadeno, mám dojem, že slyším, že ze spaní šeptá mé jméno a pak cvaká kusadly. Mizím!“

Růženka junior se měla čile k světu, ale má v sobě zakódovanou masožravost, tak se jednou stalo, že když jí Adrian dal další hlávku salátu, ukousla mu hlavu. A pak ruku, nohu… no nezbylo z něj nic, co b se dalo někam vystavit.

Poté se vědci domnívají, že utekla do hluboké džungle, kde se pár stovek let rozmnožovala.

Akromantule v dnešním vyobrazení je známá jako obří osmioký pavouk. Jeho tělo pokrývají černé a husté chlupy, jeho rozpětí nohou podle odborné literatury může dosahovat až patnácti stop.  Samozřejmě bychom neměli zapomínat na vzhledové rysy, jako jsou klepeta a kusadla, což jsou zároveň mocné zbraně.  Hrůzostrašným znakem je jistě nejen jedovatý sekret, který vpouští do svých obětí, ale i schopnost lidské řeči. Když na vás promluví obří pavouk, je to poněkud děsivé. Osobně mám problém i s pavouky, kteří nemluví. Měli bychom ještě mít na paměti, že samičky jsou mezi akromantulemi velice vážené, jsou větší než samečci a výrazně se podílí na rozmnožovacím cyklu – jsou schopny naklást až sto vajec najednou. Od Růženky juniora jsme se i zde výrazně posunuli, neboť informace, které byly získány pozorování akromantulí potvrdily, že i vejce se zvětšila oproti tehdejší velikosti – dneska dosahují velikosti až plážového míče, mívají bílou barvu a jsou měkká (tato informace byla získána vědcem Thomasem Fritzem, který při tom položil život, když si na jedno z vajec sáhnul a zakřičel na kolegu „měkké!“).

 

Co se týče Ministerstva kouzel a jejich postoji k tomuto většímu pavoučímu problému, akromantule je zařazena do kategorie XXXXX – prokazatelný zabiják kouzelníků. Ministerstvo zařadilo vejce akromantulí do kategorie A neobchodovatelného zboží. Překupníci, kteří budou chyceni při převozu či prodeji vajec akromantule budou trestáni přísnými pokutami. Tyto zákony, včetně zákonu o zákazu experimentálního křížení, vznikly až dlouho po roce 1794, kdy byla spatřena první akromantule.

 

Zatím nejznámější příběh nám poskytl šafář v Bradavicích, člen Fénixova řádu a veliký bojovník za práva všech kouzelných tvorů – Rubeus Hagrid. Figuroval u výzkumu akromantulí, sdělil výzkumníkům celý příběh. O tom, jak Aragoga získal, jak byl kvůli němu i vyhozen ze školy, jak si k němu vytvořil vztah. To vše se můžeme dozvědět v publikaci Herma Nikolaje – Přítel Aragog. Zde je malý výňatek o Hagridových pocitech po pohřbu Aragoga: „No jasně, že mě to zničilo! Dyť to bejval můj nejlepší kamarád, i pak, jak mě vyrazili z Bradavic. Byl jsem rád, že u pohřbu byl i profesor Křiklan a Harry (myšleno Harry Potter, poznámka autora). Sice jsem profesora ani ňák neznal, ale i tak pronesl fakt pěknou řeč, víte. Harry byl celou dobu při mně, opravdový kamarád, úplně jako Aragog.“ V této knize byly i důležité informace, jak se o takovou akromantuli starat, které musel autor na nátlak Ministerstva odstranit - aby si nezačal každý za domem vesele pěstovat své akromantule.

 

Od dob Růženky juniora uteklo spoustu let. Z růženky se vyvinula silná kolonie obřích pavouků, které nejsou pro člověka bezpečné. Přesto však - vždy se najdoou nadšenci jako byl Hagrid, kteří budou takové chlupaté zlatíčka milovat. :)

 

 

Děkuji za skvělý předmět!

Mějte se hezky,

Olivie Windy :)