Zadání semináře

V domácím úkolu máte na výběr z několika možností:

 

1) Upéct koláč z hodiny

Ráda bych fotku surovin, fotku z průběhu, konečnou krásně naaranžovanou fotečku koláče.

Nezapomeňte koláč nějak decentně ozdobit a rovněž nezapomeňte na cedulku se jménem a datem u všech fotek!

(V případě jakýkoliv alergií, můžeme samozřejmě jakoukoliv surovinu nahradit. Co byste nahrazovat neměli, je ta dýně xD)

 

2) Psaní

Sepište mi příběh na minimálně 4,5p, kde hlavní úlohu bude mít dýně. Žánr nechávám libovolný, jen mi nepište prosím nic nechutného.

 

3) Kreslení + báseň

Nakreslete mi opravdu krásnou dýni někde na záhonku, nebo dýni jako strašákovu hlavu spolu s celým strašákem, nebo nějakou vydlabanou dýni, která se na mě culí ze schodů.

K tomuto veledílu budu chtít čtyřverší o podzimu. Prosím čtyřverší vepsat do obrázku. 

 

Těším se na Vaše vypracování,

Kim

Vypracování

Dobrý den,

 

z důvodu nedostatku tvarohu a nechutí jít do obchodu jsem se nakonec uchýálila k možnosti č. 2:

 

Je to zase tady. To prokleté období sychravých dešťů, tlejícího listí, svíček a všudypřítomných, proklatých, smradlavých, zákeřných dýní plných nesnesitelných semínek, které se lepí na prsty, lepší se na stůl, lepí se na lžíce.

Byly časy, kdy jsem se na dlabání dýní a vyřezávání potměšilých halloweenských šklebů do nich těšila. V těchto dávných, milých, ale již notně vzdálených dobách jsem je ala dlabala sama, a dlabala jsem jen jednu. Navíc ji pro mě většinou někdo donesl.

„Pátek, nešťastný to den,“ recituju v duchu, zatímco prohýbám záda pod tíhou dýněmi naplněných tašek. „Nechoď pedagogu s dýní ven,“ improvizuju veselé dál.

„Nože jsem vám vybírala, zástěrky vám oblékala,“ nedám se už zastavit v tvorbě vlastní balady. „A stejně budete jak mašíci, je mi to úplně jasné!“ rozčilením naruším tok básně.

„Kéž to dýňodlabání byl jen sen. Ach nechoď pedagogu s dýní ven,“ nořím se zpět do ponurých veršů.

Je mi to totiž úplně jasné. Bude to jako vždycky. Nejdřív se pohádají o to, kdo si jakou dýni vezme. Zachová se pravidlo přímé úměrnosti, takže čím větší dýně, tím větší hádka.

Pokud se nám podaří dýně nějakým způsobem rozdělit, stejně neštěstí teprve začíná. Nože v rukou třiceti divoce gestikulujících dětí mě budou budit ze spaní ještě měsíce. ¨

V téhle chvíli začínají plakat první děti, že to nejde.

Po zažehnání této krize nastupuje fáze dva – samotné dlabání. Po třetí lžičce se začínají ozývat výherci neoficiální soutěže o největší dýni, že to není fér, protože mají nejvíc práce.

První kousky začínají pobíhat po třídě, naštěstí už bez nožů.

Minimálně dva výtečníci zjistili, že dýňová semínka jsou skvělým palivem.

Chlapec pod lavicí se pokouší sníst vydlabaný vnitřek dýně. Jen doufám, že to není ten, který má alergii skoro na všechno.

Dýňovým nábojem zasažená holčička dostala hysterický záchvat pláče, protože její bílá mikina je nová, značková a maminka se bude zlobit.

Chtěla bych si dát panáka. Někoho jsem pustila na záchod. Nevím koho, ale je tam nějak dlouho, posílám pro něj kontrolní družinu.

Kontrolní družina se vrací s udáním, že spolužák splachuje dýni do záchodu.

Chci se spláchnout taky a nikdy se nevrátit.

Dobrou zprávou ale je, že šikovnější kousky dokončily nejen dlabání, ale i vyřezávání obličejů a v současné chvíli zachraňují, sami od sebe, méně nadané spolužáky.

Dítě se vrací s mokrou dýni ze záchodu s pohledem psa, co roztrhal paničce oblíbené boty. Když zjistí, že bude uklízet třídu, ani se tomuto nejpřísnějšímu ze všech trestů nebrání.

Je to za námi.

Za rok zase.

Jdu na toho panáka.

 

Děkuji a přeji krásný den.

 

S pozdravem

 

Olivia Wines