Zadání domácího úkolu
Vyberte si
- Zabásněte o jedné z dnes probraných nemocí
- Není moc fotografií pacientů právě s Šálením, jelikož si to pacienti nepřejí. Namalujte mi, proč tomu tak je. Jak pacienty s touto nemocí vypadají, že si nepřejí být viděni?
- Napište mi příběh či úvahu o tom, jak Šálení svatého Květoslava Kapusty ke jménu přišlo.
Vypracování
Jak Šálení svatého Květoslava Kapusty ke jménu přišlo
Vypráví se, že Květoslav Kapusta byl úplně obyčejný člověk, který se o víru nikdy nijak zvlášť nezajímal. Jednoho dne se mu ale zjevil anděl a nakázal mu, aby se vydal do lesa, kde má objevit pramen vody, která bude mít léčivé účinky. Květoslav dostal od anděla natolik přesné instrukce, že se neodvážil je neuposlechnout. Dostal směr, jak dlouho má jít, u jakého stromu má zahnout… To bylo podle Květoslava moc podrobné, aby se mu to celé jen zdálo.
V lese skutečně nacházel to, o čem anděl mluvil. Došel k mohutnému dubu s zlomenou větví, když se u něj vydal doprava, došel ke skále tak velké a takového tvaru, jak anděl uvedl. Takže když pak Květoslav skutečně našel pramínek vody, nebyl už překvapený a bez váhání se dal do budování studánky. Voda, kterou zde nabíral, měla opravdu blahodárné účinky pro celou řadu neduhů, kterými lidé v okolí trpěli.
Jak šel čas, Květoslav si víc a víc užíval roli člověka, který přináší úlevu lidem okolo. Nepokoušel se vymýšlet si nic o tom, jak se k léčivé vodě dostal, vyprávěl lidem o andělském zjevení a čím častěji ten příběh opakoval, tím víc v něm on sám objevoval. Došel k závěru, že musí mít nějaký důvod, že se anděl zjevil právě jemu a z vděčnosti za to se snažil, aby léčivou vodou pomohl co nejvíce lidem. Čím víc mu vesničané naslouchali, tím víc se snažil konat dobro i svým slovem. Zemřel jako hluboce věřící muž, který za sebou zanechal mnoho dobra, zachránil nejen život a bezpočet lidí inspiroval k tomu, aby sami pomáhali ostatním.
Na svátek Květoslava Kapusty se stalo zvykem, že se lidé vydávali do lesa po trase, kterou prý Květoslavovi tehdy popsal anděl, až k jeho léčivé studánce. U pramene léčivé vody byla brzy po Květoslavově smrti vztyčena socha andělského posla a na svátek se před ním lidé modlili a slavnostně pili léčivou vodu.
Když se šálení objevilo poprvé, postihlo jediného člověka. Tento první pacient začal mít v lese problémy s chůzí, nedařilo se mu udržet směr a potřeboval, aby ho někdo vedl. Ztratil kontrolu nad svaly, které pohybují očima, takže se mu oči začaly neovladatelně koulet a protáčet všemi směry, každé oko zvlášť, a když došel až ke studánce, už nesrozumitelně blábolil. My dobře víme, že jsou to projevy choroby, které pokračují horečkami a zablokováním dolní čelisti, takže nemocný nemůže zavřít ústa a obvykle má neutuchající potřebu vyplazovat jazyk. Ale věřící si tehdy mysleli, že postižený začal protáčet a blábolit proto, že se i jemu právě zjevuje anděl a něco mu povídá. Byli přesvědčení, že právě něco takového určitě potkalo i Květoslava Kapustu, jenže ten neměl svědky, kteří by mu řekli, jak u zjevení anděla vypadal.
Jak šel čas, během svátku Květoslava Kapusty se tento stav objevoval častěji a postihoval více a více lidí. Poměrně rychle se ukázalo, že ti lidé nemají žádná zjevení a jejich nesmyslné blábolení je opravdu jen nesmyslné blábolení, a tak to místo zjevení začali označovat jako šálení. Trvalo celé dlouhé roky, než se nějaký nemocný objevil jindy než během toho svátku, takže si nemoc rychle vysloužila jméno Šálení svatého Květoslava Kapusty.
Pozdější lékouzelnické výzkumy nám přinesly vysvětlení. V lese, kudy se k léčivé vodě chodilo, rostla bylina provaznice kyklopová, která v době svátečních průvodů ke studánce kvete. Nadýchání se jejího pylu může u kouzelníků vyvolat chorobu, kterou známe jako Šálení svatého Květoslava Kapusty. Provaznice se vyskytovala jen v tomto lese a dokud do něj lidé neměli důvod nijak zvlášť chodit, neměli ani možnost se nakazit. Lidé si jí při svých cestách ke studánce všímali, protože má fialové květy podobné muškátům a mnohé ženy si rostlinu nosily domů, aby ji pěstovaly pro okrasu. Provaznice se tak zvolna rozšířila široko daleko a s jejím pylem se tak dnes můžeme setkat kdekoliv. Proto také může k nákaze Šálením dojít i tady na hradě, aniž by tu vůbec kdy musel kdo provaznici pěstovat. Její pyl sem může vítr zanést odkudkoliv.
S pozdravem,
Vilja C. Dechant
Havraspár
